Podrobnosti recenze

Ačkoli jsem ten poslední, kdo by dvěma - případně i několika - úhledným kadetům nepřál trochu té lásky pod americkou vlajkou, zde zůstávám opařen a v rozpacích.

Způsob, jakým je do příběhu imputován amputovaný Shakespearův blankvers, je oslnivá perverzní prasárna non plus ultra, hodná vrcholů imaginace markýze de Sade. Ledabyle cool dikce kolokviální americké angličtiny, kterou přitom hoši používají, tento zážitek ještě osmkrát umocňuje. Sluší se ovšem přiznat, že veršované pasáže alespoň vyvolávají iluzi herecké práce. Ve vložených momentkách z autentického vojenského života jsou herecké výkony umělců nejblíže úrovni snímků à la "Military Monster Dicks", "Horny Green Ass" nebo "Uncut Discipline".

Královna Mab v tlačenici na jakémsi schodišti za svitu baterek mě dokonale uzemnila a přiměla mě těšit se na brzy následující vykřičený verš "Ta teprv učí zářit svíce!". - Těšil jsem se správně, bylo to tam! A to jsem ještě ani netušil, že si Julie zrovna v tom okamžiku tak neodolatelně svůdně přihne z flašky piva, opírajíc se o zábradlí v ladně vytrčeném oblouku jako núbijská krasavice. Kdyby si při tom odkrkla, byla by ještě půvabnější!

Právem už jsem se pak chvěl očekáváním z nadcházející pasáže "Vrať mi můj hřích...", která však k mé lítosti zůstala nedořečená, jelikož zbývající část verše ("Líbáte jako kniha!") nahradilo jakési rozdrobené mlaskavé cumlání, zřejmě znázorňující předmětný polibek, ovšem bez využití práce jazykem (v níž mají mimochodem aktéři povšechně značné rezervy!).

Velmi silná byla balkónová scéna v prázdné noční učebně, při níž po sobě oba chlapci celou dobu roztomile potutelně pokukují, až konečně Julie plavným kadetským skokem překonává stůl, aby pak dlouho mohli oba setrvat lícem proti líci ve stoji spatném.

K mému rozčarování maličko utrpěla šťavnatá scéna s chůvou, vyřizující Juliin vzkaz. Chlapci byli tak nějak po vojensku cudní a Shakespearovy přisprostlé dvojsmysly jim z úst nepadaly zrovna s lehkostí, ba nepadaly prakticky vůbec. Zato však chůva disciplinovaně využije možností posilovny a mezi řečí si pilně pohrává s párem činek.
Jenže si přitom strhne záda, jak vzápětí vyjde najevo při dialogu s bolestně nedočkavou Julií.
Dlužno kriticky podotknout, že v této scéně je Julie herecky down, neboť její pojetí dychtivého očekávání spíše připomíná dosyta napasenou usmívající se mladistvou kachnu.

Ne, nechci a nebudu čtenáře unavovat líčením dalšího děje. Mohl bych nechtěně prozradit, jak to celé dopadne, a vy byste pak z toho jako diváci nic neměli.

Pěkně nám to nové tisíciletí začalo: nemožné stalo se možným!
WTF, volám uznale, zatímco trubač troubí večerku.
Inu, Romeo a Julie, znáte to!
A privátní...