Mixed Kebab (2012)

Silné téma se slabým zpracováním. Myslím že z tématu islám/evropa/lgbt/... šlo vytěžit mnohem víc a pak by se jednalo jistě i silný film jako je třeba the bubble. Bohužel vše jen tak nakousnuto a ponořeno do jakési love story. Nakonec se však jedná o celkem odpočinkový nenucený film

Pro mě jen lehce nadprůměrný film, který sice nejde do velké hloubky, ale dotýká se závažného problému, který nevnímám ani tak moc jako ostatní ve smyslu islám a homosexualita (nakonec co si budeme povídat, zakázané ovoce nejvíce chutná a je známo, že "arabové mají rádi chlapečky" - teď to myslím všeobecně a ne ke vztahu k filmu), ale spíše problém "demokracie" západní společnosti, ve které jako rakovina bují něco, co zde nikdy nebylo, protože zde na "západě" k tomu má prostor a toleranci, zatímco v mnohých islámských zemích jsou křesťané pronásledováni, kostely vypalovány a kdyby se zde na ulici prošla křesťanka jen v lehkých šatičkách s výstřihem, tak bude sťata nebo přinejlepším ukamenována ...

Srážka dvou světů a dvou kultur, tureckého a belgického prostřednictvím love-story dvou krásných kluků. Téma islamistické intolerance, která rychle přerůstá do fanatismu, je podle mě pojednáno silně, přesvědčivě. Film si přitom uchovává zábavnost a lehkost vyprávění, vyhýbá se přílišnému sentimentu.

Slátanina komedie, dramatu, kriminálky, etno a nevím, čeho všeho. Hloubku nečekejte, smích je spíš pousmáním, vrahem je zahradník. Ale sumasumárum... vidět se to dá.

Hlavním tématem filmu je konfrontace tradičních náboženských (v tomto případě islámských) dogmat s potřebou svobodně žít podle své přirozenosti. Tvůrci záměrně rezignovali na snahu vytvořit silné drama, možnost tragického vyústění děje je jen naznačena a závěr filmu se nese ve znamení smířlivosti. I když se nejedná o kdovíjak hluboký snímek, určitě stojí za vidění už kvůli sympatickým hlavním představitelům a kvůli krásně nasnímané scéně pod prostěradlem. :)

Film se soustřeďuje především na dvě dějové linie, jednak na Ibrahimův/Bramův vztah ke Kevinovi a úsilí jeho rodiny oženit ho s Elif(ou), jednak na problémy Ibrahimova mladšího bratra Furkana s uznáním od ostatních a smyslem života, který nakonec nalezne v nátlakové skupině z místní mešity.
Konflikt mezi tureckou rodinou (a vůbec celou tureckou pospolitostí žijící v daném místě - Antverpách) snažící se žít podle tradic a Ibrahimem v příběhu jistě je, ale není tak bouřlivý, jak by se možná dalo očekávat předem (výjimkou je leda Furkanův neúspěšný pokus Ibrahima kvůli jeho pošpinění islámu zabít). Konflikt mezi tradičními hodnotami, respektive přikázánimi islámu, a svody okolní neislámské společnosti je vůbec hlavní téma filmu - skupina mužů z jedné antverpské mešity jako samozvaná hlídka kontroluje, zda ostatní muslimové například v obchodě neprodávají vepřové a alkohol, mladá Elif chodí zahalená, jen když ji kontroluje otec a za jeho zády pije alkohol, Ibrahimovi rodiče ztratí v místní turecké komunitě vážnost, když se rozkřikne, jak je to s Ibrahimem - nicméně film nejde do žádných srderyvných obrátek a snaží se vše líčit spíš tlumeně.
Otázka je, co vlastně film chce říct, a musím přiznat, že nevím. Dalo by se čekat, že před diváka nastolí téma tolerance, nicméně to ve filmu do popředí příliš nevystupuje; jen Kevinova matka Marina je až předpisově tolerantní, že to ani není přirozené, a pak ještě Furkanovo rozhodnutí zabít Ibrahima tuto otázku podněcuje. Protože film byl natočen v belgicko-turecké koprodukci a částečně se odehrává v Turecku, je nejspíš v první řadě určen právě tureckému publiku, ať žijícímu v Turecku nebo v Evropě a má asi ukázat na střet dvou způsobů žití. Pro ostatní může být film informací o tom, v jakém konfliktu se jejich turečtí (muslimší) sousedé mohou nacházet.

Vždy sa bojím filmov, ktoré sa podujmú rozoberať tému moslimov v Európe, spojenie s tematikou LGBT je obzvlášť odvážne. Ak už nič iné, film aspoň predostrie pomerne slušne problém: Je náboženská sloboda (čosi v čo si človek zvolí veriť) porovnateľná so slobodou sexuality (čosi s čím sa človek rodí)? Môžu v jednej Európe žit moslimská komunita (ktorá vyznáva ideológiu trestajúcu homosexualitu smrťou a ignorujúc sekulárne právo uplatňuje svoj vlastný paralelný tradičný/zvykový/rodinný trestný systém) a na druhej strane ľudia ktorí žijú sami seba, svoju lásku? Funguje to naše milované a nenávidené multi-kulti?

Hoci žlč po ňom zovrie pomene ľahko, dokonca aj film sám akoby sa bál odpovedať na svoje vlastné otázky a tak nás vedie k dvom rozuzleniam. Ktoré z nich môžeme reálne očakávať? Jedno je varovaním pred pasivitou tolerancie pod povrchom ktorej sa skrýva nenávisť, druhý snáď víziou ako inak (než obvykle) by to mohlo byť. V ktorý z nich môžeme dúfať?

"Mixed Kebab" sice obsahoval mnoho ingrediencí, ale v konečném důsledku byl "poživatelný".

Tento film si predsavzal riešiť hneď niekoľko veľkých tém a výsledok mohol byť všelijaký. Nakoniec z toho tvorcovia vykľučkovali so cťou, aj keď som mal pocit, že sa skôr len kĺzali po povrchu a do hĺbky sa báli ísť.