Recenzi napsal/a Václav
Nic převratného, ale velmi dobrá studie těkání mysli po rozchodu s partnerem po několikaletém vztahu. Solidně natočeno a uvěřitelně zahráno, vzdor tomu, že jde patrně o první Krawczyckého práci. Leccos můžeme považovat za klišé, padne ale i pár neotřelých myšlenek. Velmi rozumně byl zvolen středometrážní formát: krátký film by téma nevyčerpal a na celovečerní film látka nevydá; možná ale právě proto filmu nevěnují diváci pozornost. Zdá se, že polská filmařina dokáže gay tématiku zpracovávat stále lépe.
Autoři nás zvou ke sledování pohádky. Pohádky s kořeny v časech starověku, kdy lidé, nezatížení dogmaty, mohli žít svými city a vášněmi bez obav, zda kvůli lásce k nesprávnému pohlaví nebudou zatraceni. Kdy, s nadsázkou, homosexuálové byli podivíny ne proto, že milovali muže, ale že milovali j e n o m muže: proč se připravovat o takové spousty dalších možných potěšení? Pohádku přenesl režisér Luca Guadagnino (přesněji: André Aciman, tvůrce knižní předlohy filmu) do osmdesátých let minulého století, navíc tak rafinovaně, že děj se odehrává mezi autentickými pozůstatky života dávné společnosti, která ve svobodě...
Tenhle krátký film by neměl zapadnout, protože na ploše šestnácti minut s až znepokojující přesností ilustruje, jak křehká je hranice mezi puberťáckým kočkováním a přetahováním se na straně jedné, a zavrženíhodným činem na straně druhé. Oproti obvyklým slaďounkým reflexím přechodu od dětství k dospělosti (typicky naše kýčařka Poledňáková) se zde povedl zásah do černého. Vytknout bychom snad mohli školometský polopatismus a zdlouhavost, s nimiž je v závěru, po pokusu o penetraci, de facto o znásilnění, demonstrováno, jak si oběť své pokoření odreagovává týráním outsidera party. Jde ale o první samostatnou práci začínajícího švýcarského režiséra Pascala Reinmanna, bylo by hloupé...
Z hlediska filmařského řemesla nejsou práce Patrica Chihy vyslovené propadáky. Hlavní malér je, že nedokáže či nechce najít dobrého scénáristu, scénáře si píše sám a prostě mu nejdou. Zvlášť patrné je to na pokusu o komedii Boys Like Us, kde nejapnost jde až tak daleko, že jako zdroj veselí nabízí Chiha chorobu, neurózu. Hledáme-li na IMDB a CSFD divácké reakce, je jich minimum, a když už, servítky si neberou (na IMDB k filmu Domaine). Více pozornosti budí Chiha na filmových festivalech, kde je často nominován na různá ocenění a občas nějaké i získá. Vlastně typický případ. ...
I skvěle fungující vztah, pokud se neosvěžuje novými zážitky, je zranitelný. Samozřejmě, i vztah gayů: zde je narušitelkou dívka, která nenápaditost jejich soužití přebíjí umně budovanou romantikou záhadnosti. A také klamnou nadějí pro mladšího z gayů, že ve vztahu s ní on bude (konečně už taky jednou) ten dominantní. No, nebude...
Mattis, který rád soutěží ve společenském tanci, se chce za nezájem o své taneční snažení pomstít tupounskému lopatóznímu tatíkovi agresivním sváděním svého trenéra v otcově věku. Moc to ale nefunguje: Mattis má nakonec rozbitý nos a režisér neproměněnou nominaci na Ekko Shortlist Award 2015 za nejlepší kameru.
Ze života, a přesto roztomilé. Když odešli filmaři a klavírista, našli kluci určitě o něco víc odvahy, :=).
Zmizelého německého lékaře Simona hledá v Marseilles jeho matka Viktorie a ex BF Jens. Potud mají anotace k filmu pravdu. Jinak bohužel asi budí naděje, které se nenaplní, a diváci jsou zklamáni, hlavně pomalu se odvíjejícím dějem. Žádné skřípění pneumatik při honičkách úzkými uličkami, žádné mrtvoly, žádný geniální detektiv. Zato solidní psychologický film, kde s objevem každé další, dosud neznámé vrstvy Simonova života a každé další nové osoby v jeho blízkosti zjišťují Viktorie i Jens, jak neúplně Simona znali a jak velmi budou muset své představy o něm revidovat. V předchozích filmech si Krüger s diváky...
K mladému, formálně nesezdanému páru na dovolené se v kempu připojí mladík Marco. Pro oba, Benniho i Sandru, má lidské kouzlo i erotickou přitažlivost, což funguje i obráceně - Marco po smrtelné nehodě partnera hledá další zakotvení. Provede nové přátele místy, kde byl šťastný, avšak pokus napojit se na život někoho jiného přinese každému z aktérů ztrátu dosavadních jistot, aniž poskytl nové. Film se skládá ze sledu scén, z nichž každá má sama o sobě logiku, avšak poskládány do jednoho děje zjevnou logiku ztrácejí. Na diváka čeká nepřetržitý sled záhad, otázek a nejasností a film v něm...
Jan Krüger se nesnaží o pohodové filmy s prvoplánovým sdělením, na které se do kin pohrnou davy. Také Sourozenci mají k pohodové podívané daleko. Ač v Berlíně, který rád oslňuje nově nabytým leskem a elegancí, pohybujeme se čtvrtěmi spíš omšelými, jezdí se vozy spíš ojetými a potkáváme hlavně postavy z nižších společenských etáží, ba i ilegály. Mladý gay Thies se při práci pro realitní společnost setkává s párem polských sourozenců. Přitažlivý bratr vycítí Thiesův zájem a využije ho; nadějně započatý vztah ale vtahuje Thiese víc a víc do problémů ilegálů, kteří pro střechu nad hlavou udělají leccos....
