Recenzi napsal/a petr12
Místy nervy drásající hysterický "dialog" bez vzájemného naslouchání vyváží perfektní pointa.
Aled je GAY a aktivista působící ve skupině náctiletých. Je ztělesněným příkladem úspěšného GAYE. Kvůli sestře však musí dát přednost povinnostem před právy. Tímto krokem zřejmě ale ve svých očích hluboce klesl.
V tomto případě lze udělit snad jen čestný diplom za odvahu. Nevyzrálost jde cítit snad z každé minuty filmu.
Stejně tak, jak nemáme soudit knihu podle obalu, nesmíme soudit tento seriál podle prvního dílu. Ten odpovídá stoprocentně šabloně daného žánru. Dívka je schopná prodat i svou duši, aby si získala srdce svého vysněného prince. Jenže...Děj se začíná postupně košatit, charaktery vybarvovat, herci hrát a cíl ztrácet jasné kontury.
Poetický příběh o zakázané lásce odehrávající se sice v polovině minulého století, ale s trochou představivosti by šel aplikovat i v dnešní době bez viditelných hraničních bariér.
Dokument zpracovaný formou delšího videoklipu. Množství střihů kombinujících staré VHS nahrávky s moderními záznamovými metodami působí místy zmatečně a zbytečně chaoticky.
Lehce stravitelnou formou zpracované téma k oživení paměti, popř. uvědomění si (nejen) mladých lidí, jaká situace vládla v queer komunitě v době nedávno minulé.
Samotný začátek dává tušit, že se nebude jednat o tuctovou podívanou z puritánského prostředí plného strachu, pevně daného řádu a nezpochybnitelné autority církevních hodnostářů. Vše je uvolněné, rozjuchané...bohužel až moc. Film pro mě bohužel rychle ztratil punc opravdovosti a začal jsem si pohrávat s myšlenkou, jestli v první řadě nechtěl Iván Noel zachytit dovádějící (polo)obnaženě chlapce a užít si jejich přítomnosti.
Na osm soust rozdělená chuťovka, která dokonale nabudí smysly a vyvrcholí téměř dokonalým DIVÁCKÝM orgasmem.
Hodně pohodová podívaná sledující především ústřední dvojici bez zbytečného větvení děje.
Do finále o nejzbytečnější filmový počin postupuje...The Windy City Incident.
Obrovská výkladní skříň teplých neřestí, ve které pestrobarevné modely oblékají známí vyoutovaní modelové (herci), kteří ale často zapomínají na parťáky a snaží se dostat do záběru kamery (oprávněně) snímající především Jima Personse. Zvednutí sluchátka sice rozjede kolotoč odhalování skrytých zákoutí, výsledek ale stejně i díky první polovině působí povrchně. Pokud si vyberete z obsazení, jistě se dodíváte do konce. V opačném případě...
Pochmurná atmosféra na mě padla hned v úvodu jako těžká deka, kterou jsem ze sebe nemohl setřást po zbytek filmu a trefně korespondovala s dějem rezonujícím mezi přátelskou komunitou a sektou.
Solidně zpracované téma náhodného setkání dvou partnerů, které bohužel neodpovědělo na všechny nastolené otázky.
Imaginární přátelé příjemně osvěžili jinak klasické téma homosexuality v prostředí ryze maskulinního sportu.
Styl, jakým Ferzan Ozpetek natáčí své snímky, je pro mě zárukou nevšední podívané, doprovázené lehce tíživým, ale ne nepříjemným, pocitem. V rámci použitých ingrediencí jsem zažil i nejedno příjemné déjà vu a vychutnal si téměř dvě hodiny emočně vypjaté jízdy.
Utkání mezi Spojenými státy americkými s Bolívií skončilo 1:0. V závěru jsme se sice dočkali faulu ze strany pořádajících USA, který deklarovanou vysokou míru autenticity shodil Sebastianovým prohlášením na úroveň silné umělecké licence, přesto je dobré, že k utkání došlo a dozvěděli jsme se něco málo o bolivijské divadelní hře, která vzbudila silné vášně v této konzervativní zemi. Jen je škoda, že se jihoameričtí hosté více nezviditelnili a posloužili převážně jako stafáž.
Je dobré občas provést malou rekapitulaci a pozorovat vývoj filmařského řemesla v průběhu několika málo desetiletí. V rámci daného segmentu musím bohužel konstatovat, že došlo ke značné stagnaci. Zřejmě vycházející ze sázky na věrné gay publikum konzumující jakýkoliv "teplý" produkt.
Věková hranice stanovená na osmnáctý rok života a časové nasazení do pozdních nočních hodin by odpovídalo minimálně silně erotickému zaměření. Diváci si ale užijí "jen" zvýšené míry osobních doteků, náznaků polibků a ke konci i pár postelových scén. Jinak nijak seriál nevybočuje z pravidel platných pro daný žánr.
