Recenzi napsal/a gayromance.cz

Jestliže bych film Ander označila jako pomalu plynoucí drama, oproti tomuhle snímku uháněl rychlostí světla… Vím, že v tvorbě režiséra Marco Bergera je typický pomalý postup a jemné náznaky... Někdy tak jemné, až jsou pro mě neviditelné ? Tenhle film byl moje první seznámení s ním... a naštěstí nejsem z těch, kteří se dají lehce odradit. A většina ostatních filmů od Bergera... to už je něco jiného? Tenhle film byl pro mě dvouhodinové obcházení okolo horké kaše, při kterém jsem málem lezla po zdi a konec byl vlastně jen výsledkem náhody. Nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby...

Temná verze Lásky nebeské ? Klasická skládačka propletených příběhů odehrávající se jedné horké letní noci v Londýně, ve kterých postupně odhalujeme vzájemné souvislosti a myslela jsem na něj ještě dlouho potom... Snímek je částečně inspirovaný skutečnou událostí a ukazuje temnější stránky lidské povahy, takže nečekejte žádný sladký happyend... Pár postřehů: ◻️ Opravdu je situace na veřejných záchodcích v Londýně taková? ◻️ Proč vždycky oběti utíkají do osamělých míst, třeba parku, místo do rušných ulic plných lidí? ◻️ Nejdřív si říkáte, že jedna z postav měla velké štěstí, a pak byste byli radši, kdyby ho...

Přiznávám, že jsem čekala něco trochu jiného. Podle obsahu jsem očekávala hate-love příběh. Samovo setkání se školním uzurpátorem, který zjišťuje, že ten homouš ze střední je vlastně fajn chlap, že si s ním rozumí, a že mohou být přátelé... a časem možná i něco víc. Místo toho Harry hned při prvním setkání a následné cestě autem přizná, že je pansexuál a pro Sama je to takový šok, že sjede do příkopu. Celou dobu tedy oba hrají s otevřenými kartami... Je to typická americká sladká romantická komedie s hollywoodským koncem... Asi bych už nemusela nic dodávat, ale udělám...

Tenhle film mám moc ráda. Viděla jsem ho už několikrát, pokaždé si u něj odpočinu a svou atmosférou mi připomíná Primos (2019)?... Občas si ráda oddechnu od všech těch coming outů, popírání sebe sama, bojů s rodinou, rozervaných duší, prostitutů nebo náboženských agitátorů.. A k tomu je tenhle snímek jako dělaný. Má jednoduchý příběh, uvěřitelné postavy a nenajdete v něm žádná velká překvapení nebo intriky. Reálná, necukrově sladká romance, kterých zase tolik není... Tak mě napadá, že přesně takové jsou moje knížky?...

Hned na začátek přiznávám, že na Dotyk růžové se dívám růžovými brýlemi. Byl to jeden z prvních ? filmů, které jsem viděla, a protože ho před asi 15 lety dávali na HBO, viděla jsem ho nesčetněkrát... dokonce jsem ho měla nahraný na videokazetě? Na csfd.cz se v těch několika málo komentářích dočtete, že scénář pokulhává, není to vtipné, herci v hlavních rolích jsou křečovití, že je jim vzájemný tělesný kontakt nepříjemný, nebo že Cary Grant prostě nefunguje. Po několika letech jsem si film pustila znovu a snažila se na něj podívat nezaujatým pohledem... A výsledek? Já...

Film byl geniální. Nádherně ukazoval toxicitu sebedestruktivního vztahu obou prokletých básníků a jejich závislost jednoho na druhém. Musím říct, že oba hlavní hrdinové byli pro mě krajně odpudivý. Verlain byl otrok svých pudů a zároveň pokrytecký zbabělec. Domácí tyran, který nejvíc toužil po mladém těle své ženy, která mu ale podle něj intelektuálně nestačila, a přitom byl vůči ní nesmyslně násilnický, a hned vzápětí se pokorně omlouval. Jeho škemrání v průběhu celého filmu mě neskutečně popuzovalo... Naproti tomu Rimbaud rád šokoval a pohoršoval měšťáky a svoje nechutné chování bral jako projev upřímnosti a rebelství. Chování 16tiletého puberťáka...

Film je natočený veskrze severskou formou, žádný hollywoodský mainstream (?díkybohu?), takže přestože byl Tom of Finland osobnost, která ve své době hodně ovlivnila gay komunitu a „pomohla zažehnout plameny gay revoluce“, nečekejte žádné šílené zvraty, šokující odhalení nebo plamenné projevy. Je to prostě příběh jednoho (ne)obyčejného života, který reflektuje jen to, co on sám zažil a nevyjadřuje se k tehdejším velkým tématům jako AIDS nebo rozdílný přístup k homosexualitě ve Finsku a Kalifornii... prostě je jen ukazuje z jeho pohledu... a to se mi moc líbilo? Musím říct, že za mě jsou jeho obrázky úžasný, do detailu propracovaný...

