Posledice / Consequences / Následky (2018)

Nevíme jak přesně funguje soudní systém ve Slovinsku, ale toto bylo docela drsné, měla by to být obdoba našich pasťáků,ale u nás neexistuje aby svěřenci mohli ústav opustit, tím pádem nechápu jaký má tento systém trestu ve Slovinsku význam, nedochází k žádné nápravě, naopak zde vládne džungle a pozice silnějšího co jsi doposud neuměl tak se tu naučíš jeden jedinec ovládá svým chováním a šířením strachu chod ústavu a svěřenců, nemyslitelné je aby se vychovatelé báli a delikventi si dokonce dovolí na soudkyni,nechce se mi věřit že by to takto opravdu ve Slovinsku fungovalo. Podle recenze od zolo který píše o vzhledu Andreje, na balkáně opravdu kluci dbají na svůj vzhled takže mne nepřekvapilo že byl Andrej ve filmu upraven a načesán, mluvím z pozice rodiny v Chorvatsku,je jedno kde kluci jsou, jestli u armády, policie, hasičů či jen prodavači jejich vzhled je vždy na prvním místě. Co se týč homosexuality je to tam jak se chová Andrejova matka, většina rodin tuto sexualitu u synů ani dcer nepřijme a úplně je vyloučí z rodiny. Představitel Andreje zahrál svojí roli velice profesionálně, nemám ráda u filmů otevřené konce jako je to zde. Obdivuji že se tento film podařilo natočit i když je Slovinsko ze všech balkánských zemí nejvíce tolerantní stále je to balkán se svými pravidly.

Nejdřív musím přinaz, že tenhle film jsem zkoukla asi do půlky, a pak prostě nemohla pokračovat dál...
Jeden kamarád ho viděl, a tak jsem se ho zeptala na jeho názor, a dověděla se, jak to celé skončí... a i přes ten konec (který byl trochu jiný, než říkal) jsem měla strach z toho, co bude mezi tím.
A druhé přiznání je, že jsem se bála zbytečně. Vzhledem k jedné výživné scéně jsem se bála, že zbytek filmu bude mnohem horší... ale naštěstí nebyl.
Bylo to syrové a neučesané...
Nevím, jak moc tvůrci ukazují realitu nápravných zařízení pro mladistvé na Slovinsku, ale pokud to nějak takhle funguje, žádná náprava se nekoná. Vychovatelé se některých svěřenců spíš bojí a mnohdy k tomu mají důvod, a nemají žádné zákonné prostředky, jak situaci změnit. Takže to vlastně spíš nefunguje.
Film bych shrnula do třech základních myšlenek:
I přes oblak zamilovanosti je dobré dívat se na situaci střízlivě
Člověk nesmí nikdy ztratit sám sebe
A někdy se naše nejhorší obavy naplní

Téma mladistvých delikventů v nápravném zařízení bylo filmařsky zpracováno už mnohokrát. Slovinské Následky určitě nezaostávají za svými předchůdci, ale v případě originality bohužel nenabízejí nic nového. Příčinou je dost povrchní scénář, takže jednotlivé mi byly víceméně ukradené. Což je obrovská škoda, protože na mladíky se aspoň v mém případě hezky koukalo, především na Mateje Zemljiče, který velmi solidně zahrál protagonistu Andreje. Snímek je dosti civilní, v podstatě nijak neexperimentuje a k velké škodě příliš nepracuje s dusnem, které tu jenom lehce probublává. Přitom právě Matej Zemljič má luxusní tělo a je škoda, že film s tím nepracuje více, protože tady by otevřené erotické scény a kompletně odhalená těla měly velký smysl. Teprve závěr je patřičně drsný a je velká škoda, že takhle nevypadá celý film. Ale určitě bylo fajn vidět snímek ze země, která je po filmové stránce pro české a slovenské publikum povětšinou dosti neznámou.

Prostředí nápravných zařízení pro problematickou mládež je filmařsky vděčné: morální dilema i atraktivní dramatické situace jsou k dispozici docela přirozeně a snadno, kdykoli je třeba. K tomu budí mladí lidé u diváků soucit, sympatie i naději, že snad všechno ještě není zcela ztraceno. Nádavkem: mládí má sex-appeal samo o sobě. Proto takových filmů vzniká mnoho, a zejména v minulosti jich bylo hodně natočeno i u nás.

