Ville-Marie (2015)

Oslovila ma táto snímka, od prvej chvíle, keď cítim taký zvláštny príjemný pocit a mám chuť zakutrať sa pod deku. Rôzne osudy ľudí, ktoré sa často prapodivne prepletú. Dve hlavné línie príbehov, ktoré sa v istom momente spoja a "cudzí" ľudia na chvíľu môžu vidieť pod povrchom osud niekoho iného a vlastne i ten svoj. Scéna na konci - syn dostal to, čo vždy čakal. Oba hlavné prúdy príbehu i herci ma oslovili. Vedela by som si z oboch liniek predstaviť pokračovanie. Túto snímku by som nazvala ako život sám.

Díval jsem se též na jediného diskutéra na IMDb, a to co píše Václav, jsem v jeho textu nikde nenašel, doufám, že jsem se díval správně. I já jsem měl strach, že "okresní primadona" Monica Bellucci se ujme vlády a celý film se bude točit jen kolem ní, nestalo se tak a tato paní Herečka se ujala své role skvěle.

Mě ani nevadilo, že první více jak polovina filmu je taková "rozháraná". Kdo si počká, ten se dočká, jak zní jedno přísloví a potom naopak vše do sebe zapadne jako skládačka. Chápu, že někdo třeba zrovna nebude mít náladu a nebo nebude chtít čekat, ale tak to prostě u tohoto filmu je a já potom vnímám vše v souvislostech, a ne že syna srazil jen "nějaký" řidič, ale já toho řidiče už znám, znám jeho osud a je to stejné, jako poslední díl nějakého seriálu, kde se třeba sejdou hlavní postavy na nějakém večírku a o každé postavě už víme své.

Díky Sivijtovi za překlad a rád odpustím nějaké drobnosti v češtině, protože vím, že je Čechem jen napůl a za dobu, kdy tady na stránkách byl, toho přeložil tolik. Škoda jen, že se zde už čtyři měsíce neukázal.

Sympoš "Aljoša", aliaz Aliocha Schneider, mě byl hned povědomý a vybavil jsem si jej z filmu Closet Monster uvedeného také zde na našich stránkách v roli Wildera a sem do tohoto filmu Ville-Marie úplně skvěle zapadl. Líbily se mi i další postavy mimo tu základní čtveřici. Tlouštík Benoit, přítel Sophie Robert a další.

Doporučuji toto dílko všem, co mají rádi vykreslení psychologie jednotlivých postav.

Evropská herečka přijíždí do Montrealu, aby sehrála přední roli v podřadném filmovém melodrama pilcherovského typu. Záhy zjistíme, že dáma roli okresní primadony neopouští ani v soukromém životě, a že pokleslé melodrama se neodehrává jen před kamerou filmu ve filmu, ale mnoha cestami se přelévá i do celého filmu hlavního. Záměrně tomu napomáhá soustředění děje kolem městské nemocnice Ville Marie. V nemocnicích se, bohužel, lámou lidské osudy i životy, což dalo vzniknout jak silným literárním a filmovým dílům, tak braku založenému na principu ždímačky emocí. Tento film, i když je řemeslně solidně proveden a měl asi lepší ambice, se blíží spíš tomu druhému.
"Tu a tam jsem se zasmál, než mi došlo, že je to míněno vážně," píše k dílku jediný diskutér na IMDB: po shlédnutí filmu se zdá, že je to docela laskavá poznámka. Je ovšem také možné, že tvůrci v sobě chovají silný komediální talent, jen to ještě nevědí - velescéna matky u synova nemocničního lůžka naznačuje velké možnosti, ty tragédské pózy jsou skvělou parodií, a také oslava narozenin v hotelu je lahůdková. Může nás ale těšit, že jedinou skutečně normální postavou je gay Thomas.

Gay obsah je minimální, jedná se pouze o jednu scénu, která s příběhem nesouvisí. Kanaďané točit umí, ale tady vyprávění nemá potenciál vtáhnout, nechalo mě chladným. Děj mi připadl rozvláčný, rozplizlý, skákal od jedné postavy k druhé, aniž by byla cítit osudovost, kterou zřejmě měli tvůrci na mysli a na kterou jsem celý čas čekal... čekal... ale nedočkal. Provázanost mezi postavami byla jaksi divně spředená, některé postavy přicházely a odcházely nebo byly zádumčivé bez důvodu a vysvětlení, o nějaké gradaci děje - Osudovosti, kterou bych u takového filmu očekával, nemůže být řeč. Kamera mi chvílemi připomínala X. Dolanovy filmy, ale ten by si na režisérském křesle poradil se scénářem zřejmě jinak a předpokládám, že i mnohem, mnohem líp.

Nezvyklý příběh o proplétání se životů lidí, kteří v životě neměli zrovna štěstí. Místy budete asi naměkko... Jen bych si dovolil poopravit míru "gay obsahu" pod 10 %. To ale vůbec nebrání tomu, aby byl film na těchto stránkách.

Na 100% film doporučuji. Poutavý a dojímavý příběh, který se plynule táhne až dokonce. Jen mě mrzí, že na syna Thomase není větší důraz. A vše se točí jen kolem jedné věci. Začátek filmu překvapující. Libí se mi i spojení natáčení filmu ve filmu.

Silný příběh zaměřený na osudy čtyř lidí, kteří bojují se svými démony v čele se skvělou Monicou Bellucci.