Podrobnosti recenze

Druhá série (první jsem přeskočil) se nachází v průběhu páté epizody (5.2) a vypadá to, že Italům se adaptace norského originálu opravdu povedla. Pro ty, co jej neviděli, vřele doporučuju, protože je dokonalej. :-) Těm, co se SKAM líbilo a chtějí si příběh připomenout, můžou směle mrknout na italskou verzi. Na dalších řádcích je trochu porovnám.

Kostra příběhu je de facto identická, stejně tak mnohé dialogy mají minimálně stejné téma a i klíčové scény zůstaly zachovány. Je třeba si ale uvědomit, že národnostní mutace jsou primárně určeny pro danou zemi, a tomu jsou také jednotlivé scény uzpůsobeny. Místo divadelního klubu zakládají školní rádio, Niccolò (Even) netočí filmy, ale hraje na piáno, místo toustů s kardamonem vaří těstoviny s tabascem,... To dodává seriálu prvky jedinečnosti, aniž by přišel o své kouzlo.

Nejvýraznější prostor pro změnu tak nabízejí především scény, které v originále navazují na druhou sérii, protože pořadí bylo v Itálii prohozeno. Martino (Isak) neutekl z domu a nezačal bydlet ve sklepě kamarádů, ani se následně nepřestěhoval do pokoje po Eleonoře (Noora), ale nadále bydlí se svou matkou.

Stejný wow efekt jako u norského originálu se u mě nedostavil. Zkrátka ten příběh už znám, ale kdybych ho neznal, dal bych asi 10. Takhle zůstanu zatím u 9/10 a časem to třeba přehodnotím.

Některé vedlejší postavy mně tady přijdou slabší, ale je fakt, že první sérii jsem neviděl a ve druhé jim není dáno moc prostoru. Sana ale v originále vynikala i ve vedlejší roli. Tarjei Sandvik Moe (Isak) byl zatraceně dobrý herec a vypadá to, že tady si dali na výběru obou protagonistů taky záležet. Jestli to bude ale stačit, posoudím až jak se jim podaří zpracovat scéna z vánočního koncertu, která pro mě byla tou nejemotivnější a nejzásadnější.