The Christmas Setup (2020)

Já tomu rozumím, že "vánoční film" je osobitý žánr, ke kterému je asi těžké přistupovat racionálně. A dívat se na něj v létě asi taky celkovému dojmu nepomůže. Na mě je to ale fakt už příííííííšerně přeslazené. Nefungují na mě žádné pokusy o drama, je to jen přeslazená romance. A sorry, Fran byla trochu nesnesitelná, takovou matku bych asi nepřežil. Škoda, že jsme se toho vlastně ve výsledku o Patrickovi moc nedozvěděli. A i když byli s Hugem spolužáci a ani na škole si nebyli lhostejní, navzájem ani nevěděli, že jsou na kluky... No nevím, nepůsobilo to na mě jako anonymní velkoměsto.
Chápu, že v rámci žánru jsem asi neměl očekávat žádné zázraky. Ale je to pro mě málo. Alespoň ta chemie (celkem pochopitelně) mezi ústřední dvojicí fungovala.

Když filmu odpustím pohádkovost a přeslazenost, která k vánočním romancím patří, a přenesu se přes nesympatie k Lewisovi a úplně jalovému Connellovi, celkový dojem byl fajn. Lewisův (i životní) partner (Lee) byl sympatickej a táhla to Drescherová. Už jen proto, že působila životně v roli, ze které by jiné herečky dostaly křeč lícních svalů.
.

Vánoční film, na kterém se podílelo několik gayů (v komentáři to zmiňuje i Jiřik) jak v řadách tvůrců, tak i herců. Dokonce tak, že gay hraje i heretáka. Celkové vyznění je u mě lepší, jako u Dashing in December. Zřejmě v mém případě je to i zásluhou herců, především Chada a kouzelného úsměvu Blake-a. Jinak samozřejmě zase trošku více té americké spousty lásky, porozumění, afektovaně-přejícné matky a věrné kamarádky Madelyn. Je příjemné se zamyslet s úsměvem, jak by asi tento příběh natočili např. tvůrci ze severní Evropy ...

Tento fim si zaslúži dve recenzie.

V kontexte Vianoc: Konečne jeden typický (typizovaný) sviatočný film so všetkou náležitou atmosférou (v smrteľných dávkach). Konečne si môžem pustiť niečo každý rok, dostať čo očakávam (takmer bez konfliktu, zlej postavy, drámy) - a nemusím si gay motívy predstavovať ani sa vžívať do nejakej princezny. V tomto pohľade lepšie než Mrazík, Popelka či spotrebné hetro rodinné filmy.

Voľba hercov je diskutabilná, no sú manželia - tak aspoň tú (gýčovú, rozprávkovú) lásku/chémiu im človek uverí. Asi "sa čaká" že sa divák vžije do nie úplne mužného, neurotického a nervózneho Huga ... a bude sa sústrediť na princa Patricka, bradatého, vo flanelkách a dokonca aj s prirodzeným šarmom (aj keď by vôbec nehral).

A teraz tá druhá: Varovanie ministerstva zdravotníctva: Tento film môže spôsobiť kŕče lícnych svalov. Hoci radšej nadsázku, iróniu, sarkazmus, jemnosť a rafinovanosť ... bezmocne som sa MUSEL celý film usmievať, žiariť a cítiť sa dobre pri srdci. Toxická dávka Vianoc, toxická dávka "láskavosti" "slušnosti" "rodiny" "kolied" "charity"... všetci sú na seba strašne dobrí a ako som popísal, nič zlé sa tu vlastne neudeje. Možno ... to veľa gayom, s ťažšou rodinnou situáciou, ulahodí - asi ako vianočný punč. Okamžitý účinok, rozjarenie, aj keď o sofistikovanej chuti radšej pomlčať.

Aspoň že tu je triezva dávka civility, ktorej sa dá zachytiť. Príjemne to uzemnil motív so záchranou železničnej stanice, príbeh z minulosti priviazaný ako ligotavá mašľa, aj hetero side-kick (celkom milé aspoň raz zažiť že to nie je gay brat ktorý si svoj milostný príbeh odohráva v pozadí, alebo ktorý je v rodine šedá myš). Na druhej strane všetci - a teda najmä matka - sa celý film usmievajú od ucha k uchu. Možno ich tiež hypnotizovala jedovatá pozitivita scenáru. Len nerozumiem, prečo sa aj 21. storočí musíme na gayov škľabiť, rozprávať akoby v uvodzovkách, v grimasách, žmurk-žmurk, také to silene hrané "ja som s tým v pohode, ja som tolerantný" ako na tŕňoch?

Klasický vánoční film z červené knihovny, který ničím neurazí, nijak nenadchne, spíš jen zapadne do kulis. Zajímavé je, že hlavní představitelé jsou vlastně manželé.
Update: Po tom, co jsem viděl Dashing in December, musím tomuto filmu přidat.

Jeden ze zástupců klasické televizní tvorby Lifetime začal reflektovat společenskou poptávku a zařadil do své produkce vánoční gay romanci. Udělal to tím nejlepším možným způsobem, pouhým zaměněním postav, bez zbytečných výstředností a výstřelků. Výsledek působí uvolněně a celkem přirozeně.