Recenzi napsal/a Jiřik
Na mě to zafungovalo - mám rád medvídky, vousáče i chlupáče. Mám rád filmy ukazující gay sex takový, jaký umí být. Líbí se mi otevřený přístup k nahotě i k věcem v sexu, které nejsou zrovna mainstream. Pro někoho to může být odpad a pro druhého splnění jeho vlhkých snů. A je na každém, do které skupiny patříte.
Velké díky jiri.twist za tento kraťas! Výborný scénář rozehrává situaci, kdy čtvrt hodiny mluví jeden o voze a druhý o koze. A vyjde z toho velmi milá a vtipná jednohubka, která zaručeně pobaví. Už předem lituji případného překladatele, který by se do tohoto dvojsmyslného oříšku pustil.
„Jenom jedno je horší než zhrzená žena. Zhrzenej bisexuál.“ Mexická telenovela se všemi svými klady i zápory. Netflix si drží kvalitu a já prožil s rodinou de la Morových třináct dílů plných překvapení, intrik, pomsty a osudových rozhodnutí. V rámci žánru lehký nadprůměr. 1. série 75 %. Zapomeňte na logiku i věrohodnou motivaci postav, tady bohužel kvalita padá strmě dolů. 2. série 55%. Stal se malý zázrak a třetí série v mých očích překonává obě předešlé hlavně díky výbornému nápadu podívat se do mládí nejstarší generace hrdinů a naprosto fantastickému soundtracku. Po třetím dílu...
Marco a Omar. Dva osamělí muži v Londýně, odtržení od svých rodin. Jejich společný večer, který původně začal jako obchodní setkání, se náhle mění v konverzaci dvou smutných duší, jež se navzájem ovlivní víc než původně tušily. Velmi příjemný kraťas.
Je to pohádka, ale sakra proč se jednou za čas nenechat přenést do světa alternativní reality a sledovat příběh o jednom splněném snu?! Proč ještě jednou naposledy neuvěřit v happyend a svět změněný k lepšímu? Není i tohle úkolem filmové tvorby - nechat nás zapomenout na realitu života a položit otázku "co kdyby"...? Závěr je možná až příliš sluníčkový, ale co, na mě to fungovalo a děkuji za každý originální nápad.
Předchozí režisérův film O Porteiro do Dia se mi velmi líbil a Reforma má očekávání nezklamala. Řekl bych, že tentokrát si režisér vybral téma, které se ho osobně týká, a ve kterém se jako představitel hlavní role nebojí odhalit (obrazně i doslova). Zároveň oceňuji i jeho přístup k nahotě jakožto přirozené součásti života milenců.
Film, který rozhodně není pro každého. Film, který zcela jistě plno lidí odsoudí. Film, který mě přesto oslovil. Neobvyklý vztah dvou mužů útočí na vaše zvrácenější já a nebojí se překročit hranici mezi otevřenou erotikou a regulérním péčkem. Tentokrát mně to však nijak nevadilo a naopak gratuluji všem zúčastněným za jejich odvahu. 50 odstínů šedi bledne závistí… EDIT: Přečetl jsem pár rozhovorů s režisérem a v explicitních scénách vystupují pornoherci.
Další ženatý muž, který se stává obětí své touhy. Tentokrát navíc v silně religiózním prostředí, které nepromíjí. Bůh však miluje hříšníky a jeho služebníci nabízí cestu k možnému odpuštění skrze "odvykačku"... Smutné, že v dnešní době něco takového ještě existuje.
Studie milostného vztahu mezi gayem a ženatým mužem, jejichž osudy se postupně protínají a zase rozchází, aby se v závěru díky hodně nepřesvědčivé deus ex machina opět sešly dohromady. Film se potýkal s finančními problémy a jeho dotočení a postprodukce se táhla několik let. Nejvíce je to poznat na ne zcela vyvážené zvukové stránce. Jsem ale velmi rád, že se snímek podařilo dokončit, neboť film pro mě věrohodným způsobem dává nahlédnout do nástrah a problémů takového vztahu.
Německá verze RuPaul's Drag Race svou zjevnou inspiraci nezapře. Stanice Pro7 velkoryse zvolila devadesátiminutový formát a v hlavním vysílacím čase se rozhodla pro „drag osvětu“ Německa. A v mých očích v porovnání se svou slavnou předlohou bohužel prohrává. Zrušil bych Big Brother formát (opravdu musím dvě třetiny dílu sledovat handrkování ve vile?) a naopak bych dal více prostoru jednotlivým vystoupením. S odcházejícími soutěžícími se naštěstí čas na jednotlivá vystoupení daří prodloužit. Také mě překvapila poměrně silná snaha o vzdělávání, což bych na liberální Německo nečekal. Přes všechny výhrady jsem se však dočkal i několika velmi silných momentů (Fairytale vystoupení ve...
Pro mě dokonalé Taekwondo nastavilo laťku snad až příliš vysoko a já sice dostal příběh, ve kterém je starý dobrý Marco Berger stále citelně znát, ale tentokrát se dle mého mělo zkracovat a (nevěřím, že to říkám) vynechat samoúčelné scény nahoty. Hereckému obsazení není co vytknout, ale napětí a atmosféra v porovnání s jinými Bergerovými filmy pro mě bohužel pokulhává. Dětskému happy endu jsem nevěřil. Zvedám palec nahoru, ale čekal jsem trochu víc.
