Recenzi napsal/a petr12
Díky naprosto rozostřené hranici mezi realitou a nočními můrami jsem měl potíže s orientací v ději.
Dokonalá poslušnost začíná přesně tak, jak jsem očekával. Jasně danou rovnicí...Kněží (agresoři), kteří za začátku jen po očku sledují své svěřence - Seminaristé (oběti) bez zastání. Vlastně si ani nepřipouštíme jiný scénář. Jenže...Nevím, zda to bylo záměrem Luise Urquiza, nebo neschopností jednoznačně uchopit ožehavé téma, ale se zvyšujícími stupni poslušnosti, směřujícími k třetí "dokonalé", se ručičky vah začaly povážlivě vyrovnávat a z oběti, nevinného "beránka", se stal žárlivý "manipulátor" a téměř vyrovnaný partner. Trochu jsem měl pocit, že šlo i o obhajobu chování kněží, kteří v "tom" mohli být občas i "nevinně". Rozhodně Obediencia perfecta nabízí více otázek než odpovědí,...
One man show, která osloví především odpůrce mainstreamu. Zajímavý nápad - zbytečně dlouhá stopáž, opakující se motivy.
Na pozadí indonéských dýchánků, plných povrchních snobů (nudících se manželek), se odehrává milostný spletenec v západním střihu, podbarvený tklivou hudbou. Místy kýčovité a docela pestrobarevné.
Kdo by z mé generace "pozdních třicátníků" neznal Brandona ze seriálu BH 90210, na kterém jsme téměř všichni vyrůstali? Docela mě překvapilo, že film Love and Death on Long Island chyběl v naší databázi. :-) DODATEK: Doufám, že zde nevznikne "komise", která bude určovat, jaký dojem si má divák z daného filmu odnést. :-)
Hlavně neberte Králíčky moc vážně. Je to taková blbinka o střetu ženského a chlapského pohledu na porno a sex(ualitu).
Bollywood bez pěveckých a tanečních "vsuvek" s minimálním dějem a slabšími hereckými výkony. Ovšem s důrazem na "estetické" zpracování snímku, nejen pomocí barevných filtrů a místy dramatického hudebního podkladu.
Unter der Haut jde pěkně "pod kůži" a nabízí slušně zpracovanou sondu do niter manželů - rodičů tří dětí. Sice snímek, odehrávající se především v jejich vesnickém domku, působí divadelním dojmem...Konečnému výsledku to kupodivu prospělo, protože měnící se kulisy alespoň neodváděly mou pozornost.
Minimum dialogů sice dává vyniknout obrazové stránce filmu, ale ze začátku jsem měl problém orientovat se v jednotlivých postavách.
"Vánoční romance" bez sváteční atmosféry, trpící mnoha technickými i hereckými nedostaky. U konverzačního snímku by si měli dát hlavně pozor na zvuk. :-)
S jakou lehkostí vstoupil Xiao Bo do života manželského páru, s takovou z něj i odešel a našel si další otevřenou náruč. Nannan nünü zachycuje krátký životní úsek pohledného kluka, který obrátil život několika lidem.
Dle obrovského množství prošňupaného koksu jsem měl pocit, jako kdyby si prostřednictvím snímku Así del precipicio chtěl nějaký drogový kartel proprat špinavé peníze ve filmovém průmyslu.
Tangerine je "skoro dokument" s vy.pič.enou Sin-Dee v roli hysterické průvodkyně po právem opomíjených místech "města andělů", která si zapomněla vzít hormony a léky na uklidnění.
Sugar je taková téměř osmdesátiminutová jízda na horské dráze, se svými vrcholy, ale i pády. Celkem realistická, občas zbytečně učesaná, místy hodně rozcuchaná.
Jeden z mála snímků odehrávajících se v latinoamerické komunitě, který si zachovává autentickou atmosféru i bez zbytečné teatrálnosti.
Cui Zi’en se nebojí natáčet kontroverzní snímky a zřejmě to umí i s čínskými cenzory, protože jsem neměl pocit, že by jejich střihačské nůžky nějak výrazně zasahovaly do tohoto filmu. Sice nosnou linku tvoří sourozenecké vztahy, popř. vztahy s matkou, gay přátelství s "nejlepším kamarádem" ovšem stále visí ve vzduchu a kromě pár "postelových scén" je stvrzeno závěrečnou scénou.
Kdyby se svlékli a méně mluvili, možná by lépe udělali. :-)
Klasická rovnice - kluk potká svého osudového kluka...je v tomto případě upozaděna, protože Non accettare i sogni dagli sconosciuti je spíše dokument, snažící se objasnit rozdílné postavení gayů v Rusku a na Západě. Místy mi připadal příliš propagandistický, kvůli ospravedlňování ruského režimu, ale budiž...
Snímky Jorge Ameera trpí stále stejnými nedostatky. Tentokrát si nevybral toporné "herce", ale přímo pouhé "mluvící hlavy" bez špetky emocí.
Lidé rádi sledují, co se děje u sousedů. S rozšířením internetu dostalo nahlížení "přes plot" nový rozměr a časem se dostalo i do televize. CBL je dokument z obou táborů - "nahlížečů" a hlavně aktérů, kteří si nechávají za šmírování platit.