Podrobnosti recenze

Nejdřív musím přinaz, že tenhle film jsem zkoukla asi do půlky, a pak prostě nemohla pokračovat dál...
Jeden kamarád ho viděl, a tak jsem se ho zeptala na jeho názor, a dověděla se, jak to celé skončí... a i přes ten konec (který byl trochu jiný, než říkal) jsem měla strach z toho, co bude mezi tím.
A druhé přiznání je, že jsem se bála zbytečně. Vzhledem k jedné výživné scéně jsem se bála, že zbytek filmu bude mnohem horší... ale naštěstí nebyl.
Bylo to syrové a neučesané...
Nevím, jak moc tvůrci ukazují realitu nápravných zařízení pro mladistvé na Slovinsku, ale pokud to nějak takhle funguje, žádná náprava se nekoná. Vychovatelé se některých svěřenců spíš bojí a mnohdy k tomu mají důvod, a nemají žádné zákonné prostředky, jak situaci změnit. Takže to vlastně spíš nefunguje.
Film bych shrnula do třech základních myšlenek:
I přes oblak zamilovanosti je dobré dívat se na situaci střízlivě
Člověk nesmí nikdy ztratit sám sebe
A někdy se naše nejhorší obavy naplní