Lost in Paradise / Hot boy noi loan - cau chuyen ve thang cuoi, co gai diem va con vit (2011)

Krásný film z reálu vietnamské megapole, ve kterém se prolínají dva skvěle zahrané příběhy. Film jsem viděl už dávno, ale s čistou kopií bez hardsubů jsem si ho konečně vychutnal. Spolu s "Goodbye Mother", "Bridge of Destiny" a "Song Lang" patří mým nejlepším filmům z vietnamské produkce.

Ke zhlédnutí mě přiměla recenze od DongHwa a krásná slova od Khoi. Film, který mi zprostředkoval tvrdý život lidí ve Vietnamu, byl hodně syrový a velice se mě dotkl včetně toho staršího blázínka.

Ubehlo už viacej rokov od natočenia filmu a pomaly vidno,že vietnamské filmy si nájdu svojich priaznivcov. Príbeh aj herecké podanie každého herca ma oslovili. Realisticky ukázaná spoločnosť, tvrdý život prostitútov a prostitútiek. Slová Hồ Vĩnh Khoa (Khôi) "sexuálnu orientáciu si vybrať nemôžeme, ani hádzať to na osud, ale určite si môžeme vybrať spôsob života..." a niekoľko takýchto zaujímavých dialógov a myšlienok nájdete aj v tomto filme. Oslovil ma postihnutý muž Hiếu Hiền (Cười) svojou detskou radosť v každodennom žití. Pekne to znázornili na jeho starostlivosti o vajíčko až po vyliahnutie káčatka, ktoré ho spravádzalo životom. Jeho prostoduchý záujem o prostitúku, ktorá vďaka nemu mohla zažiť kúsok ľudskosti... Fajn, že mal film drsnejšiu,ale i ľudskejšiu podobu. Možno sa k nemu po čase vrátim. Vnímam túto snímku ako vyváženú a ukázanú pravdivo, kruto temné stránky spoločnosti, ale i nádej a možnosť voľby.

Docela zajímavý příběh na tohle téma. Mě to velice zaujalo.

Toto není jednoduchý projekt a diváci se rozdělí na ty, kteří příběh nepochopí, zatratí a na ty druhé, kteří to sdělení vnímají a nebo u toho dokonce pláčou.
Drsný až krutý film z prostředí, kde se pohybují saigonské mužské i ženské děvky, jsem si užil poněkolikáté a doporučuji všem, co neviděli, protože má něco navíc ... LIDSKOST. Netuctové, smutné, asijské, uctivá poklona tvůrcům. Určitě doporučuji, protože jsou dva díly, zhlédnout nejdříve tento a teprve potom dvojku, která je stejně výborná, a je zde na GT uvedena zvlášť a přeložena od monviho.
Magicky přitažlivý Vietnamec Ho Vinh Khoa, který se později stal gay porno hercem, ztvárnil postavu Khoi-e, prolínání příběhů, prostituce bez servítků a vietnamských cenzorů, roztomilý pomatený muž žijící na vyřazené lodi a dobré herecké výkony. Já oceňuji na snímku tu přirozenou krutou a chladnokrevnou pravdivost, která mi v mnoha filmech chybí, vehnala mi slzy do očí …

Osobne sa čudujem, že niektorí recenzenti sa rovno nezabijú potom, čo zhliadnu niektorý z filmov, ktorý práve hodnotili. Možno sami sebe prekážajú, aby nevideli vec pohodlne a vecne. Ich dôležitosť a nafúkanosť im bráni vidieť veci, aké naozaj sú. Potom si ani nevšimnú, že sa dotkli niečoho zvláštne poetického, krásneho a neobyčajného. Iste o hereckých výkonoch v tomto filme sa dá trošičku polemizovať, ale zhodnotiť ho, akože sa o tom nedá "ani hovořit" je príliš tvrdé. Ak tento film predstavuje začiatok novej vietnamskej kinematografie, za pár rokov budú zbierať najvyššie ocenenia. Zvláštny pohľad veci, kulturalita, jemná a vábna....

Prostitútka sa tu vzoprie svojmu ťažkému čiernemu osudu, chalanisko ukončuje prázdny a nenaplnený partnersky vzťah a vracia sa do rodného mesta, aby tu nastúpil na univerzitu. A mentálne poškodený muž, nebývalým spôsobom u divákov zaujme, je pokorný, mierny, netušene láskavý a milý. Ľudia potrebujú aby sa veci riešili, aby sa dávkovala nádej. Pretože obyčajný život tieto veci AniZaBoha neposkytuje, umenie by ich však poskytovať malo.

Dnešná americká či európska kultúra a umenie majú obrovský a ťažký zadok. Takéto umenie v súčasnej dobe nedokáže potešiť, uvoľniť a už vôbec nie poláskať. Nechcem zase pracovať, chcem sa baviť pozrieť si film, potrebujem načrtnúť cesty slobody lásky a voľnosti. Chcem všetky tie veci, ktoré mi bežný život neponúka. V tomto zmysle ma film Lost in Paradise uspokojil. A to som tým dvom milým chlapcom nemusel ani vtáka vidieť. Ámen.

Hodně jsem se přemlouval, abych to dokoukal do konce. Nesmyslné prolínání tří příběhů, z nichž ten nosný není nic nového (i když možná ve Vietnamu převratná věc), o hereckých výkonech tu ani hovořit nebudeme, hudba jak z koncertu romantického klavíru Richarda Claydermana a morální apel soudruhů z Hočiminova města samozřejmě nesměl chybět. Takže sumasumárum... raději si přečtěte hezkou knížku.

...kachna byla stejně nejlepší...

Takový klasický příběh kluka, který přijde do velkoměsta a má plány...a brzy zjistí, že realita je poněkud jiná.

O prostitutech a spol. se toho natočilo už věru hodně, tady ovšem k jedinečnosti přispívá pro nás exotické a drsné prostředí asijského velkoměsta.
Film má poutavý příběh a připadá mi velmi dobrý po herecké i filmařské stránce.
Svou atmosférou trochu připomíná Dodes'Ka Den - slavný Kurosawův epos o lidech na okraji společnosti z roku 1970. V něm se proplétá několik samostatných příběhů a tenhle by mezi ně docela dobře zapadl. To porovnání by mělo ještě lepší skóre, kdyby se tady v emotivních podkresech nehrály typicky asijsky ucamrané popové songy - pro mě jediný rušivý prvek v jinak harmonicky vyrovnaném celku.
Myslím, že je hodně důvodů, abyste si tenhle film nenechali ujít.

Po všech stránkách nečekaně zajímavý a dobrý film.

Mladý a značně důvěřivý vesnický mladík Khoi přijel do Saigonu (Hočiminova města) hledat lepší místo pro život. Jenže místo ráje našel očistec a brzké vystřízlivění.