(M)uchenik / The Student / Mučedník (2016)

(Hodnocení je za celý film, ne jen za spíš okrajový gay motiv.) Ruský film o křesťanském extremismu se nějak nemohl vyhnout gay postavě, že? Pro mě ta postava, "postižená" dvojnásob, byla diskutabilní – můžu ocenit, že díky složitější motivaci nebyla tak jednorozměrná jako postava učitelky, ale ta zase byla sympatická tím, že v jejím případě byly skryté motivy jen falešným obviněním. I když uznávám, že u gay postavy nebyly podané tak přízemně jako zájem spolužačky hlavního hrdiny.

Silný a děsivý obraz fanatismu. Ale ještě hrůznější než chování hlavního hrdiny posedlého biblí, je reakce okolí, hlavně učitelského sboru v čele s omezenou ředitelkou, neschopnou a neochotnou čelit dogmatismu. Je zákonité, že jediná normální pedagožka se ocitne v izolaci. Přesná diagnóza stavu ruské společnosti. Gay motiv je v tomto mimořádném filmu jen vedlejší, přesto významný.

Museli bychom asi znát původní německou divadelní hru, abychom plně pochopili všechny motivy Kirilla Serebrennikova ke zpracování jejího textu. Jako občané země, která se dlouhá léta nachází jak v poli působení ruského velmocenského zájmu, tak v živém kontaktu s ruskou kulturou, máme ale bohatě indicií k rozluštění alespoň části režisérových záměrů.

Pokud bychom za hlavní téma měli náboženství, napadne nás při sledování několikrát ruská klasika, třeba Idiot či Bratři Karamazovi, možná i reálná postava Rasputina - vše ovšem dost vzdáleně. I větší část diváků na IMDB přisuzuje filmu toto téma jako hlavní, a ti skoro všichni mají také za nutné vypořádat se s filmem z hlediska náboženského.

Přesto myslím, že jde především o podobenství o síle a technikách manipulace a o cestě (návratu) k totalitě. Zejména bezradné a beznadějné hemžení lidí kolem hlavní postavy, reprezentantů různých společenských skupin, je zobrazeno s až nemilou přesností, a ještě nemilejší je, že zobrazuje i naši aktuální realitu v současném "wind of change". Na IMBD jeden recenzent píše: "The school administration cannot confront a religious fanatic because they themselves do not have any ideas or principles." Asi sem často jezdí.

Naprosto nejde o film podobný i té lepší části gay produkce, takže doporučit ho gay divákům vyvolává rozpaky. Naštěstí Gigorij, jediná gay postava v celém tom panoptiku, je zároveň jedinou postavou normální, a to si pozornost zaslouží.

Film je hlavne o tom ako môže človeku prepnúť z Biblie (ale aj z náboženstva) a o tom, že človek veľa krát vidí iba svoju stranu veci, aj keď nemusí mať vždy pravdu... A tretia hlavná myšlienka je, že ako môže človek ublížiť druhým (vedomky aj nevedomky)... Videné na hbogo.sk

Velmi zdařilá adaptace německé divadelní hry, která vás donutí zamyslet se nejen nad věcmi týkající se víry, ale pojednává také o životním přístupu a individualitě osobnosti. Viděno na MFF Karlovy Vary 2016.