Recenzi napsal/a mara

Poněkud zvláštní snímek, místy poetický, o hledání a ztrátách (nejen sebe sama).

Příběh o netoleranci a předsudcích; na Balkáně, bohužel, problém stále velmi aktuální. Snímek se určitě nesnaží ukazovat na někoho prstem (i když některé momenty takto mohou působit), spíše nechává nahlížet na zjizvené duše "obyčejných" lidí, kteří jsou na jedné straně oběťmi nenávisti, na straně druhé jejími šiřiteli.

Zajímavý počin polské kinematografie. Skvělá kamera, Jakub Gierszał se své role zhostil vcelku obstojně, animace povedená, jen občas se mi zdálo, že přechod mezi realitou a virtuálním světem byl poněkud "násilný", což však mohlo být i záměrem tvůrců ... Schématičnost snímku, stejně jako jeho dramatičnost, jsou věcí názoru; domnívám se, že film v podstatě disponuje obojím; snaží se obsáhnout řadu problémů (polské) společnosti, kde "jinakost", ať již jakákoliv, je vždy problémem ... Snímek si jistě najde své přívržence, i své zavrhovatele, ale určitě stojí za zhlédnuti.

V Polsku jde již o druhé filmové zpracování (poprvé již v r. 1966, rež. Jerzy Zarzycki). Verze z r. 2005 (rež. Izabella Cywińska) je značně věrná literární předloze (Jarosłav Iwaszkiewicz, 1961; mimochodem - Iwaszkiewicz byl, dle literárních historiků, bisexuál, leč ve svých vlastních zápiscích a denících se zpravidla označoval za "homosexuála"), přesto však "současná". Zpracování je lyrické, zachycuje "duše" hlavních postav (Ola, Janek, Arek), síť jejich pocitů, která je zobrazena v široké škále odstínů, čehož je dosaženo zvláště lyrickými obrazy, které jsou oživeny emocemi lidí, které osud svedl v jeden okamžik do jednoho pustého místa ...