Recenzi napsal/a petr12
Členové "dramatického kroužku" odjeli na samotu pilovat své herecké schopnosti. Do chodu této komunity ovšem negativně zasáhl příjezd člověka z reálného světa, který odmítl tolerovat jejich scénář, čimž způsobil totální chaos a pochybnosti o smyslu hraní si na hraní.
Pohled do historie skrze "politicky korektní" optiku dneška.
Díky rafinovaným zábleskům z minulosti se během cesty pouští otevírá mnoho možností výkladu, co se vlastně stalo.
Natáčení za pochodu s přihlížejícími náhodnými diváky, šmírácká kamera hledící často přes rameno, dlouhé záběry, herci "neherci" a další prvky působí, jako bychom se účastnili náhledu do opravdového života reálných osob. Díky zaměření se ale ptám...Pro koho je film určený?
Co udělá podle učebnicových pouček nevyoutovaný gay, když se ráno po (prvním) sexu probudí s chlapem vedle sebe v posteli? Vyspí se s ženskou, aby si dokázal, že je "chlap". Vážně je to nutné zfilmovat i ve 21. století?
Názorný příklad řešení neřešitelné situace.
Drama vystavěné na sociálních rozdílech filipínské společnosti zachycuje střet bohatství a chudoby, opravdových (potlačovaných) citů a povrchnosti.
The Revival vysílá do světa jasný vzkaz, že odchýlení se z vytyčené cesty není tolerováno a že v církvi není místo pro experimenty.
Spíše vzdělávací snímek, který může pomoci při coming outu.
Prosluněný, přírodou provoněný a rodící se láskou okořeněný snímek je spíše než romancí psychologickou sondou do dvou dysfunkčních rodin, ze kterých pochází dva klucí zažívající letní lásku. Pro Miku první, pro Eliase jen jednou z mnoha.
Kdyby se nebroušený diamant Luka Kain dostal do rukou mistrovi oboru, nemusel by výsledek v konečné podobě vypadat jen jako další tuctový exponát. Škoda promarněné šance.
Jedno z mnoha videí, ve kterých Blued vysvětluje výhody, ale i rizika spojená se sociálními sítěmi.
Rökkur je v první řadě mysteriózní film. Dokáže navodit pocit strachu. Lechtá divákovu zvědavost. Ovšem postrádá jednu pro mě důležitou věc...Jasné rozuzlení. Odpovědi na otázky, které mě během sledování napadaly. Čára mezi realitou a fikcí pro mě byla bohužel hodně nečitelná a pokazila můj celkový dojem z filmu.
Každý si zjevně pod pojmem láska na první pohled představujeme něco jiného. Byl bych rád i za chtíč, ale sledoval jsem pouhé "koukání se z oka do oka" s pozdějším "ochutnáváním si hlavy", pro mě ale bohužel bez nějakých výraznějších emocí, bez potřebné jiskry, která by jinak technicky dobře zvládnutému snímku (vzhledem k okolnostem) vdechla život.
Pozvání rodiny k večeři, stoupající nervozita...Tradiční atributy připravovaného coming outu. Jenže - zdání někdy klame.
Další případ "zfilmované příručky pro školní preventisty" snažící se problematiku pojmout v co nejširším záběru. I zde došlo k časté chybě - pouhému naťuknutí některých otázek bez hlubšího prozkoumání. Vše ovšem vyváží téměř dokonalý výběr herců v čele s Harrym Gilbym.
V příšeří deštného lesa, za častého bubnování dešťových kapek, se odehrává snímek o střetu mezi vírou a láskou okořeněný prvky mystiky.
Naprosto luxusní pointa názorně ukazuje rozdíly v myšlení dvou kluků.
V USA lze pořídit dítě "na míru". V katalogu si vyberete dárkyni vajíčka, náhradní matku a přidáte vlastní spermie. Bude vás to stát nějakých 100 000 Euro. Hodně zajímavý dokument, který hlavně ukazuje na konzervativní německou společnost a americký smysl pro obchod.
Heteronormativita jako ústřední téma konverzace dvou partnerů vybízí k zamyšlení.