Scénárista a režisér Darko Štante prostředí nápravného ústavu využil s touž výhodou, jako jiní, přesto výsledkem není obvyklé klišé. Hlavní linie příběhu, střet dvou zcela protikladných postav, se vlastně mohla odehrát kdekoli. Střet na jedné straně protřelého Željka, který obratně zneužívá slabých míst kohokoli, aby ho donutil k čemukoli, a když zjistí tajenou Andrejovu homosexualitu, klidně mu sehraje vášnivou milostnou noc, jen aby získal oddaného svalovce na špinavou práci (a také příležitost natočit kompromitující video). Na druhé straně zmateného teenagera Andreje, který nedokáže svou homosexualitu přijmout jako danost s logickými důsledky, díky čemuž se v životě propadá hloub a hloub.

Na Andrejově obtížném sebepřijetí se mohutně podepisuje homofobie jeho okolí: vědomí, že kdyby sdělil byť jen těm nejbližším pohnutky svého nestandardního jednání, byl by zavržen, staví před Andreje nepřekonatelnou zeď. To, a stejně tak střet Željka a Andreje, vyvádí Posledice dost vysoko nad obvyklá klišé "filmů z pasťáku" - přinejmenším pro diváka gaye, který tu nachází přesvědčivě zpracován jeden ze svých základních životních pocitů.

Štante natočil mezi roky 2011-2018 tři filmy, prvé dva krátké, teprve Posledice jsou celovečerní. Přesto film působí silněji a přesvědčivěji, než většina podobných filmů natočených zde. I výkony mladých herců, jimž bylo v době natáčení málo přes dvacet, jsou solidní. Posledice získaly deset nominací a osm ocenění na menších filmových festivalech, v tom představitel Andreje, Matej Zemljič, hned několikrát za herecký výkon. Kdo má rád "veselé historky z natáčení", potěší se zde: https://odkrito.svet24.si/clanek/zabava/zaradi-strahu-pred-podganami-skoraj-zavrnil-vlogo-663892

Jeden z tých lepších filmov. Herecké výkony sú ozaj dobré, oproti mnohým iným B-čkovým filmom. Áno - a zrejme veľmi podobne to vyzerá aj vo väzniciach, či v našich ústavoch pre mladistvých..

Mal som iné ocakavanie, slovinský neslovinský. Napomádovaný gauner. Nezaujalo.

Ďakujem za titulky.

Příběh z balkánského, ale kultivovaného slovinského prostředí. Pro mě první slovinský film s gay problematikou, byť ne jako nosným příběhem. Velkým příspěvkem k mému "líbí" jsou výborné herecké výkony, a to nejen hlavní postavy. Jde cítit kvalitní režisérské vedení, i když jednu malou připomínku bych měl... i ne příliš vnímavý divák si jistě povšimne, že hlavní představitel je neustále pečlivě střižen, učesán a snad i napomádován, a to i ve chvílích, kdy ráno vstává, sportuje či se třeba účasní nějaké pranice. No, třeba to tak Slovinci mají.
Líbí se mi dobře zvládnutá psychologie postav, syrovost příběhu i zpracování, což snímku přidává na věrohodnosti. Film je nabitý emocemi, ať už pozitivními či negativními, ale přitom se tvůrci vyhýbají falešným sentimentům, což na balkánských filmech oceňuji.
Určitě se není za co stydět, ba naopak, v dnešní záplavě falešných a prázdných gay filmů, kdy mi připadá, že je točí každý, kdo do pr.... do zadku díru má, je tento film v současné filmografii velmi příjemným osvěžením.

Když jsem se přenesl přes vlastní morální limity, které ovlivňovaly sledování díky zvyšující se míře hněvu, kterou ve mně budilo delikventní jednání a začal jsem vnímat samotný, solidně vystavěný, děj s přesně vedenými, typově dokonalými herci, tak mě snímek zcela pohltil.