Lichtes Meer / Radiant Sea (2015)

Nenáročný snímek bez hlubšího příběhu, neurazí a nenadchne. Jednoduchá love story o chlapci, jenž opustí svojí vesnici a jde pracovat na nákladní loď. Dialogy nenáročný film.

Celkem jednoduchý milostný příběh odehrávající se převážně na velké nákladní lodi převážející kontejnery, v závěru pak na ostrově Martinque, kam loď dopluje. Film vynikne spíš minimalistickým zpracováním, než samotným příběhem. Dokumentárním způsobem zachycuje loď, práci na ní, přístavy, moře i život na ostrově. Některé scény a dialogy se odehrávají normálně, některé jsou popisovány pouze formou Markova komentáře v pozadí - a to bych viděla asi jako nejslabší bod filmu, ubírá to už i tak na malém množství společných scén.

Trvalo mi to snad do půlky filmu, než jsem si uvědomil, že koukám na hloupoučký kýč. Venkovský blonďatý chasník (zdá se, že bez sexuálních zkušeností) se vydá jen tak z ničeho nic na "šíré moře" a nastoupí jako vytírač paluby na nákladní zámořskou loď. Hned při prvním sprchování je konfrontován s gay-sexem v sousedním pokoji, ve kterém, zdá se, okamžitě nalézá zálibu. Katalyzátorem příběhu je protřelý mariňák Jean, který bez okolků našeho hrdinu navštíví v jeho pokoji, a bez problémů s ním "realizuje" sex. Nemýlí se, náš hrdina je "top", a ač se zprvu zdálo, že v technikách sexu bude neznalý, bravurně zachází s kondomem a svůdce dokonale uspokojí. Pak následuje srdceryvná hudba z Pucciniho opery "Madama Butterfly" a láska mezi chlapci...Záběry na moře, místy i rozbouřené, zafungují i na nejotrlejšího diváka. Mezitím dojde k jakémusi nedorozumění mezi našimi hrdiny (zdá se, že svůdce ještě na lodi vyšukává s jistým tetovaným chlapákem). Než loď dorazí do Malých Antil, dochází k roztržce mezi oběma fešáky, a náš hysterický blonďák si uprostřed moře balí kufr, naznačuje, že se chystá odejít. Kam, toť otázka. Při cachtání na pláži love-story končí. Jako vedlejší bonusy spatříte delší záběry na oblečené i nahaté zadky obou protagonistů, jakož i penisy obou (na blonďákův si musíte počkat téměř až do konce, ale budete trnout, zda se blonďák nezraní při loupání pomeranče). Vedle hudby operní, zazní několik velmi pokleslých německých odrhovaček o námořnících a dálkách...

Úžasná pastva pro oči i uši! V podmanivě volném tempu nám režisér vypráví obrazem, hudbou i sporadickým slovem rafinovaně jednoduchý příběh o sblížení dvou sympatických mladých námořníků, Němce a Francouze. Každý záběr i jejich skladba působí jako čirá vizuální báseň.

Díky předchozím recenzím jsem si vybral film, měl jsem chuť vidět nenáročný snímek pro hezký velikonoční večer. Děj filmu by se reálně dal shrnout do několika málo vět, proto bylo fajn se nechat unášet obrazy a hudbou, které to vše vykompenzovaly. Film i herecké výkony pro mě byly velmi přirozené a film jsem si celkově užil.

Film stoji za to vdaka krasnej hudbe (od brnkania na gitare az po disco - originalne spracovania pesniciek) a nadhernym obrazom (do ktorych si reziser vybral aj ultra-pohladnych hercov), napriek jednoduchej zapletke a pozvolnemu takmer bezdejovemu plynutiu.

Krasna audio-vizualna meditacia pre gay dusu - napriklad na temu: chciet "mat" toho druheho (pre seba, na vzdy, v ramci prevzatej formy tradicneho vztahu) verzus chciet "byt" s tym druhym, bez zavazkov, bez narokov, bez vlastnictva. Romantik verzus namornik. Hladanie osobnych priestorov a prieniku medzi nimi. Nic viac a nic menej.

Film, který mne "uhranul". Nic pro milovníky akčních filmů, děj se táhne jako sladký med. Záběry z překladového nákladního přístavu, to byl přímo "industríální" balet. Ani příběh není hloupý, každý jsme jiný a moje sny toho druhého k ničemu nezavazují. Taky se na film rád znovu podívám.

(Nejen) ve světě recenzí je teď módní slovo "minimalistický". A pro jednou mně právě u tohoto filmu to tak zneužívané slovo přijde patřičné.
Nenápadný příběh o letmém milostném setkání dvou mladých námořníků nepřekypuje vypjatými city a dramatickými situacemi, což však neznamená, že je nezajímavý. "Dokument" o cestě kontejnerové lodi od nakládky přes oceán k vykládce snad může působit jako nepatřičné zdržování od hlavního tématu, ale právě on dodává filmu zajímavou atmosféru stejně jako pár námořnických písní. Jednotlivé díly dohromady vytvářejí příjemnou skládanku pro ty, kteří mají trpělivost pro pomalé tempo vyprávění.
P.S. Všimněte si mimochodem, jak málo pracovních míst dnes provoz nákladní lodi nabízí.
P.P.S. Díval jsem se do etymologické slovníku němčiny na slovo "Matrose" (námořník). Pravděpodobně má konečný původ ve starém nizozemském slově, jehož význam byl "druh v loži" či "druh ve spánku" (další možností ji jiné staronizozemské slovo s významem "druh u stolu"). Tak si u tohoto filmu přeberte, jak to s ním asi mohlo být.

Během sledování "dokumentu" tak trochu zjistíte, jak to chodí v přístavu během čekání na vyplutí nákladní lodi. Nahlédnete jen tak mimochodem na kapitánský můstek během plavby a poznáte trochu krásný ostrov v Karibiku. No a abyste se nenudili během "výkladu", poznáte i dvojici mladíků. Protřelého námořníka Jeana, který má milence v každém přístavu a dosud nepolíbeného Marka, který se poprvé zamiloval do chlapce a začal si plánoval skvělou - společnou budoucnost, než mu došlo, že Jean není stavěný na dlouhodobé vztahy.

Příběh zde zřejmě nebyl jedinou nosnou stránkou filmu, vystačil by i na desetiminutový kraťas. Tím celým celovečerním snímkem bylo „i to všechno kolem“ kontejnerové lodní přepravy mezi světadíly (a i když kluci dopluli do Karibiku, tak vlastně jen z EU do EU – Martinik).

A celkový dojem ze snímku mám překvapivě nadprůměrný, kdy tvůrci zdařile prokládali minimalistický děj jakoby dokumentárními částmi a určitě se někdy podívám znovu.

Tisíce mil moře, megatuny nákladů, desítky tisíc kubíků betonu a oceli v přístavech, obrovské stroje. A v tom pinožení lidských červíčků, kteří to vše uvádějí do pohybu, aby sami byli pohybováni silami ještě většími. I se svými touhami po blízkosti, něze, intimitě a naplnění. A také po porozumění a lásce, jenže ty si námořníci, co chvíli s jinou partou na jiné lodi, nemohou dovolit. Dva moc hezcí kluci, jeden ještě touží, druhý už ví. Pár společných chvil na závěr... a sbohem. Film určitě nebude nikdy patřit mezi trháky, na to je příliš pravdivý, což se od filmu obvykle nečeká. Skvělá kamera a dobře zvolená hudba.