Rizi / Days (2020)

Koncept převážně statické kamery zachycující okolní dění může být pro někoho zajímavý. Při zrychleném přehrávání (v mém případě čtyřnásobném) ale celý film vyznívá jako nicneříkající slideshow fotek odprezentovaná partičce podobně smýšlejících kamarádů, obohacená pár videi, určená výhradně pro onu vybranou skupinku, protože se jedná jen o nástřel...Bohužel ale šlo o finální produkt. Docela chápu, že se najdou diváci, kteří si budou za každou cenu chtít dokázat svoje výjimečné vnímání, ale na dlani chlup opravdu nenajdeš.

Moja bude pre rovnováhu "tá zlá recenzia". Tento presne dvojhodinový film som pozrel za cca 15 minút - aj to mám pocit že som obetoval zo života viac než si zaslúžil. Hoci je Tsai Ming Liang svetoznámy režisér "festivalových filmov", obvykle jeho tvorba rozdeľuje aj odborných kritikov. Posúva hranice post-moderného filmového umenia presne tam, kde divák váha, či nesleduje "umenie" len preto, lebo to spáchalo známe meno.

Jeho tradičný rukopis - pobudnúť na nejakom mieste a nasať atmosféru, nechať kuriózne charaktery a situácie odznievať skrz plátno - tu privádza do nepohodlnej dokonalosti. Celý film pozostáva z niekoľkých tuctov statických záberov. Niekto hľadí na dážď. Niekto leží vo vani. Niekto si varí obed. Dobrú polhodinu to vyzerá, že postavy, priestory a zábery spolu ani nesúvisejú - a sledujeme len akési pohľadnice zo šeredných zákutí Tai Pei. Deja sa divák nedočká, len akejsi situácie, kde sa dve postavy stretnú na platenú sexuálnu službu a zasa sa vrátia do svojho bezdejového melancholického bytia. Toť vsjo.

Predstavte si že vás niekto pozve do galérie na výstavu súčasnej fotografie. Fotografie sú videopanely s oživenými scénami. Záber do uličky. Záber na diaľnicu. Záber z okna. Záber do tváre. A niektoré tie zábery sú z vizuálneho pohľadu naozaj nádherné, podarené. Akurát pri každej nemôžete pobudnúť toľko koľko vás zaujíma, ale presne toľko koľko určil váš sprievodca. Tu budeš 3 minúty, tu 5, tu 10. Vyhráva divák, ktorý film neuvidí v kine, ale doma na PC/TV. Napadá ma Eisenstein, základy filmového strihu, režisérska pokora a úspornosť. Chýbal mi dej, skutočný príbeh (nie len situácia), pozadie charakterov, emocionálna účasť, zámer čosi povedať.

A to mám pomalé dlhé rozjímavé filmy (asi skôr na spôsob Terrenca Malicka či v gay prípade Marca Bergera) veľmi rád. U Tsai Ming-lianga by som sa vrátil skôr k jeho postapokalyptickej The Hole / Diera z 1998.

První dva tři záběry filmu rozdělí diváky na ty, kteří to třeba i vzdají a nebo dají nejnižší hodnocení, například ty ze zdejšího Klubu DP a na druhé, kteří začnou vnímat záměr, který režisér předkládá, protože tak okatě by nikdo z filmových tvůrců film nenatočil a ti co kritizují, objevili Ameriku, že tak se točit nemá nebo nesmí. Režiséra už znám, především z filmu Řeka (He Liu), který mě vyloženě praštil přes duši. Padesátiletý Taiwanec Khang, kterého hraje režisérův partner a mladší Thajec Non, poskytující na Taiwanu erotické masáže. Ruch velkoměsta a osamělost. Dokonalá osamělost, jako někde "na samotě u lesa" ... Více k tomu není potřeba psát, každý divák si udělá svůj obrázek o tomto dílku.
https://mydramalist.com/56741-days