- Filmy
- Filmobanka
- Coming Out (1989)
Coming Out (1989)
Základní informace o filmu
Sekce a rozdělení filmů
Přeloženo
Hlavním hrdinou filmu je kultivovaný mladý učitel, který se snaží vzdorovat svému zaměření, ale nerozhodností vyvolává žárlivost a nejistotu na obou stranách. Současně s pátráním po ztraceném příteli se snaží znovu najít i svou duševní rovnováhu a osobnostní integritu.
Uživatelské recenze
„Malý zázrak, přelomový film dané doby, zcela výjimečný, ve své době naprostá senzace“, půjčil jsem si některá slova mých předchozích „služebně starších“ recenzentů. Film starý čtvrt století jsem viděl až dnes 27.1.2015 a jsem v šoku, jak je stále aktuální a dobu, kdy vznikl, bych nedal jako mínus, ale naopak, jako plus, a proto přidávám jeden bodík za příběh a naprosto přelomové zpracování . Dýchla na mě doba konce doby DeDeRonů, a to jak stylem, oblékáním (ženy vypadaly kolikrát jako strašidla do zelí z dnešního pohledu s těmi naondulovanými vlasy a s vycpávkami, kdy ramena měly širší jak muži), vybavením „socialistických“ pokojů a při záběrech z ulic jsem se před obrazovkou dusil z výfuků dvoutaktních trabantů a wargburgů. Ale to nejdůležitější – ten úžasný příběh, který se ve filmu řeší v roce přelomových evropských změn, mě úplně odzbrojil. Matthiasovi Freihofovi to v té době moc slušelo a film si zlatě zarámuji a uložím na přední místo ve svém seznamu … A také by stálo doplnit zde info o filmu o velmi dobrý slovenský dabing , film jsem si stáhl tady z odkazu od zola, který mimochodem kromě několika dalších napsal také pěknou recenzi k tomuto filmu …
Je mi to docela líto: nejen, že se jedná o poutavý, pěkně natočený i zahraný příběh, ale jako přidaná hodnota je tu i docela fascinující pohled na pozoruhodnou schizofrenickou životní realitu NDR těsně před pádem berlínské zdi.
Zejména početné scény z buzního klubu vynikají naprosto jedinečnou bizarností: kdo by si kdy uměl představit, že něco takového v bolševické Dederónii vůbec existovalo?!
Tak mi přitom došlo, jaká je to škoda, že nemáme podobný náhled do pražských buzinců z oněch dob, i když, pravda, až takhle divoko v nich nebývalo.
Divoko ovšem bývalo v bolševické Moskvě, kde byl čtyřiadvacet hodin denně ústředním homosexuálním rejdištěm park před Velkým divadlem, v němž každý večer desítky, ne-li stovky chlapců, chlapů, dědků i tetek vysedávaly v hromadném družném objetí na všech lavičkách, kolovala vodka, sem tam i nějaký joint, a do noci se sborově linuly tiché a tesklivé dumky, některá obzvlášť talentovaná lavička občas vystřihla i trojhlas, zatímco zbytek města spořádaně vyspával! To by bylo krásných příběhů, o tom by se Amerikánům ani nezdálo! :))))
První socialistický film na toto téma!!! A učitel byl hezkej chlap:-))