Sequin in a Blue Room (2019)

doporucuji. Neni to klasicky pribeh. Kamera pripominala chvilema nektery ty umelecky filmy bez deje (kde jde spis jen o dojem), ale tady to nejaky dej a smysl melo. Mladej kluk, nadrzenej, hledal dobrodruzstvi.

Docela trefné zachycení mladické neukotvenosti, povrchnosti...formou odpovídající ději složeného z deseti jednoduchých scén. Bez náhledu do niter, ozřejmění pohnutek aktérů. Ale s happy endem značícím počátek cesty citového dospívání.

Film je určený především pro ty mladší a myslím, že velmi dobře vystihuje problematiku elektronického seznamování i jisté energie, která je v tomto věku přirozená a potřebuje nějak využít. Sequin je mladý a sympatický. A samozřejmě plný právě té energie. Líbí se mu ji aplikovat u starších mužů, díky čemuž není schopen přijmout sympatie od spolužáka. Vše se změní, když potká někoho, s kým by si rád užíval i nadále. Poznání reality ho nakonec dovede k zamyšlení se nad sebou a jisté naději. Technicky velmi dobrý příběh, výborní herci, sráží to nevyvážený zvuk a módní opatrná kamera.

Napoprvé jsem si říkal, sotva průměr s dosti zvláštním hlavním hrdinou. Na druhé straně mě napadalo, že kdyby v hlavní roli vystupoval překrásný mladý princ, bylo by divné, že se stýká s muži ve věku otců či dědečků. Napodruhé už nadprůměr, všechno tak nějak do sebe lépe zapadalo a začal jsem o příběhu více přemýšlet, proč tak a ne onak a i když možná mé hodnocení nedosahuje výšin několika různých ocenění tohoto filmu na festivalech, tak ve mě zanechal stopu a není vyloučeno, pokud na něj budu mít v budoucnu chuť znovu, že hodnocení ještě zvýším. Žádné kritérium hodnocení nebylo na snímku podprůměrné.