Podrobnosti recenze
8.4 5 10Děj zachycuje příběh první opětované a naplněné lásky dvacetiletého bratislavského studenta a vrcholí jeho coming outem před rodinou. V expozici se autor snažil přemnoha vnějškovými znaky co nejdůkladněji charakterizovat postavy a prostředí, bohužel tak text přetížil banalitami, jimiž není snadné se prodrat. Ve střední části rychlejší děj i větší množství myšlenek nad specifickými okolnostmi života gaye činí četbu záživnější; číst lze možná ne s nadšením, jistě ale se zájmem. V závěru bohužel autor na jakýkoli tvůrčí postup rezignoval: scény coming outu postrádají podobu životných dialogů a odehrávají se převážně formou obsáhlých proslovů, téměř přednášek. Je k neuvěření, že autor tak suchopárného závěru napsal o pár desítek stránek zpět dojemné scény se sněhuláky.
Povídka zde byla vystavena před deseti lety, děj se odehrává v reáliích o asi deset let starších (kolem přelomu století), myšlenkově se ale pohybuje ve světě starším o dalších deset-dvacet let. Dá se snadno pochopit, že gaye, jejichž padesátka sedí ve vlaku, který z nádraží odejel už dost dávno, naplňuje nostalgií. Co si mohou odnést gayové mladí, toho příkladem (jedním z mnoha) může být třeba to, že když se obě hlavní postavy navzájem ujistí o svém vztahu, je jejich první a hlavní starostí, aby se nikdo nic nedozvěděl, zejména ne jejich nejbližší. Nebudu asi sám, kdo by byl rád, aby se dnešní gayové myšlenkově napájeli ze současnějších a pozitivnějších zdrojů. Nebudeme-li svobodní ve svém nitru, neposkytne nám svobodu ani společnost. Což jistě nemění nic na tom, že i starší kolegové mají právo na svou četbu.
Zkusme tu povídku nebrat na prvém místě jako literární dílo, ale hlavně jako dárek, jímž skutečně je. Díky za něj, pane Wangere. A díky erthosovi, že knize technicky pomohl na svět.