Recenzi napsal/a Misova
Krásné "sbohem" před cestou za svým snem. Příjemný, jednoduchý příběh, který slupnete jako malinu třeba u odpolední kávy...
Krásný, jemný, jednoduchý, ale přesto hodně říkající příběh...joo ty první lásky. Mladí neokoukaní kluci byli úžasní. Herecky zvládnuté parádně. Moc se mi líbil Ray a jeho dějová linka, i když moc prostoru na ní nezbylo. Úžasná byla i komunikace mezi všemi. Z každého pohledu byla cítit zamilovanost, vřelost, obdiv, porozumění, přátelství...víc tady ani nebylo potřeba. Občas mě malinko vyrušily rychlé střihy, občas mě mrazilo z chování Ye Guang-ových rodičů. Hudba, písně dokonalé. "Můj první polibek". "Můj taky" ☺️. A krásná duha...♥️ P.S. miluju spojení...
Nádherný, hluboký příběh propojený s nádhernou přírodou, hudbou, dokonalou kamerou, důrazem na detaily, prostě vším. O tomto filmu se hodně psalo, mluvilo...moc se mi do něj tenkrát nechtělo. Teď přišel jeho čas. Naplno jsem si vychutnala vše co nabízel. Drsnou přírodu Wyomingu, ukázku kovbojské práce, rodeo, ale hlavně příběh dvou duší, které tato divočina spojila, a která se odrážela v celém jejich životě a v jejich "vztahu". Milostná scéna byla stejně drsná, jako život tam v horách... A HL i JG to zvládli skvěle, věřila jsem jim úplně všechno. JG jsem jako herce...
Nádherný film z nádherného prostředí. Moc se mi líbil nápad spojit dvě etnické skupiny, dvě bandy rozdílných kluků. Do jejich vzájemného "špičkování" se povedlo schovat tolik důležitého. Krásně podané, pomalé sbližování Piliho a Edmara působilo přirozeně, nenásilně... Oba mluvili obličejem, jednoduchými gesty. Písně pak jejich příběh dotvářely slovy. Výlet za Piliho rodinou ukázal krásu krajiny, něco málo z havajských zvyků, ale také důležitost komunikace a porozumění mezi rodinou, přáteli a vlastně i nepřáteli. Skvělá kamera, zpracování, hudba a výkony všech herců..to je dohromady jedno velké krásné...
Takže...věděla jsem, že je to podle skutečnosti, ale nevěděla jsem, kam až mě to zavede. Tohle nebyla limonáda, tohle byla prostě realita života a ukázka toho, kam až se může zamilovaný člověk dostat. Byla to jedna velká intrikářská hra kdo z koho. Nedávala jsem to, vypínala jsem. Ale... stačil jeden letmý Pruek-ův pohled a byla jsem zpátky. Proč? Protože herecky byl tento vztahový propletenec zvládnutý naprosto dokonale. Souboj Pruek x Prang, jejich vražedně kousavé pohledy...z toho až mrazilo. Dostal mě Aon. Tomu jsem zbaštila ze začátku každou slzu :). Jsem ráda, že si Pruek zachoval svou hrdost...
Když si muž myslí, že žena neví...🙂 Letní, odpočinkové zastavení na pár minut s fajn koncem...
Jedním slovem...nedýchám. Reborn i tento příběh jsou tak... uff. Propojení úžasné hudby, zpěvu, mystiky do jednoho krásného příběhu. Bylo to hodně i o detailech. Herecky dokonalé. Těžko se neopakovat. Co vše se dá říct v pár minutách...
Nádherná hudba, nádherná píseň, nádherná slova, krásní herci, to vše spojeno v půvabný příběh. Láska nebývá jednoduchá a vždy nám ukáže svou sílu...
Jednoduchý (?) příběh o kráse společných chvil, sdílení...No a? Proč ne... Víte, jak spí koala? Chobotnice? Tady se to dozvíte ☺️. Parádní, roztomilé. Líbilo se mi i hudební podkreslení i oba kluci, jejich vzájemné sbližování... Je na každém, jak si celý příběh uzavře.