Televizní film, v němž potlačená homosexuální touha přivede kazatele malé nezávislé církevní komunity do konfliktu s vírou a církví, i na pokraj rozpadu manželství. Vypočítavý, drogově závislý homosexuální pouliční zpěvák přijme pohostinství kazatele a jeho ženy, a aby si dobré bydlo v jejich domě udržel, stárnoucího muže svede. Ze všeho nejvíc je film kritický k životu náboženské komunity. Kazatel se ženou, zcela zanoření do víry, nezvládají praktické otázky chodu církve, pokladník krade dary věřících, spekulant se snaží nesplatitelným úvěrem dostat k majetku komunity, blíže neurčené vyšší struktury církve "léčí" kazatele vymítáním ďábla, zmanipulovaná komunita kněze, který...
Štíhlému teenagerovi s jemnou tváří a velkýma očima velmi přejeme, že se dočkal hezkého zasvěcení od ohleduplného přitažlivého zasvětitele, a že má i rozumného tátu. Ba i ta kočka je milá. Kéž by tohle měli všichni mlaďoši na prahu života gaye... tedy: až na to dealování. Anthony Doncque odvedl filmem 1992 svou teprve druhou práci jako režisér, má ale za sebou sedmnáct filmů jako producent. O to víc překvapí, že zručně natočený snímek nemá nějaké zajímavější vyústění, vyznění, poselství.
Hezká práce s kamerou a světlem, celkem pasující hudba, ale děj škobrtající o nelogičnosti a popoháněný šíleně polopatickými samomluvami, a ještě šílenější vedení herců... Ne, ne, Ogie, ještě pár let budete muset pracovat pro ty, kdo opravdu dokáží vymyslet film.
Využití motivů Musilovy knihy Zmatky chovance Törlesse filmu spíš škodí. Musil před více než sto lety nabídl podobenství o chorobách upadající společnosti na konci tehdejší éry, jenže vznik a eskalace šikanózního násilí v uzavřené skupině s omezenými vnějšími vztahy, to je téma nezávislé na době, místě i společenské vrstvě. Dnes umístění děje do elitní školy pro zlatou mládež působí spíš jako lacině podbízivé, podlézavé, včetně toho, že - na rozdíl od Musila - týrán není kluk z nejnižší, ale naopak nejvyšší příčky hierarchie v daném prostředí. Film proto ale není špatný. Jak techniky manipulace (zejména...
Krüger svůj druhý celovečerní film pojal velmi ambiciózně, jenže ho důkladně zakódoval, někde ztratil klíč a ten zatím nikdo nenašel. Skoro nejzábavnější na filmu je dohledávat na portálech filmových fanoušků a kritiků, jak si ho kdo vyložil. Jeden divák soudí, že je film obrazem nenápadného propadání do teroru, jiný, že vše se odehrává jen v hlavě jedné z postav, a další zoufalec dokonce žádá, aby bylo nucené sledování Rückenwind užito k mučení Hitlera v pekle. Český divák na CSFD míní, že "Udělat teploušskou road movie takhle nezáživně je opravdové umění." Autor má...
Krásná nálada. Díky.
Film zachycuje výsek ze života adolescenta, aniž cokoli naznačil o jeho minulosti. Nevíme jistě, zda Frank pracuje, chodí do školy nebo se jen fláká, nevíme nic o jeho zájmech a směřování. Vidíme citově vnímavé prostředí chudší brooklynské rodiny devastované nemocí a úmrtím otce. Ale také partičku darmošlapů kolem Franka, kteří parazitují na jeho přístupu k opiátům ulehčujícím otci odchod, a když se ten zdroj vyčerpá, stahují ho ke kriminální dráze. Paralelně zkouší vztah s dívkou i sex se staršími muži, neochoten si přiznat nepochybnou homosexualitu. Jenže i v jeho vztahu k Simone cítíme o něco víc, než jen snahu předvést...
Teenager Marc, zamilovaný do kamaráda Olafa, zjistí, že to není vždycky jen pravda, co lze najít na dně lahve. Divák zase zjistí, že HT teenageři, které my, gayové, obdaříme svou touhou, to taky nemají moc snadné, protože na situace, do nichž se s námi dostanou, je nikdo nepřipravil. Olaf to zvládl "tak nějak", spíš moc ne, ale nesmíme se na něj zlobit, nová zkušenost ho stála čepici. Tento krátký film se vymyká z dlouhé řady obvyklých krátkometrážních studentských cvičení na gay téma, protože vznikl v koprodukci společnosti Chimney Film a Utrecht School of Arts, a na kvalitě obrazu a...
Drama tradičního formátu stále funguje. I tehdy, je-li oblečeno do artového kabátku v retrostylu, přičemž prolnutí filmového a divadelního sdělení dojmy dále umocňuje. Toto prolnutí není ve filmu až tak nové, z filmů s gay dějovou linií si připomeneme třeba Private Romeo, netradiční a přesto skvostné ztvárnění Romea a Julie. Kolega předrecenzent míní, že Lilie jsou "jen pro úzký okruh diváků schopných při sledování i přemýšlet", já bych řekl, že jsou pro široký okruh diváků, kteří jsou schopni cítit. Doporučuji vřele.
