Label Me (2019)

SPOILERY!!! Plusy: Příběh. Chemie mezi hlavními milovníky. Chybějící něžnosti (a tmavé a studené barvy) dodaly vztahu paradoxně mužný nádech i v případě pasiva. Vynikající scéna, z níž bylo zřejmé, že to, co je spojuje, není sex, ale vnitřní souznění. Mínusy: I když šlo o gaye, uprchlík nebyl v rovnocenné pozici, tedy to mělo nádech zneužití (v tomto kontextu film v mých očích málem shodila scéna deflorace a jejích následků). Chápu, že se někdo může vyrovnávat s vlastní homosexualitou násilněji, ale nemůže mi být sympatické, pokud to obrátí proti jinému gayi. Nebo násilí na gayi jen přihlíží. .

Známá věc, že je snazší zmocnit se něčího těla, než citu a duše. Působivá konfrontace dobře situovaného Němce a syrského imigranta, jenž si přivydělává prodejem vlastního těla. Jenže dělá to opravdu jen pro peníze? Vedle intimních dialogů, drobných i větších střetů obou protagonistů patří k nejsilnějším momentům filmu nepřikrášlený pohled na imigrantskou ubytovnu. Jak blízko, a přece daleko je pro nás dnešní Německo...

Velmi zdařilý film mladého režiséra, příběh solidně, nadprůměrně zahraný, upoutalo mě to od začátku až do konce. Vůbec mi nevadí námět bohatšího Němce a utečence z Alleppa a i já se budu těšit na další dílka K.Kreusera ...

Krátké, intenzivní, dojemné. Hodnocení na různých webech kolem 60%, za mě rozhodně nadprůměr a důvod vyhlížet s očekáváním další Kreuserův počin.

Edit: Režisér Kai Kreuser je ročník 1993. Na filmu to opravdu není znát, že by ho točil (a scénář k němu napsal) 26letý klučina.

Když si počkáte na sloupnutí vrchní vrstvy vykreslující oba hrdiny pomocí zažitých stereotypů, odhalí se před vámi dvě raněné bytosti hledající si cestu k sobě skrze sebepřijetí a pocit osamění.