Po nabušených trailerech jsem možná čekal ještě větší emocionální pecku, ale i tak je to velká spokojenost. Na minimální prostoru je tu zcela beze slov řečeno tolik, že si o tom jiné krátké snímky mohou nechat zdát. Sisak je díky citlivému výběru dvou hlavních herců mimořádně silný v tom, jak jen díky pohledům a mimice sdělit celou paletu emocí od zaujetí, přes bolest a smutek, až po city plné lásky. A jakmile se naši hrdinové sejdou u jedné tyče, spustí trailerová hudba a oni udělají první krůčky směrem k sobě, dolehne na vás plnou vahou celá ta tíha nevyřčeného. Opravdu...
Pro mě konečně film, ze kterého je cítit, že byl s láskou dělán od gayů pro gaye. Mimořádně sympatická komedie se skvělým castingem mě dokázala pobavit i chytit za srdce. Z mého pohledu sice snímku po dvou třetinách bohužel trochu dochází dech a ztrácí tah na branku, ale v závěru zaskóruje tak, až jsem to obrečel.
Uvěřitelný příběh dvou mladých mužů, kteří jsou zaskočeni nově objevenými city k tomu druhému. Herecky mě zaujal především výborný Oscar Rasmusson (na IMDB uvedený jako Oscar Sperlich), který s minimální mimikou vykreslil zcela přesné tahy vlastního vnitřního boje. Až při několikátém shlédnutí jsem si všiml té jediné osamocené slzy stékající po jeho tváři v okamžiku, kdy svůj boj znovu prohrál a dal průchod své touze. Celovečerní verzi bych se vůbec nebránil.
To, v čem kniha maximálně vyniká, je vynikající popis pocitů čtyřicátníků. V tom jsem se zcela našel a přesně v tomto byla kniha pro mě maximálně poutavá. Osobně bych si přál jen větší míru gay obsahu. Po tragické události se navíc dočkáme pohledů od dalších postav a já v této chvíli už ztrácel kontakt s hlavními postavami, neboť tohle jsem už nebyl já. Pokud se k této číslovce narozenin blížíte či právě jste čerstvý čtyřicátník, tak vám knížka stojí za přečtení. Já se k ní ale zřejmě vracet nebudu.
Velmi povedený kraťas. Na minimální ploše několika schůzek pomalu pronikáme čím dál hlouběji do vztahu dvou mužů. Zajímavé, poutavé, jen s malou výhradou ohledně (pro mě) příliš rychle vstřícné přítelkyně Davida. Doporučuji zhlédnout (až do úplného konce). Velké díky agnusovi za titulky.
První dva díly jsou spíše seznamovací a nijak zvlášť mě nenadchly. Od třetího dílu ovšem autoři začínají utahovat smyčku kolem krku jednotlivých postav, problémy při přípravách svateb jsou mnohem zajímavější a osobnější, přičemž naši hrdinové zároveň prožívají těžké chvíle ve svém vlastním soukromém životě. Šestý díl pak servíruje mimořádně silnou dávku emocí, která vás chytí pod krkem a téměř zlomí srdce. Přičtěte si neokoukané exteriéry a jedinečnost indických svatebních obřadům, a vyjde vám velmi zdařilý počin hodný pozornosti. Update: Druhá série ještě lepší! Sevřenější, osudovější, přináší zajímavá a vážná témata, která skvěle zpracovává. 95 %
Poměrně nevyvážená kolekce krátkých filmů. Nejvíce mě oslovil snímek Netuno (80%) a Just Past Noon on a Tuesday (80%). Oba udržely mou pozornost, když už ne přímo dějem, tak otevřenou nahotou či sympatickým obsazením, na které se dobře dívalo. La tempête (40%) a La tapette (40%) mají stejného režiséra a pro mě i podobný výsledek. Navíc si režisér dovolil v obou snímcích použít stejný dialog. P.D (20%) mě zcela minulo.
Je to seriál o rodině. O rodině, kterou si sami volíme. Je to seriál o minoritě v minoritě – o trans-lidech mezi gayi. Je to návrat do doby, kdy epidemie AIDS byla na svém počátku. Je to období bálů, které k dokonalosti dovedl RuPaul ve svém Drag Race. Je to příběh mladého tanečníka. Je to milostná love story mezi ženatým mužem a trans dívkou. Je to pohled do nedávné historie, kterou je dobré si připomenout… Obecně pociťuji, že trans lidé se nyní dostávají více do popředí a tento seriál je toho důkazem. A když je to navíc v tak kvalitním...
Jedním slovem „mrazivé“. Scenárista Russell T. Davies vybírá palčivá sociální témata a sestavuje nepříjemně realistický obraz společnosti i celého světa v příštích několika letech. Donald Trump, jaderná bomba, moderní technologie, umělá inteligence, nelegální imigranti, nezaměstnanost, politika, radikalismus a extremismus... závažná témata, bodavě podaná skrze životní osudy tří generací jedné rodiny, vytváří fascinující, děsivý a strhující pohled do blízké budoucnosti, kam se (možná) nezadržitelně řítíme. A když už si myslíte, že jste na vše připravení, uštědří vám autoři v gay lince příběhu mimořádně silnou ránu, která vám bolestivě připomene, jak dokáží být lidé i život krutí... Série Roky a roky je...
