AKA (2002)

Zezačátku jsem chtěl film utnout a vymazat. Ale protože vím, že britské snímky jsou dobré a mnohé i vynikající, dodíval jsem se až do konce a nelituji. Konec všechno podtrhl a vyřešil a já zjistil, že toto je lehce nadprůměrný a tématem ojedinělý snímek a že jsem si jej nakonec užil i díky tomtomovým titulkům, za což mu děkuji …

Očekával jsem královské lóže, ale dočkal jsem se nepohodlné dřevěné židle v neútulném divadélku.

Kdo z nás si aspoň jednou nepřál být někým jiným? „Narodit se“ znovu a vést život podle svého.
Dean, mladík pocházející z dělnické čtvrti na okraji Londýna, svůj sen zrealizuje a na celý rok se promění v Lorda Alexandra Gryffoyna, ocitá se ve světě aristokratů, k nimž odjakživa vzhlíží s obdivem a úctou. S neskutečně pevnými nervy balancuje nad propastí a užívá si své svobody. Odpoutá se od všeho, co ho tížilo v „minulém životě“. Už se nemusí konfrontovat s násilnickým otčímem a s nepříliš slibnou budoucností. Svět mu leží u nohou a nic mu nebrání, aby dokázal, cokoliv bude chtít. Je zajímavé, že Dean nepřestává snít ani ve své nové roli. Zkaženost, zvrácenost, neupřímnost, aroganci smetánky přehlíží a vidí jen to, co si přeje vidět.
Bizarnost některých postav je myslím záměrně vystupňována i afektovanými (ne)hereckými projevy, u kterých jsem se přesto neubránil krčit nos (princezna Alžběta litevská). Nelze si nevšimnout živelného (a hodně přehrávajícího) Benjamina, který vyšel z podobných poměrů jako Dean. I on touží po lepším životě a netají se tím, že svého cíle dosáhne jako „lidská pijavice“ přisátá na majetného muže.