Recenzi napsal/a jiri.twist

Bulharských filmů tady moc nemáme a tak jsem byl zvědav, co a jak a v průběhu jsem si myslel, že to sklouzne do šikany, jak je u Balkánu většinou zvykem. Nic takového se nedělo a už v průběhu mě napadlo, že to bude v námětu něco podobného, jako brazislký Teus Olhos Meus. Ta závěrečná dlouhá večeře byla dosti výmluvná a podtrhla pro mě jen to, že film nepatří mezi ty, které bych měl tady zatratit či odsoudit ...

Tady hodně záleží, jakým směrem bude divák tento krátký film posuzovat. V hodnocení to může být skoropropadák až po dílko, které zaujme svou nadsázkou, lehkou komičností a schválně neobratným zpracováním některých scén (např. "vražda" Rufina Arca). Přenesme se tedy do děje plného vykroucených ručiček, zženštilých pohybů, vystavování prsou (spíše koz) Bibi Malone a režiséra, který si zahrál i jednu ze dvou hlavních rolí a buď zatraťte a nebo buďte shovívaví ...

Cením si toho, že ekvádorští tvůrci dokázali rozebrat tak jednoduchý, a přitom na nitro obou kluků Matea a Diega tak složitý příběh. A to celé kolem mě přimělo k tomu, že se mé hodnocení vyšplhalo až do solidního průměru, měřeno mým úhlem pohledu krátkých filmů.

Na mexické poměry mimořádně zdařilý krátký film vyznačující se jistou mírou originality jak příběhu (můžeme si konec a to, co ve filmu již není, domýšlet a nebo "jen" balancovat mezi přitažlivým přátelstvím a nádheře žití) tak i zpracování. Postavy Carlose a Julia byly "zhmotněny" velmi dobře vybranými herci a film jako celek na mě hodně zapůsobil.

Já jsem sice nepoznal, kdo je ta "porno hvězda", ale tak špatný film jsem dlouho neviděl, kousky některých scén jsem dokonce přeskočil. Amatérské hraní a především zpracování a též ten falešný afekt postarších hereček ženského pohlaví mi lezl ne krkem, ale zadkem. Nedoporučuji.

Tato kolekce je hodně nadprůměrná, a to především zásluhou dvou filmů (Naken, Walk With Me), z nichž je provedena koláž na hlavní fotce v Podrobnostech. Nadprůměrný je i indonézský Kraťas Pria a ani z těch dvou nejmenovaných nebudete znuděni, naopak. Navíc prostřednictvím tomase106 a gibsonta je vše krásně naservírováno a já všem milovníkům krátkých filmů přeji příjemné zážitky ...

Kdybych si měl vybrat, tak jednoznačně Tylera. Ale to sem nepatří a smysl tohoto příběhu je někde jinde, a to, že i vřídky pod nánosy pudru a oči zalité do barev líčidel z K-Martu nakonec také najdou. Hledat a žít. Příběh je nejsilnější stránkou tohoto australského průměrného minifilmu.

Kolekce The Male Gaze: First Kiss, jejíž součástí je i tento krátký film, má samé nadprůměrné kousky. A tento snímek to jen dokazuje mírou vrchovatou. Krásně a svěže zahraný, zpracování téměř dokonalé a dopracované detaily, to vše podpořilo můj krásný zážitek z tohoto dílka. Tady bych se ani nedivil, kdyby se překladu celé kolekce (angl. titulky naservírované od gibsonta) někdo ujal.

Chápu, že někdo takovéto touhy prožívá a je to ta nejsvětlejší stránka - sdělení tohoto kraťasu, vše ostatní je hodně podprůměrné, amatérské ...

Satya Dusaugey napsal k této "Pasti na myši" scénář, zrežíroval ji a zahrál si i hlavní roli. Vše pojato originálně a s komickým nadhledem včetně velmi uvěřitelné profese stavebního dělníka. Vše by mělo být téměř dokonalé, ale jaksi mě tento krátký film jako celek nechytl za srdíčko tolik, jak bych si asi při sledování zahajovacích titulků představoval. Přemýšlel jsem nad důvody. Možná někdy až velká snaha k přehnané komičnosti, někdy mírná nevěrohodnost a také to, že gay složka zde tak trochu působí jako negativum k příběhu.

Příběh o třech kamarádech a vlastně hlavně o jednom ... (sympatický Navid Ghaffarpour). Solidně zahráno a pro ty z Vás, kteří se na kraťas podíváte připomínám, že roli Finna si střihl Tom Ljugman, kterého zde spousta z nás zná z vysoce hodnoceného filmu Patrik 1,5.

Na jedné straně typický brazilský film, plný volnosti, bezstarostnosti, částečně i hudby a tance (malinko mi v menším připomněl Teus Olhos Meus, který se zde pokoušeli přeložit již tři překladatelé a žádný nedotáhl do konce), na druhé příběh nepříběh (hlavně ten konec) trošku pokulhával. Ale ta brazilskost z toho čouhala na sto honů! U zpracování přidávám bodík střídání černobílé verze (ta převažuje) a barevné (fáze "snění"?) ...

Ano, rozuzlení tohoto příběhu se dalo čekat, ale jinak bylo vše hodně slaboučké až amatérské, ničím mě dílko nazaujalo.

Na této kolekci oceňuji, že je vesměs romantická a nebo lehce komediální bez zvěrstev, ponížení, násilí. U mě vévodí na prvním místě film 1992 nejen celkovým vyzněním, ale i jak je udělán a hned za ním ještě dva - nadlehčený Silverlake Afternoon a originálně jiný The Jealous Sea. Minimálně tyto tři doporučuji těm, kteří mají rádi krátké filmy s gay tematikou.

... A právě o tomto jiném závazku, jak je psáno Hadonosem v textu, pojednává tento krátký australský film a dovedl mě až k slzičce. Jedinou ženskou roli si zde solidně střihla přímo režisérka filmu. U mě hodnocení celkově za 8 bodů.

Herecká "etuda" tří mladých mužů zapůsobila na mě i jako herecká "zkouška", kterou celkem zdatně prošli. Přeslazený kraťas je především pro romantické duše a z mého pohledu jej v hodnocení jednotlivých kritérií není možno zavrhnout, ani přechválit ...

Téma zde vévodí nad zpracováním, a dle mě dost výrazně. Ostatní atributy hodnocení vcelku zaostávají, ale zřejmě v tomto dílku nehrají takovou roli, oproti dominanci námětu, příběhu.

Kvalitní izraelský kraťas, který sdělil, co měl, i když příběh nebyl až tak objevný, ale drobnostmi, ať už hereckými, seznámením mámy s přítelem, přirozeností i zpracováním mě upoutal. A divím se, že tak solidní film není na IMDb.

Příběhu opravdu to "něco" chybí, ale zase je to pestrý život jednoho mladíka ve velkém městě podán jakoby vypravěčským stylem s koncem, který je možný chápat na několik variant a solidním zpracováním.

Ve filmu nepadne jediné mluvené slovo, jen pár textovek. Ano, je to všechno jen "vyrobeno", ale bylo to vyrobeno solidně, se vkusem, dobře vybraným hudebním doprovodem a origináně. A k tomu jako bonus Brazilec Rodiney Santiago ...