Queer Eye / Queer tým (2020)

Míra gay obsahu je dle mého: spíš 80% (hetero účinkující – je jich většina – a jejich příběhy tam prostě důležitý byly). Plusy: Dovednosti partičky, zvláště vkus, s jakým dokážou najít styl vlastní "proměňovaným" heterákům (tedy jsou dle mého nejschopnější Bobby, Tan a Jonathan). Chemie a sranda v partě. Schopnost získat sympatie účinkujících navzdory vykroucenosti (zvláště Jonathan). Zaměření možná povrchní, ale výsledky bývají hlubší - pozvednutí sebevědomí "proměňovaných" na základě pozitivní komunikace a konstruktivní kritiky. Mínusy: Občasný patos a sem tam rozcitlivělost (občas i hraná). Zvláště Jonathanova vykroucenost byla někdy otravná. Tan místy dost nesympatický. Antoni vypadal nejméně přínosně (byť se na něj dobře koukalo a v partě má zřejmě svoje místo). Hodnocení po 2 sériích. .

Jiřik tady ve své recenzi přesně popsal obsah a smysl tohoto seriálu. Já zkoukl všechny díly první řady a musím říci, že i mě nejvíce zaujal čtvrtý díl. Ten jediný mě dohnal skoro až k slzičce ...

Jinak je to pořad typicky americký se všemi klady a zápory. K těm kladům rozhodně patří to, že "trenéry" je pětice gayů a těmi "proměněnými" vesměs heteráci, což by asi v našich podmínkách dost dobře neprošlo a nebo ani nezaujalo (taky proč, když je nás 10mil., což není ani metropolitní oblast N.Yorku) a že se, jak píše Jiřik, aktéři vzájemně obohatili.
K těm minusům řadím (ale je to jen můj pohled) tu americkou sladkobolnou uplakanost, prostě důraz na city. To, že těch pět kluků nemělo dost času na větší přeměnu, škoda, že si neroztočili více dílů, aby mohli více s muži pracovat. Ale na druhé straně proč taky by měli dotyční heteráci zhubnout a vyrýsovat si svaly, když ty ženské protejšky byly obtloustlé americké Nanynky.

Samostatnou kapitolou byli samotní aktéři z řady pěti amerických gayú. Jonathan, u kterého jsem předpokládal, že tam vnese více mužství, byl nakonec největší tetkou a ty svoje ručičky rozhazoval tak moc, že jsem dostal strach, aby se nezlomil zápěstí ...

Skupina pěti gayů mění (převážně) hetero chlápky na muže k světu… A daří se jim to velmi dobře! Každý má svou vlastní specializaci a účinkující si podají ve všech směrech. A i když proměny většinou nejsou vizuálně tolik zásadní, je to vždy ku prospěchu věci. A hlavně je to prostředek, jak se naučit něco navzájem, překvapivě oběma směry. Tvůrci se nezaměřují pouze na proměnu, ale dají prostor i závažnějším otázkám (náboženství a homosexualita, napětí mezi černochy a policií). Emočně pak vyčnívá čtvrtý díl, ve kterém se účinkující připravuje na svůj coming out, nejvtipnějším je pak poslední osmý díl, kdy si kluci plní své fantazie na požární stanici.