Podrobnosti recenze

Song Lang mě nadchnul, což mě nepřekvapilo, ale to, že mě to nadchnulo hlavně tou akustickou stránkou mě překvapilo už dost. Čínská opera obecně není můj šálek kávy, a i tahle jihovietnamská určitě nebude něco, co si pustím jen tak do ucha, ale v tom filmu to bylo supr a titulkáři mají můj obdiv za překlad textů, které mají ve filmu svou roli. Celkově ten soundtrack a hudební motivy ten příběh dokreslovaly dokonale. I ty osmdesátky na mě dýchly především přes tu hudební stopu. A pak hlavně ten podkres závěrečné scény s deštěm kdy operní árie přechází do hudebního motivu který podkresluje scénu před divadlem... to jsem si zase poplakala. Herecky úžasný, hltala jsem každý jejich záběr. A i když ten příběh plynul tak nějak zvolna tak tam nebylo žádné hluché místo. Celkově z toho filmu mám hrozně pozitivní dojem. A i když ten konec byl takový, jaký byl, mám pocit, že právě to, že se vůbec potkali v tom špinavém, agresivním a celkově neutěšeném prostředí, byl ten šťastný konec.