Tropical Night (2017)

Typizovaná telenovela ázijského typu. Už dávno som nezabil 1.5 hodiny takou bezbrehou nudou. Dej plynie pomaly a bezprízorne, no nie v rozjímavých kvalitách umeleckého filmu. Zaujímavý nápad konfigurácie príbehu (aj keď vykombinovanosťou naozaj hodný skôr lacného seriálu) sa utopil v príšerne presladenej "romantickej" hudbe ktorá by bola moc aj na telenovelu, absolútne nezaujímavej kamere, patetických monológoch, otrasných dialógoch, v strašnom herectve sladučkých androgýnnych chlapčekov (nič proti trans ľuďom - ale tu ide o to najhoršie vyumelkované klišé), charakterovo nesympatických (jeden s potlačenými emóciami, ďalší so žiadnymi, tretí lepkavý ako curková voda) a bezživotne nijakých. "Blank faces." Film funguje v občasných celkoch, ktoré sú pekné až ľúbivé, ale s dejom/náladou filmu nijako nekooperujú. Toto je amatérčina najhrubšieho zrna, a ak sa pokúšala hrať na "umenie" - tak nanajvýš prezradila neadekvátnych tvorcov. Videl som desiatky ázijských filmov, mnohých podivných až absurdných, ale toto sa naozaj takmer nedalo dopozerať. Milujem trojhodinové pomalé meditatívne diela, ale toto bolo pravým opakom. Pokus o citlivý film "o šikane, neláskavej láske, potrebe druhých, ... blablabla" úplne zlyhal akokoľvek ma citovo zaangažovať a zaujať.

Snímek je opravdu hodně složitý. Domnívám se, že možná to je jeden z důvodů, proč i na světových serverech je film tak málo hodnocen (nemyslím tím nízko). Přitom je to přesně tak. Postupně začíná do sebe všechno zapadat, čtyři mladí korejští herci rozehrají dramatickou partii a vyloupne se hodně kvalitní prožitek života, smrti, lásky i zmaru a hlavně ... NADĚJE.

Dost dlouho jsem se ve filmu zorientovával, když to člověk vydrží sledovat dál, vše do sebe začne zapadávat a dostane zajímavý příběh, plný smutku, nemoci, šikany, hledání pravdy, lásky a hlavně moře.

Pomyslným lepidlem, které mě udrželo sledovat dějově plochý a snadno předvídatelný děj, byla zvláštní ponurá atmosféra.