Sto dney do prikaza / 100 Days Before the Command (1990)

Na jednej strane je možno film unikátny uchopením témy, časom a miestom svojho vzniku, no ako filmový útvar sa rozpadá kdesi medzi poetickým "štýlom" sovietskych umeleckých filmov (Paradžanov? Tarkovsi?) a dokumentárnou sondou do života vojakov. I sám režisér priznal, že je to "zlý" film. No beztak rozčeril hladinu po tom, čo musel byť z krajiny prepašovaný von.

Vznikol ako možno vtedy ešte trúfalá kritika pomerov/pocitov v sovietskej armáde pár mesiacov pred koncom komunizmu v ZSSR. Ako smutný portrét neúprosného a dehumanizovaného sveta, kde sa mladíci stávajú súčasťou masy, donekonečna perpetuujú model šikany bažantov mazákmi - je možno výstižný. Alebo skôr popisný - 1:1. Bezvýchodiskovosť, mašinéria, nezáujem, cynizmus na všetkých úrovniach. No videl som filmy z podobných výcvikových prostredí ale aj o omnoho strašidelnejších situáciách - a prišli mi pozerateľnejšie, príbehovejšie, vedel som sa s niekym identifikovať.

Čo sa týka homoerotiky - je tu pár záberov na nahých vojakov v sprchách, ktoré sú voyeursky zaujímavé (najmä kvôli miestu a času a možno i dokumentárnej autenticite), no nemajú žiaden ozajstný gay kontext. Prostredie a atmosféra filmu budú teplému divákovi skôr antagonistické.

Ak ma niečo zaujalo, tak sú to fenomény čisto-mužského sveta (je jedno či armáda, väzenie, gulag - v podstate to tu splýva) kde chalani nemajú problém navzájom sa dotýkať, umývať, "starať sa o seba" v povolených ritualizovaných aktoch. Zvláštne táto "neha" kontrastuje s celkovou neľudskosťou prostredia. Sú tu prejavy chlapského priateľstva, ktoré boli tradične v ruskej kultúre o dosť vrúcnejšie, intímnejšie a kontaktnejšie - čo mi pripomenulo 19. storočie na Západe. Vtedy aj hetero chlapi nemali problém prejaviť si lásku, slovami aj fyzickými gestami, objatiami, bozkami - na čo sa zaujímavo pozerá z pohľadu súčasníka, pretože zrazu tie gestá majú úplne iný význam. Dá sa tak zamyslieť akým zaujímavým prerodom prešla východoeurópska spoločnosť po revolúcii a po invázii VHS akčných hrdinov z 80. a 90. rokov - k tvrdej a úzkostlivo-homofóbnej maskulinite, kde na každý pohľad či dotyk "treba" reagovať preventívnou agresiou ktorou samček potvrdí že "nie je buzerant". Ako pripomienka toho že veci boli inak a že existuje potenciál aby medzi-mužská socializácia mohla byť iná - cenné.

No na pozerateľný film zďaleka málo.

Velmi cenná ukázka, jak se část sovětské společnosti v době perestrojky snažila vypořádávat s minulostí i nevábnou současností. O armádě vzniklo tehdy více kritických filmů, byl to jednak následek frustrace z afghánského tažení a ze zkušeností, které si odtud vojáci přivezli, jednak narůstající rozpor mezi demokratizující se společností a tradičním armádním drilem, v němž lidský život byl bez hodnoty a vojáci žili v poměrech nedůstojných civilizovaných lidí 20. století. V dnešním Rusku by takový film už asi vzniknout nemohl. Současně je ve filmu viditelná snaha o jakýsi přesah k neurčitému "metafyzičnu", o specifickou poetiku, opět reakce na předchozí léta nuceně materialistického vidění světa a realistickou tvorbu (znalec by množná odhalil i přímé odkazy k pravoslaví).

Homoerotické motivy tvůrce nejspíš vůbec nenapadly - nejde o homoerotiku vždy, když jsou k vidění nazí kluci. V daném případě se tvůrci nejspíš snažili o zobrazení nedůstojných podmínek života v armádě, nebo o symboliku (nahota vojáčka stojícího před důstojníkem jako symbol totální bezmoci a vydanosti, a šíře jako symbol postavení celé společnosti ovládané brežněvovskou gerontokracií). Aby se mohla líbit scéna masové vzájemné výpomoci při hygieně, je nezbytné přehlédnout, že nejde o spontánní projev kamarádské důvěrnosti, ale o plošně nařízenou odindividualizovanou intimitu.

Ty jo, jsem si říkal v průběhu filmu, „to je pěkná kravina“, na konci už to ale kravina u mě nebyla, a teď s odstupem přemítám a nemůžu snímek z hlavy vypudit … Ten vojensko-vymatlaný ruský humus, špatná technická kvalita filmu se pojí s krásou mladých životů omezených stupiditami tehdejší společnosti a když si to porovnávám ze všech možných stran, ze všech možných úhlů, tak mi to i „něco“ dalo …

Neviem o čom tento film mal byť. Ukázať život sovietských vojakov? Tak to mal byť dokumentárny film. Zbytočne naťahované scény, ostrenie na všetky postavy, ktoré sa nepohnú, hláska nevydajú. Nezmyselné úkony, ktoré sú dané, aby natiahli potrebný čas. Gay tematika absentuje. Chýbal už len komentátor a logo Discovery.

velmi pekne obrazove spracovanie roznych momentov z prostredia sovietskej armady,netreba sa zaoberat absurdnosťou niektorých obrazov treba si urobit celkový dojem z celeho filmu.

Depresivní ukázka poměrů v ruské / sovětské armádě. Film o destrukci osobností a citovosti.

Jestli chcete, hledejte skryté významy. Ale taky se jen můžete nechat okouzlit krásou a hlavně obrazovou fantazií autora.