Recenzi napsal/a -Vicky-
Pro mě velké zklamání. Herecké výkony nejsou špatné, ale ten scénář... Aby vůbec došlo k zajímavým dějovým situacím, pracuje s naprosto šílenými předpoklady o chování hlavních postav. Přes ty se přenést nemůžu a bohužel film nenabízí nic jiného. Přitom idea milostného trojúhelníku, do kterého vstoupí tragédie, je výborný nápad.
Téměř celý film skvělý, surový a uvěřitelný. Úžasné lokace (nemyšleno "krásné", ale skvěle vybrané a natočené), dokonalé drama, které neplýtvá slovy. Ale ten závěr to neskutečně kazí. Naprosto zbytečně.
Wow, jsem beze slov... Marně hledám chybu na tomto dílku, které můžeme směle nazvat poezií. Nejsem na art filmy, ale tady to zpracování vysloveně sedlo a zážitek byl dokonalý. Výborně využitý formát krátkého filmu, má to vše, co to má mít a přesně vybalancované. Kdyby byl příliš dlouhý, začne nudit. Takhle je to akorát na to, abyste se zaposlouchali do zmíněné poezie, nechali se trochu ukolébat, aby mohl být naservírovaný ten správný závěr. Bez klišé a příkras. Film, který se vám zaryje do kůže. Tohle si budete pamatovat ještě dlouho.
Václav to napsal sice hodně drsně, ale vlastně pravdivě. Já dávám body navíc za závěrečný mírný twist (pro mě nečekaný), díky kterému to na mě nepůsobilo jako všechny ostatní podobné filmy. Ale jinak je to absolutně klišoidní a přeslazené. Což nutně neznamená, že se na to nedívá vcelku dobře... Podruhé ho ale vidět určitě nemusím.
Na první pohled super. Vypracovaná těla surfařů, co si přát více? Ano, dobře se na to dívá. A to je tak všechno. Protože to je nereálná růžová knihovna. Ten konec...! Pardon, ale tohle mi prostě přijde přehnané. Herecké výkony hlavní dvojky taky nejsou zrovna na oscara, v některých scénách to poněkud skřípe. Dá se to jednou vidět, ale určitě to není film, který by mě jakkoliv zasáhl a nemám chuť ho vidět vícekrát. Evidentně kdybych měl v dětství kamaráda s teplým bratrem, všechno by bylo jednoduché...
Jednohubka, po které je prostě jen dobře po těle díky sympatickým postavám (prakticky tu není žádná vysloveně negativní), hercům a závěru. Jenže je to i zároveň největší kámen úrazu, hloubka tu prostě chybí. I vnitřní rozpolcenost hrdinů je vyřešena velmi rychle a nepříliš dramaticky. Jestli by to tak fungovalo i v běžném životě si nejsem jistý. Dalo se z toho vytěžit určitě mnohem více, ať už v dějové lince otec-syn, tak i z vedlejší postavy Suzie a křesťanství.
