Hazlo Como Hombre (2017)

POZOR, následují možné spoilery! Plusy: Chemie mezi ústřední trojkou. Nekorektní narážky. Scény u manželského poradce. Gay jako nejnormálnější postava. Věcná Luciana. Jízlivý konec. Feel good movie. Mínusy: Předpokládatelný vývoj. Občasné a hlavně neústrojné záblesky dramatu. Hysterická Nati.

Sice to nejprve vypadá, že se děj bude točit kolem gay problematiky, ale hlavní nosnou linkou je vyrovnávání se alfa samce s rozpadem své smečky. Každá postava představuje nějaký zažitý stereotyp a nakonec kupodivu gay Santiago ze soubojů vychází s nejmenšími ztrátami. Když se dovedete povznést nad režisérovým pohledem na věci vycházejícím z listování v life-stylových magazínech, film si docela užijete.

Vyplodit skvělou komedii je velmi těžké a tak jsem k filmu i přistupoval. Toto dílko není sice žádný extrém v podobě hrůza-odpad a nebo super-top, ale i tak jsem se pohyboval v průběhu na hraně průměru mezi nic moc a nebo ještě to jde.

Komediální drama hledání pravého muže a sexuální identity má v sobě řadu úskalí a zde to někdy tvůrci dle mě mírně přehnali s afektovaností, až moc praštěnou postavou Nati (přítelkyně Santiaga) a celkovým dojmem, že jsem příběhu moc nevěřil.

Přesto nakonec u mě převážil pocit "ještě to jde", a to především zásluhou mexických herců v hlavních rolích (M.Ochmann a A.Dosal).