It's a Sin / Byl by to hřích (2021)

Jill ach Jill tak s dobrým srdcom, táto osôbka ma veľmi oslovila. Každá jedna časť mi niečo dala nevynímajúc pekne zladenú hudobnú linku. Poučné pre minulosť, prítomnosť, ale i budúcnosť. Myslím, že vybrali fajn hercov. Moja malá srdcovečka bol Ash (Nathaniel Curtis). Čas, ktorý som s týmto seriálom strávila, stál za to. Cítim človečinu, tak by som nazvala celú túto sériu.

Krásné ... smutné, naprosto se shoduji s recenzí od Marthose, každé slůvko, napsal bych to stejně. Příběh a to, co tvůrci prostřednictvím nejen herců sdělili, naprosto přebilo všechno ostatní. Škoda jen, a musím to respektovat, že i u tohoto dílka se zde najdou tací, kteří hledají jen chyby, většinou jedni a ti samí. Skvělý Olly (moc mu to seklo i v porotě jedné epizody RuPaul's Drag Race UK - přidal jsem tam do vkladu jeho fotku), ale i mnozí ostatní, však vždyť je to bristké, nádherně svou roli Jill zahrála i Lydia West. Je mi těžko na duši ...

Naprosto skvělý britský seriál, dlouho ve mě odezníval. Herecké výkony excelentní a přenos do doby před X lety. Alespoň víme, jak to tehdy fungovalo. Moc doporučuji.

Velice zajímavý a poučný příběh.

Úžasný příběh zasazený do thatcherovské Británie se zpěvákem skupiny Years & Years Oliverem Alexanderem v hlavní roli. Tohle je Ollyho životní role.

Výbornej seriál. A strašně důležitej. O životě i umírání, o zodpovědnosti, o lásce a přátelství, o nepochopení a dávných křivdách, o době, která nepřála naději.

Po filmařské i herecké stránce není co vytknout. Fakt mě to dostalo.

Sleduji až při nynějším uvedení v České televizi a jsem nadšen. Seriál má skvělý rytmus, dobře vybrané typy mladých i dospělých herců. Místy divoká zábava a vzápětí prudký zvrat až k těm nejtragičtějším momentům spojeným s nástupem AIDS. Výborně namixovaná dobová hudba.

Rozhodne doporucuju. I kdyz mi to prijde az skoro masakr, jak AIDS kosil lidi. Asi to bylo v osmdesatkach na zapade fakt drsny. Zit v ty dobe, do toho necekane prisla takova nemoc, nikdo o ni nic nevedel ... to se asi clovek nakazil velmi snadno.

Za me to melo spad, zkouknul jsem vsech 5 dilu v kuse a nenudil se.

Táto miniséria má nepochybne svoje kvality, no predsa len váham, či nie sú superlatívy kritikov len bublina. Za zásluhy Davisa, lebo LGBT aktivistov treba vždy pochváliť, lebo sa to "tak patrí". Keď si spomeniem na svojho času provokatívny Queer as Folk, alebo súčasnejší Cucumber/Banana/Tofu plný suchého britského humoru i zvláštnej dospeláckej irónie a sarkazmu, prípadne ostro kritickú distópiu Years and Years - potom najnovší počin Russela T. Davisa mi miestami príde podozrivo vlažný, neurážajúco šablónový. O to viac ma zarazilo, že aj v dnešnej dobe, v Spojenom Kráľovstve, boli také problémy s produkciou série s touto tematikou. A kompromisnú redukciu z 8 dielov na 5 je miestami cítiť - v podobe nezaplátaných dier, dejových skokov, nedovysvetleného vývoja charakterov. Nemal som pocit veľmi súvislého príbehu, s náležitým emocionálnym vývojom.

Z pozitívnej stránky: na rozdiel od niektorých kritikov mi prišlo sympatické že väčšina G/L rolí je obsadená G/L hercami. Prítomnosť Stephena Frya či Neila Patricka Harrisa bola milá, aj keď by si zaslúžili "mať čo zahrať" viac. Veľmi obdivujem speváka, performera a herca Ollyho Alexandra - jeho popová/mládežnícka tvorba výrazne vyčnieva nad priemer (Worship, Desire, King, ...), srší z neho talent. Svojou energiou samozrejme nadopuje aj postavu Ritchieho, hoci neviem nakoľko hrá výrazovo len seba - v podstate je to jednorozmerná postava ktorá je stále šťastná, excitovaná, škerí sa ... lebo tak je vychovaný. Je síce samozvaným "srdcom kolektívu" (nevieme prečo ale je "cool" a všetci z neho žasnú - priznávam tu svoju alergiu na extrovertných narcisov.), ale aj v podstate nesympatickou postavou - ktorá počas celej série čosi zapiera - najprv existenciu epidémie, svoju sexualitu verejne i pred rodičmi, neskôr svoju chorobu pred partnermi.

