Bugcrush (2006)

Velmi temná podívaná s otevřeným koncem, kde v prvém plánu se odehrává zhruba toto: Trojici adolescentů spojuje vášeň k intenzivním prožitkům za hranicí společenské tolerance, v nichž někdo další sehraje roli kořisti. Tentokrát je to naivní gay Ben, kterého přitahuje jeden z nich, Grant, a ten se stává volavkou a přinese Bena kamarádům připraveného na talířku.

Co je předloženo divákovým očím, nejspíš nemá být vnímáno doslovně, a nejspíš ani nebylo záměrem natočit thriller. Jde o ukázku z kvanta různě kvalitních filmových indies obsahujících četné symboly a poselství, přičemž často je sportem tvůrců hrát si s divákem jak kočka s myší a přistrkovat mu rozličné nápovědy, které si mnohdy protiřečí. Občas máme také pocit, že by sice rádi cosi sdělili, nemají ale co.

Otevřený konec budí u diváků vášně, vlastně je měřítkem vlastní divákovy perverze, jaké sdělení z obsahu načerpá a jaké pokračování za posledním záběrem filmu si domyslí. To vidíme i v divácké diskusi na Message Boards na IMDB, jsou tam ale i ryze zábavné momenty, například:
- Just an afterthought why does every indie movie that I watch seem to have teenaged boys that are gay?
- because a lot of them are? dumbass

Středometrážní snímek se mi líbil (zpracováním, ne tématem a už vůbec ne pointou), míra gay obsahu je dle mého 80%. SPOILERY: Režisér (od něhož jsem viděl i dlouhometrážní Jamie Marks Is Dead) by mohl být americkou odpovědí na Tilla Kleinerta - oba mají zálibu v tísnivé (a zručně budované) atmosféře, morbiditě a (nejméně) homoerotice, která vede k tragickému konci. Zásadní rozdíl ale bude, že Kleinertovy postavy byly bojovníci, Smithovi mučedníci. Což je dobře vidět už na tomhle středometrážním snímku.

Tento středněmetrážní film mi nic nedal, nedoporučuji, ztráta času …

Film se zajímavým námětem, ale chybí mu konec. Horor to snad ani není, spíš pokus o něj. Kameraman byl ke konci zřejmě pod vlivem čehosi :-)

Trapný pokus o "gay horror"

Veľmi pekne natočený film so silnou atmosférou a naozaj neobvyklou zápletkou ktorú nebudem prezrádzať, ktorý sa však vyvinie v nefalšovaný horor v duchu "od cudzích ujov si naozaj cukríky radšej neber" (ani keby to boli kyslé želatínové červíky).

Čo ma zarazilo je nepríjemný pocit ktorý zostane na konci (citlivé chalanisko ktoré nakoniec dopadne veľmi zle - prečo?), ale taký mám z väčšiny hororov. Sú samoúčelne temné, depresívne a tragické. Komu sa predsa len páčia, túto nie-veľmi-častú kombináciu s gay motívmi si pravdepodobne vychutná.