Podrobnosti recenze

Mám rád filmy typu "rodinné drama", takže jsem se dost těšil na nový Dolanův počin. Ale nic mě už dlouho tak nezklamalo, tím spíš, že tenhle film má opravdu velký potenciál. Jakoukoli uvěřitelnost příběhu totiž zcela ničí okázalé melodramatické pojetí, které místy poněkud připomíná Almodóvara (kterého ze stejného důvodu také moc nemusím). Budiž, u filmu ze španělského prostředí to snad lze ještě pochopit, ale v tomto případě? Tolik přitlumeného šepotu, výbuchů vzteku, afektovaného křiku a pláče by působilo přepáleně i na divadle. Zde to chvílemi hraničí až z karikaturou. Oceňuji velmi působivou práci s kamerou a světlem, stejně jako uhrančivě krásnou tvář Gasparda Ulliela v hlavní roli. To však na film přece jen nestačí.