Asi najvýraznejším prínosom seriálu je jeho načasovanie. Možno je v dobe truvady téma 80. rokov a príchodu HIV/AIDS zdanlivo už passé, ale veľmi ironicky koreluje s Covidovou sezónou. Na mnohých miestach sledujeme rovnaké reakcie ľudí: popieranie, konšpirácie, experimenty s ezoterickou pseudoliečbou (pitie kyseliny do batérií bolo drsné), strach a potláčanie práv tvárou v tvár neznámej infekcii atď. Zdá sa, akoby tieto paralely do súčasnosti boli hnacím motorom dielka.

Oceňujem tiež ďalšie výrazné postavy/hercov ktorí nezaslúžene nedostali toľko pochvál: Callum Howells ako introvertný nevinný dobrák - ktorý schytá tvrdú iróniu života. Lydia West ako Jill - žiadna manipulatívna znudená fag-hag - pre svojich i cudzích chalanov sa rozdá obetavou starostlivosťou, ktorá zvláštne kontrastuje so sebestrednosťou i hanbou medzi mnohými gaymi. Je tu asi najživšou a najcelistvejšou postavou - z mäsa a krvi. Ale aj Keely Hawes ako kompulzívne strojená britská matka, ktorá nasiakla svoju rodinu zapieraním, ktoré tak veľmi zabíjalo. Práve jej uragánový performance vo finálnej epizóde bol pre mňa obsahovým vrcholom seriálu.

Napriek kope dobrých aj mrazivých momentov, problémom je zvyšná seriálová výplň. Štandardné situácie, štandardné dialógy, štandardný humor. Neviem či to je tým že starnem, ale prejavy, emócie, témy tejto bandy dvadsiatnikov mi prišli ploché, jednorozmerné, prázdne. Ich hranie miestami až sitcomové - akosi bez hĺbky, bez humoru. Akoby sa na 80. roky len hrali, oblečú si kostýmy a je... no chýba nálada tých thatcherovských rokov, atmosféra, obsah. Celé to pôsobí veľmi súčasne (najmä akousi bezstarostnou povrchnosťou), hipsterská hra na retro vo vonkajších náznakoch.

Na druhej strane, má to celé skvelý profesionálny look, najtuctovejšie gay hity 80. rokov sú tu všetky, práca s dialektami sympatická, genderová a etnická inkluzivita čítanková, možno je to celé až príliš profi a trochu bez života.

Wow, byl by hřích toto nevidět. Hned první díl patří k tomu nejlepšímu. Srší z něj bezstarostnost a volnost. A dál... smyčka se utahuje a sranda končí. Je zajímavé jak začnou být lidé extrémně upřímní a opravdoví, až když cítí svůj konec. AIDS je svině, ale co, nás se netýká a jim to přejme, tak zavřeme oči. Kdyby se to řešilo hned jako problém všech, možná by to jinak dopadlo. Nepřipomíná vám to něco?? Něco co se děje teď???? Jsme nepoučitelní??? Akorát tenkrát to byly kondomy, dneska jsou to roušky.

Na scéně se objevil pořádný sporťák brázdící již mnohokrát projeté uličky. Za volantem s extrovertem a jeho fag hag, stydlínem, "princeznou", či dlouhovlasým čahounem, tvořícími hlavní osádku. Jízda to byla rychlá. Jen škoda, že ve známých kulisách bez špetky originality.

Rozhodně se vyplatí dát si všech pět částí najednou a ty čtyři hodiny tomu obětovat. Jenom tak si lze naplno užít tuhle geniální jízdu do tchatcherovské Británie. Russell T Davies má za sebou skvost jménem Queer As Folk, který se stal manifestací LGBTQ komunity konce 90. let. It's a Sin, jak už bylo řečeno, se vrací ještě o dekádu dál a svůj název si půjčuje od slavné písničky skupiny Pet Shop Boys. Osmdesátá léta nebyla pro nehetrosexuální lidi nijak jednoduchá, protože kromě jiného se s nimi začala spojovat smrtelná nemoc, tehdy neléčitelná. It's a Sin je nádherným dramatem o mladých lidech toužících po obyčejném štěstí a sdílení o to více, že lidé infikováni virem HIV tehdy umírali v krutých bolestech a navíc o samotě bez jakékoli pomoci. Olly Alexander, nádherný mladý herec s nezapomenutelným úsměvem, tu předvádí životní výkon. Předčí ho snad Lydia West v roli nejlepší kamarádky našich hrdinů. Je to silný a emotivní zážitek, u kterého jsem se v pár okamžicích neubránil silnému dojetí. Dokonale vybroušené dílo od začátku do konce, které si zaslouží maximální pozornost. Už jenom za ten boží dobový soundtrack.