Nejdřív bych asi řekla, že film byl tak hollywoodský, jak jsem čekala, ale překvapivě ne v tom špatném slova smyslu? a dočkala jsem se i plamenného projevu? Harvey Milk si uvědomil, že bojovat za práva lbgt bude nejlíp někdo, kdo je součástí komunity, a kdo na vlastní kůži zažil ústrky a nespravedlnost tehdejší doby... tedy někdo, kdo přesně ví, co je potřeba změnit. Film ukazuje 6 let jeho snahy dostat se do různých veřejných funkcí, která je nakonec korunována místem v San Franciscké městské radě... Bohužel si ho moc dlouho neužije. Z tohohle snímku jsem si odnesla...

Několik důvodů, proč film vidět: ?setkáním dvou úplně odlišných komunit vzniká spousta humorných situací ??? ?pod komediální rovinou se skrývá hlubší linka o vnímání lgbt komunity v 80. letech ve Velké Británii ?vždycky se najde někdo, kdo bude proti vám, zároveň tu ale bude spousta lidí, kteří vás podpoří ? ?úžasný Bill Nighy a v jedné scéně můj oblíbený Russell Tovey ? ?a v závěru mi dokonce ukápla slzička ?

Obsah v podstatě řekl vše, dodala bych jen pár věcí: ◼️Film ukazuje, jaké stigma byla homosexualita, natož HIV+ v 80. letech... stačilo i podezření ◼️FDA... hádaly se ve mně dva pohledy. 1* Boj s vládní mašinérií se nedá vyhrát? 2* Je to americký film, tam milují výhru Davida nad Goliášem? 1* Ale jeden jediný člověk proti státní byrokracii?? 2* No, nebyla by to bomba??? 1* Je to natočený podle skutečný události? 2* Aha, tak to jo? Je jasné, jak to dopadlo, ale Ron ? se nevzdával ◼️A ta poslední...

Film je na csfd.cz uváděný jako Falešné vztahy, ale jelikož to byl jeden z mých prvních (spolu s Z ložnic a budoárů a Dotykem růžové), zůstal mi v paměti pod svým poetickým názvem, který je přesným překladem italského originálu. Navíc právě Nevědomé víly jsou příčinou toho, že se Antonie doví pravdu… A tou pravdou je, že Massimo neměl jen milence, měl celý jiný svět... do kterého Antonia po překonání počátečního šoku docela rychle zapadne. Mezi ní a Michelem se vytvoří velmi zvláštní vztah, ve kterém oba hledají něco, co už ale najít nelze, protože ten, koho milovali, se...

Tenhle film jsem dlouho odkládala, protože jsem se na něj musela psychicky připravit. Nakonec jsem ho zkoukla v rámci Pride month, kdy jsem se dívala na filmy autobiografie nebo filmy podle skutečných událostí. K tomuhle snímku není moc co dodat, všechno je řečeno v obsahu. Takže tentokrát jen pár nahodilých myšlenek, které mě napadly během sledování. ...pro Bobbyho muselo být osvobozující, být konečně na místě, kde vás bez výhrad berou takového, jací jste... ...Sigourney Weaver byla až strašidelně přesvědčivá... ...Mary měla pravdu v tom, že to Bobby vzdal. Ne neobviňuji "oběť", ale vždycky jsem věřila,...

Anotace: Idealistický, atraktivní mladý pár získává do domácnosti jako pomocníka realistického androida jménem Henry. Ale jak se ti tři sbližují, jejich vnímání lidství se navždy změní… Některé filmy v mojí filmotéce jsem objevila díky YT. Existují podnikavci, kteří dělají sestřihy z duhových filmů nebo gay linky ze seriálů. Když něco nového objevím, nejdřív si zjistím, z jakého je to filmu, a pokud ho seženu, už se na ten sestřih samozřejmě nepodívám. Takhle se ke mně dostal film Life Like (Jako živý). Nebyla to úplná blamáž, jako v případě My girlfriend´s boyfriend (USA 2010)... tady byla...