Co se týče příběhu, tak nic nového to opravdu nebylo. Kdo by neznal mejdany na střední nebo nehrál flašku? ALE... tohle bylo naprosto dokonale zpracované. Včetně učitele. "Lidé pořád chtějí ostatní nálepkovat. Dříve jsme říkali někoho milovat". Oba kluci..uff...ta chemie...paráda. Přijmout sám sebe. Vždycky je to o tom...
V pár minutách vášeň vyjádřená tancem. V civilu to bylo hezčí. Krásné...
Líbí se mi myšlenka propojení dvou různých "časů ", spojení minulosti s budoucností. Setkání dvou mužů za jedněmi dveřmi v jednom pokoji. Chvilkové sdílení osudů... Skvěle zahráno, promyšlenost a propojení všech detailů...Líbilo se mi to.
"Svět, který jsme vytvořili, je produktem našeho myšlení..." Kam až může zajít představivost. Co je skutečné a co hříčka v Nickově mysli... Zajímavě propojená realita s fantazií. A Ricky? Roztomilý "úchyl"...
Může přijít ve vietnamské vesnici pochopení a přijetí lásky dvou kluků? Čekejme spíš opovržení a nadávky. Chvíle štěstí, jemnost Vanových doteků, blízkost...a to vše "smutně" skryté před zraky ostatních členů rodiny. Kdy najít správný okamžik, kdy přiznat a ukázat svou lásku. Bolest v Ianových očích byla tak skutečná... Babička je úžasná bytost, která tomuto příběhu dodala opravdovost, lidskost, úsměv a spojila vše v nádherný celek. A maminka?...prostě milující... Oba kluci, velcí sympaťáci, nám odvyprávěli krásný a dojemný příběh. Herecky, filmařsky zvládnuté dokonale.
Jsme nejlepší přátelé..Jsme?..ale...a do toho šikana. Z toho vždycky bolí srdce. Nebylo to špatné...
Jedno moudré stáří, jedno nemoudré stáří, jedno krásné mládí...Beau. Vzpomínky, důstojnost, druhá šance, souznění, polibek, květiny, hloubka...a to vše v několika minutách...krásné
Jsem ztracená. Nádherný, hluboký příběh. Už dávno skončil a já se pořád nemohu nadechnout. Polykám slzy a... To jak se děj stále rozvíjel, posouval, odkrýval skryté...ani na vteřinu mě nepustil. Nádherná příroda, nádherná slova v písních, reinkarnace dojemně a citlivě zapracovaná do celého příběhu, herecké výkony naprosto dokonalé. Ohm dal Dew-ovi tolik života... Závěrečná scéna...nemám slov. Láska a spojení dvou nerozlučných duší se nikdy nepřetrhne. Vždycky se znovu najdou...
Není jednoduché přiznat, že jsem "jiná", ale když se vám pak dostane podpory od nejbližších, je úžasné, že můžete svojí lásku prožít bezstarostně a naplno. Skvělé podané i od obou herců.
Krásné, dojemné, slzavé. V pár minutách je všechno... "Tati, proč se jmenujeme stejně "... Nádherná píseň, nádherná slova, poselství... A k tomu Bible Jes...
Tenhle příběh...uff...tenhle příběh není o slovech, je o neskutečné síle obyčejných gest. Není o chemii a vášni, je o nalezení a spojení dvou duší, dvou životů, dvou osudů, které se začaly proplétat již kdysi dávno v podobě flitrů z divadelních kostýmů. Jeden žil, jeden snil. Kdy se to všechno otočilo? Pár chvil, pár krásných společných okamžiků, společného souznění, sbližování. Nakonec i přišla...poslední scéna divadelního představení...za zpěvu nádherné písně a za zvuku deště splynula v jedno s reálným, drsným a surovým životem špinavého, chudinského Saigonu...a jejich nikdy nevyřčená "slova" dostala svou podobu v slzách jednoho starého moudrého muže... ...
