Recenzi napsal/a petr12
Je dobře, že se točí filmy ukazující na zlo prstem v době, kdy se hlavní aktéři (obvinění) mohou obhájit, vyjádřit své stanovisko. Příliš často se hodí jedová slina na někoho, kdo už tohoto práva nemůže využít. Třeskuté téma zneužívání je pojato hodně decentně, pro někoho jistě nudně. Je dobře, že se François Ozon vyhnul bulvárnějšímu zpracování.
Jak trefně poznamenala přítelkyně, Rhys je podivín (weird). Miluje francouzskou hudbu ...sátých let. Pro pochopení textů se učí jazyk. Žije ve vlastním vnitřním světě. Emoce drží na uzdě. Ovšem jen do doby, než se splaší a přerostou bohužel ve fyzickou agresi. Divákovi je dán prostor pro vlastní výklad jeho chování, bez jasné odpovědi, což ne každému vyhovuje.
Vtipné ztvárnění syndromu prázdného hnízda třemi herečkami, které se svých rolí zhostily na výbornou. Kluci jim jen sekundovali.
Problematika útisku a okupace se přenesla i do oblasti sexu. Tu Žid David elegantně vyřešil remízou. Jen si nejsem jistý, zda by nepřišly problémy, kdyby měl v průběhu času Arab Sam horší skóre.
Snímky životopisného rázu o výrazných osobnostech mají mnoho styčných ploch a lze je i zaměnit. Rocketman je spíše muzikál vhodný pro příjemné strávení dvou hodin i v přítomnosti blízkých, kteří hudbě Eltona Johna neholdují, jako já, ale přesto ji znají z médií. Občas mě mrazilo, místy hřálo u srdce a toho si nejvíce cením - vyvolaných emocí.
Snaha pojmout zeširoka problematiku střetu homosexuality s vírou odsunula bohužel milostný příběh na vedlejší kolej. Výsledek působí rozpačitě.
Naštěstí existují diváci, kteří z jedinečné "one man show" psychiatra amatéra dokáží odejít před jejím koncem se vztyčenou hlavou.
Hůře uchopitelný a pochopitelný vztahový propletenec (slepenec) se zvláštní a podmanivou atmosférou, natáčený na místech, která by i baťůžkáři měli vynechat.
Snímek stavící na piedestal krásu polonahých mužských těl obou hlavních hrdinů.
Zářný příklad snímku, kterému nechybí hloubka i přes zdánlivé klouzání po povrchu.
Díky chybějící dynamice, která by ději pomohla, působí film i přes relativně solidní herecké výkony, hodně ospale a nudně.
Stavět základ nového vztahu na vzpomínkách o neopětovaných citech ke kolegovi mi přišlo nejprve zvláštní. Představa, že probírám minulost s někým neznámým, se kterým chci budovat budoucnost mi přišla kontraproduktivní. I střídání časových linií působilo zpočátku rušivě. Následně si ale vše sedlo a na film se dalo dívat.
Ponurá podívaná postupně odhalující složité vztahy zpěváka s rodinnými příslušníky a blízkými přáteli.
Nerd Taylor je podivín žijící v zajetí svých představ. V hlavě si neustále přehrává někdy až katastrofický vývoj situací, které ale nakonec proběhnou pozitivně. Takže z dějově přímočarého příběhu o seznamování dvou protikladných kluků se přílišným větvením stal košatý strom, kterému by slušel pořádný zástřih.
Názorná ukázka jedné z možností, jak se vypořádat s lidmi, kteří odmítají opustit svoji konformní zónu.
Moc neprospívá snímku, když sílu důležitého sdělení snižují nepřesvědčivé herecké výkony.
Reklama na nakousnuté jablko pro náctileté.