Bez mučení přiznávám, že film se mi moc líbil ? Tvůrci se šikovně vyhnuli veškerým sexuálním scénám a intimním detailům tím, že se celý film odehrává během Ramadánu, kdy muslimové drží půst… a nejen v jídle. Ale to vůbec nevadí?! Je to krásná ukázka toho, jak se dva lidi můžou zamilovat, aniž by měli nějaký fyzický kontakt (kromě jedné výjimky). Je to tedy přesně to, s čím z dospělosti nemám zkušenosti. Vždycky jsem chtěla vědět, do čeho jdu a vyvarovat se po týdnech romantických schůzek překvapení ve formě nekompatibility v posteli. V tomhle snímku to ale...

Nemám nic proti komediím ze střední školy, ale když už se do toho pustím, dávám přednost, pokud mají určité tempo a klasický vývoj... a třeba i šťastný konec ústřední dvojice? Tady nic takového nebylo☹️ Jednání postav mi přišlo chvílemi nesmyslné (teda víc nesmyslné než v takových snímcích bývá) a nevím, jestli je to tím filmem anebo tím, že ve svém věku už nejsem schopná se s podobným chováním ani trochu ztotožnit ? Zároveň nevím, jestli je to rozdílem mezi americkou a evropskou (nebo jen českou? nebo jen mojí?) mentalitou, ale určité reakce hlavního hrdiny jsem schvalovala, i...

Tenhle film s přehledem sesadil An angel named Billy z pozice nejhoršího ?️‍? filmu, co jsem zatím viděla! Je to plytké, povrchní, kýčovité a plné klišé ? Hned v úvodu jsem měla pocit, že jsem stáhla špatný snímek a koukám na nějaký film Rosamunde Pilcher nebo Danielle Steel... Postavy nemají hloubku a herci neumí hrát a emoce vyjadřují přehnanými grimasami nebo dlouhými nicneříkajícími pohledy... Tak třetinu filmu tvoří kýčovité záběry pláže, moře a vln tříštících se o pobřeží... a později obě hlavní postavy, které se prochází po malebných cestičkách v přírodě... Děj je dost...

Na skandinávské produkci se mi líbí její skutečnost. Herci nejsou vyumělkovaní krasavci z plakátů, ale „normální“ lidi, kteří mají pár pupínků nebo kil navíc, ale o to je to realističtější... a já to miluju??? Celý příběh má nádherný švédský rukopis... Minimalistický, realistický a „chladný“... mnohdy jsem měla chuť křičet a hádat se za hlavní hrdiny (nebo s nima), když oni reagovali navenek tak klidně. Ale i přes tenhle zdánlivý klid a uhlazenost to bylo nabité emocemi až k prasknutí... a až do konce... do konce, který byl... byl... ... takový, jaký byl... Těším se na druhou sérii, protože...

Nejdřív musím přinaz, že tenhle film jsem zkoukla asi do půlky, a pak prostě nemohla pokračovat dál... Jeden kamarád ho viděl, a tak jsem se ho zeptala na jeho názor, a dověděla se, jak to celé skončí... a i přes ten konec (který byl trochu jiný, než říkal) jsem měla strach z toho, co bude mezi tím. A druhé přiznání je, že jsem se bála zbytečně. Vzhledem k jedné výživné scéně jsem se bála, že zbytek filmu bude mnohem horší... ale naštěstí nebyl. Bylo to syrové a neučesané... Nevím, jak moc tvůrci ukazují realitu nápravných...

Může to dopadnout dobře? To byla první myšlenka, která mě napadla, když jsem zjistila, o čem film je... No, to budete muset zjistit sami, ale já vám tenhle film opravdu doporučuju??? Postava Larse se může zdát poněkud plochá, ale mně se líbil. Měla jsem pocit, že se k nim přidal spíš proto, že chtěl někam patřit, než že by tak moc sympatizoval s jejich názory... i když byly chvíle, kdy mentalita davu udělala své. Vytkla bych mu jen jednu hloupou chybu. Opravdu ho nenapadlo, že v jejich situaci by bylo dobré se za všech okolností ujistit, že...

Je to celkem průměrná komedie, ale chápu, co tím chtěli tvůrci říct. Vlastně je to celé o tom, co každý ví, a přesto na to spousta lidí zapomíná - že na vztahu je potřeba pracovat a hlavně spolu komunikovat. Pokud jsem s něčím nespokojený, musím o tom mluvit, ne to držet v sobě, a pokud se mi něco nedaří, svěřit se partnerovi není obtěžování... Trochu mi to připomnělo snímek s Gary Oldmanem Interstate 60, akorát místo dálnice, která neexistuje, je tady všemocná, téměř kouzelná aplikace, která Marshallovi nejdřív zničí život, aby ho nakonec (stejně jako Jamese Marsdena) donutila uvědomit...