Toute première fois / I Kissed a Girl (2015)

Když David Ondříček svou prvotinu Šeptej vystavěl na starém lidovém klišé "nemůžeš vědět, že jsi opravdu gay, dokud jsi si to nezkusil se ženskou", byl jsem udiven, že je mladý a vzdělaný člověk o věcech homosexuality tak nedostatečně informován, nebo je tak neomalený, že hloupý hospodský plk užije ke konstrukci lacině dojímavého příběhu i za cenu vědomé lživosti. A vida: on byl ve skutečnosti vizionář. Jak se zdá, éra obliby gayských příběhů mezi filmaři končí, a v nové éře vítězného tažení žen se bude dokazovat, že síla ženství dokáže i nemožné: vyléčit homosexualitu (v další fázi možná i rakovinu, ale to až po vyřešení kvadratury kruhu).

Ačkoli filmařsky "Úplně poprvé" není vyslovený propad, jako komedie je dost prvoplánové, slabé, neobjevné. Jsme zde ochotni u francouzských věcí předpokládat automaticky kvalitu, kdyby totéž natočili Němci, padlo by možná i slovo shit. Pokud by zároveň opravdu mělo jít o nastavení nového trendu, žádné slovo by nebylo dost silné. Ale asi to beru moc vážně, však je to jen komedie...

Další z narůstající řady snímků o chlápkovi, který si až do setkání s osudovou ženou mylně myslel, že je na kluky. Zřejmě se tento trend rozšiřuje kvůli genderové rovnosti, aby v tom lesby nebyly samy. O nich si heteráci myslí, že nepotkaly toho pravého...Takže jsme svědky rozmáhání se nového klišé...Gay pozná tu "pravou" a stane se z něho heterák. :-)

Tak nám chlapec před svatbou se svým dokonalým přítelem (už nikdy nenajdeš nikoho tak báječného, jak řekl jeho otec) zjistil, že se zamiloval do ženy. A pustil se do ničení všeho, co bylo doposud.
Po shlédnutí filmu se chce říct: jó Francouzi, ti umí točit filmy. Je to komedie, ale přitom to není žádná plytká zábava. Asi je třeba za tím vidět onu příslovečnou francouzskou lehkost života, která nenásilně člověka provede celým filmem a ten se pak na konci ptá, co jsem to vlastně viděl, a to v dobrém.