Boulevard (2014)

Máme oddělené pokoje, oddělené ložnice, oddělené životy. Víc oddělení už být nemůžeme. Herecký koncert Robina Williamse. Zároveň je to film o generaci těch, kteří nemohli nebo nedokázali být těmi, kým ve skutečnosti jsou. Nolan je člověk, který se stává obětí sebe sama, svého vlastního života utopeného ve lžích a přetvářkách. Zároveň je to ale člověk, který má alespoň teď, v šedesáti, dostatek odvahy na to, aby vystoupil ze svého stínu a začal konečně žít tak, jak si celý život představoval. Aby nalezl sebe, musí ztratit druhé. A o tom ten film je.

Na celém filmu mi přišlo nejpozitivnější asi sdělení, že nikdy není pozdě "začít žít". Jinak jsem měl při sledování bohužel smutek v duši.

Dobrý námět, herecké obsazení, ale děj pokulhává a od poloviny je těžko uvěřitelný. Z Robina Williamse jakoby dýchal jeho skutečný brzký konec.

...a tak jsem vám koukal, popíjel kávu, přikusoval oplatek... pak jsem dal "pause" a šel jsem na toaletu a pak jsem stiskl zase "play" a zase koukal... a najednou byl konec. Žádný pocit radosti, žádné dojetí, žádné slzy, žádné otazníky, žádné vykříčníky, žádný vzruch... žádné emoce.
Ačkoliv R. Williams nikdy k mým TOP nepatřil, protože mi jeho herectví vždy připadalo ve vyjadřování chudé, asi jsem ve skrytu duše doufal, že třeba teď... Bohužel, zázrak se nekonal.

Za peníze se dá koupit jen sex, ne duše. Mladý prostitut Leo to dobře ví, šedesátiletý ženatý bankovní úředník Nolan se to musí teprve naučit. A je to učení hodně perné, Nolan, bláznivě zamilovaný jako sextán, si s Leem přivede do života i jeho pasáka, a ti oba mu plení domov, zaměstnání i přátelské vztahy. Nakonec nemá nic, ani toho prostituta, a to ho teprve pohne, aby poprvé od dvanácti let, kdy si svou homosexualitu uvědomil, začal normálně žít. Dost pozdě.

Robin Williams má mnoho příznivců, a ti budou filmem nadšeni: užijí si jeho mnohokrát ověřeného rozšafného herectví do sytosti. Příběh je ovšem velmi schematický, nepokrytě didaktický, a jako vícekrát, i v tomto případě vyslovím názor, že v osmdesátých - devadesátých letech by šlo o bombu, dnes už jde o téma hodně omšelé. Snad je ale přízeň k Robinovi donese i tam, kde ještě nezaznělo.

Nemá se cenu rozepisovat, vše napsal výstižně Ondřej a se vším se ztotožňuji. Jen můj postřeh. Zdá se mi, že Robin dostal tuto roli jako osud, těsně předtím, než sám odešel z tohoto světa a u každé scény, když jsem se na něj díval, jakoby už to nebyl přesně on a v hlavě už mu něco doutnalo, přikryté dobrým zvládnutím role Nolana, i když ta postava nebyla herecky kdovíjak těžká, takže z mého pohledu hovořit tady o vynikajícím herectví si netroufám, hodnotím tento film, ne jeho výkony v jiných, starších filmech ...

Tento film je především oslnivé rozloučení Robina Williamse s hereckou kariérou. Jeho minimalistický herecký výkon je mimořádně působivý a táhne jinak spíše jen lehce nadprůměrný snímek o několik pater výš. Herecké obsazení je vůbec nejzdařilejší složkou filmu. Mladý prostitut, manželka hlavního hrdiny i jeho nejlepší kamarád jsou přesvědčivé, životné postavy bez přehnaného patosu, jak bývá u americké produkce častým zvykem. Pokud mám nějaké výhrady, tak především ke scénáři. Je poněkud šablonovitý a předvídatelný. Zejména mám problém uvěřit, že by se hlavní hrdina - ve svém věku a postavení - choval chvílemi jak idiot jen kvůli o 40 let mladšímu beznadějnému ztroskotanci z ulice. Kdyby Williamsově postavě scénář přihrál do cesty někoho víc na úrovni, byl by příběh uvěřitelnější. Ale chápu, že pak by se tvůrci museli vzdát těch několika dramatických, „akčních“ scén, díky nimž bude snímek přijatelnější pro širší publikum. V každém případě ale stojí za vidění, mezi gay filmy z poslední doby rozhodně patří k tomu lepšímu.