Recenzi napsal/a petr12
Konfrontační snímek muže, který zůstal spjatý s místem dávné lásky a jeho milencem, který se rozhodl pro rodinný život za hranicemi.
Neurotický a hodně nejistý Benjamin v podání Colina Morgana je jediným světlým bodem v šedi londýnské umělecké scény plné povrchnosti, přetvářky, pokrytectví a jednorázového sexu.
Vtipná pozvánka na fotbalový zápas.
Zřejmě díky věkovému rozdílu byl snímek natočený pohledem citově strádajícího kluka upínajícího se k lidem, kteří ho buď jen využívali, nebo o něj nestáli, pro mě hůře pochopitelný a uchopitelný, přesto zajímavý.
Co si budeme nalhávat, tento typ seriálů mířící především na náctileté fanynky sází na osvědčené a pohledné vrstevníky. Zatímco Ohm Pawat Chittsawangdee vyspívá jak tělesně, tak i herecky s každou novou produkcí, Singto Prachaya Ruangroj je stále svůj, takový Ken bez Barbie.
Občas se mi stává, že z přemíry dojmů nejsem schopný zformulovat smysluplnou recenzi a místo rozepsání se skončím u pár strohých vět. Stejný pocit jsem měl při sledování tohoto snímku. Byla znát snaha se rozletět, místo letu jsem sledoval poskakování po zemi. Občasné dějové záblesky doplněné hutnou vatou na dvě hodiny k upoutání pozornosti nestačí. Takže...Pokud vám typově nesedne hlavní hrdina...
Snímek s pointou, která děj posouvá o stupínek výš.
Ze závěrečných titulků lze vyčíst organizace, stojící za vznikem tohoto propagačního snímku, který svůj účel docela splnil.
Přístav může pro někoho představovat překladiště na cestě, pro jiného místo (trvalého - nového) zakotvení, stejně jako pro 3 hlavní hrdiny, které spojovaly i jizvy na duši (i těle). Snímek o něčem a zdánlivě o ničem. Jen ta plačtivá poloha Ramina mě postupem času začala iritovat.
Zatímco americká herecká škola během třiceti let doznala jen malých změn a děj je lehce přenositelný i do dnešní doby, rozdíl ve vizuálním pojetí snímků je markantní.
Další variace na téma coming outu a jeho diametrálně odlišnému přijetí ze strany rodičů obou partnerů působí i díky přílišnému snažení přepáleně.
Když mi došlo, že se čeká na paní Columbovou, zbylo jen čekání na postupné odkrývání karet, zajímavé prostředí a sounáležitost.
Ve třech příbězích, které dostávají naštěstí brzy jasné obrysy, se zrcadlí problémy japonské společnosti, související nejen s postavením žen, které v gay produkci moc nenajdete. Všude přítomný pocit bezmoci a beznaděje, padlé anděly. Souznění u lidí, které pojí samota, bolest a tajemství. Hodně ponurý film, který kupodivu upoutal moji pozornost po celou dobu i díky postupnému odhalování indicií vedoucím k...vyvrcholení.
Milí diváci, (potenciální) návštěvníci Bangkoku. Z nabídkového katalogu si můžete vybrat z pestré nabídky gayů, od svalnatých zajíčků, přes vykroucené mladé tety, starší tety, až po milovníka chirurgických vylepšení. Pestrobarevnou směsici jsme umístili do stylové restaurace servírující italské těstoviny. Výběr záleží jen na vaší chuti. Dobrou chuť.
Osvědčený a mnohokrát použitý koncept jen tvůrci přesunuli ze školního prostředí do leteckého o kterém se dozvíme jen velice málo - z pohledu nezasvěcené osoby. Protože působí pouze jako kulisy pro hlavní milenecký pár a zbytečně mnoho podpůrných rolí, tvůrci se nezaobírali nějakým reálným vyobrazením. Postavy také často trpí částečnou amnézií. Nepamatují si, co již proběhlo. I příliš časté flashbacky mou teorii potvrzují. Věková hranice 18ti let jen ukazuje na rozdílné vnímání intimity thajské a západní civilizace. V případě země s rozvinutou sexuální turistikou působí minimálně úsměvně to přílišné puritánství. Hlavní pár tvoří opět protiklady...Pop je šamponek, tedy krémíček...
Co se stane pod peřinou by pod ní mělo i zůstat a netahat na denní světlo. Může se stát, že oslnění způsobí náhlé pohnutí mysli. Zajímavě pojatý snímek, za kterého je až příliš znát, že se nechce nikoho dotknout, urazit.
Už při počátečním dotyku rukou v záři slunečního kotouče mě snímek zvláštním způsobem okouzlil a naladil na notu tajemna. I díky tomu jsem závěrečnou pasáž nepřeskočil a jen chvílemi odhlédl.
Video na YT zachycující parádní vstřelení branky v lakrosu, katapultovalo introvertního Steeva v žebříčku oblíbenosti na čelní příčku, čímž si zajistil uznání nejen spolužáků, ale i obdiv roztleskávačky Veronique a hlavně hněv dosud neotřesitelného vládce jak střední školy, tak i trávníku - Girouxe. Tím rozpoutal hon na kočku a myš, který ukončila až nešťastná událost. Sebevražda jednoho ze Sparťanů. Snímek trefně upozorňuje na potřebu žít život nejen ve virtuální realitě, ale i v reálném prostředí a upozorňuje, bohužel jen okrajově, na nebezpečí spojená s kladením vysokých nároků na talentované jedince, kteří neúspěch nemusí vždy unést.
Už dlouho jsem necítil tak silný pocit samoty a vzájemného odloučení v blízkosti milované osoby, kterému dopomohla i komunikace s divákem pomocí vnitřního monologu.
I s přihlédnutím k době vzniku se jedná o šílený vztahový propletenec kombinující zbytečně moc žánrů.
