Podrobnosti recenze

Každý žije ve svém vlastním moři. A vody se nikdy nesmíchají. Miluju ty nahlas mluvené myšlenky, které se stále točí kolem vody, která se začíná nenápadně míchat a strhávat vše s sebou jednou vlnou.
Zajímavý pohled i na oba hlavní hrdiny ve společnosti svých přátel, kdy vlastně ani jeden své přátele "k sobě nepustí". Samotní uprostřed party lidí, která o nich má nějakou představu a je tak bezpečné ji nevyvracet.
Touha patřit kamkoliv, bez křiku a bití se pomalu a oparně mění na touhu patřit k němu.
Zatímco Kensin v roli Hirukawy zaujme od začátku svou aurou zlobivého kluka a víc a víc si mě získával svou pomalu odkrývanou citlivostí. Junsei v roli Minaseho zpočátku působil jako klasický nesmělý šprt, ale když si dovolil tu masku na chvíli shodit, odkrývá víc než jen své pocity. Jeho odpověď "Není." v souvislosti s tím, co udělá, vyjadřuje v tom posledním díle víc než by se zdálo.