Film s hořce ironickým názvem Něžnosti, má podobně jako snímek Proč to všechno strukturu obrazů, krátkých výjevů ze života. Tentokrát jsou však navzájem pospojovány postavami, přecházejícími z obrazu do obrazu. Každá z těchto postav, z nichž ani jediná nemá jméno, je jiná. Zastupují všechny druhy věku, obě pohlaví i různé druhy lásky a sexuální orientace. Jedno však mají všechny společné. Jako myši, chycené v kleci bezvýchodných vztahů a citové prázdnoty, hledají cestu ze své osamělosti... Jedenáct mikrosituací ze života na konci minulého tisíciletí je stejně drásavým pohledem do zmatků lidských duší i na počátku tisíciletí nového. (oficiální text distributora)...

Philippe je synem ředitele letního chlapeckého tábora a vede na něm skupinu, která připravuje divadelní představení. Jeho svěřenci a především on sám se liší od ostatních, kteří se věnují různým sportovním aktivitám. Kolegové nepromarní jedinou příležitost, aby se Philippovi neposmívali, a jeden z nich, Marc, mu každou chvíli připraví nějaké surové a ponižující překvapení. Nejenom proto, že ho jednou přistihl převlečeného do ženských šatů. Tím hlavním důvodem je msta za to, že se jím cítí být přitahován. To je pro Marca, zakládajícího si na svých svalech a inteligenci agresivního manipulátora, nesnesitelné pomyšlení. Hraje si s plachým a bezbranným Philippem...

Každé manželství skrývá tajemství. Joe a Mary tvoří na první pohled ideální bezdětný pár do doby, než se Joe zamiluje do... muže.

Mladý afroamerický chlapec Perry se začne zajímat o mnohem staršího spisovatele, který žije v útulku pro bezdomovce. Film vypráví dramatický příběh lásky na pozadí Harlemské renesance.

Snímek Solos, inspirovaný skutečnou událostí, zkoumá mezilidské vztahy mezi matkou, jejím synem a jeho starším přítelem. Každá scéna v Solos je vysoce stylizovaná a zároveň bolestně realistická. Film nemá žádné dialogy a spoléhá na silnou vizuální a zvukovou stránku, se kterými tlumočí dramatický příběh. Solos je druhým filmem režiséra Kan Lumeho a prvním filmem režiséra Loo Zihana, který zároveň napsal scénář a zahrál si roli chlapce. Herci Lim Yu- Beng a Goh Guat Kian spolu s mistrem zvuku Darrenem Ngem jsou známí divadelní umělci ze Singapuru.

Šestnáctiletý středoškolák Todd Bowden (Brad Renfro) odhalí v osamělém starém sousedovi nacistického válečného zločince Kurta Dussandera (Ian McKellen). Bývalý velitel koncentračních táborů se již mnoho let skrývá pod falešnou identitou v mírumilovném americkém městečku. Todd však své závažné odhalení neohlásí. Je jakýmsi zvráceným způsobem fascinován holocaustem a vydíráním přinutí Dussandera, aby mu detailně vyprávěl o mučení a plynových komorách. Mezi nadaným mladíkem a starcem s otřesnou minulostí pomalu vzniká zvláštní pouto, jehož důsledky budou strašlivé...   (oficiální text distributora)

Tato komedie se odehrává  v období války s komunistickou Malajsií v roce 1940. Členové skupiny SADUSEA (Taneční a pěvecká jednotka Jiho-východní Asie) se snaží přežít nástrahy džungle a gay kapitán Dennis Quilley to s nimi nemá jednoduché.  

Mladý kněz se v Neapoli snaží bojovat proti organizovanému zločinu, ale zamiluje se do třináctiletého chlapce. To je šance pro mafii, aby se ho zbavila jednou provždy. Budou se ho snažit zdiskreditovat jako sexuálního devianta a obviní ho ze sexuálního obtěžování.

Doktor Drauzia Varella byl povolán do největší věznice v Brazílii - Carandiru, aby zahájil prevenci a léčbu nemocných virem HIV. Dostal se do prostředí jedné z nejdrsnejších věznic na světě, kde byl přímo konfrontován s absolutně nelidským zacházením s vězni. Stovky vězňů žily v hrozných podmiínkách. V roce 1992 ve věznici Carandiru vypukla série nepokojů, které přerostly do vzpoury, při ktoré přišlo o život 111 vězňů. Film je inspirovaný skutečnými událostmi, které popsal doktor Drauzia Varella ve svojí knize Carandiru Station.

Zamlklý mladík Sergio pracuje v Lisabonu jako popelář. Odmítá pozornost pohledné Fatimy, neboť hluboko uvnitř poznává nové vášně. Postupně se sám sobě stává otrokem nezdolných fetišistických choutek, které promítá do náhodných homosexuálních styků a nekonečného šmírování. Frustrován z nechápajícího okolí stále více stupňuje agresivitu střídanou s bezmocností, aby se v konečném důsledku stal anonymním vyvrhelem mezi tunami hnijících odpadků. Eroticky vedený příběh, který poukazuje na sílu a riziko obsedantních vášní, je obetkán pouze minimem dialogů. Režisér atakuje smysly diváků zbytečně perverzními scénami a laciným explicitním provokatérstvím.

Film se odehrává na konci 90. let 20. století v Buenos Aires, kde se Pablo snaží vyrovnat s faktem, že je HIV pozitivní. Pablo tráví své dny doučováním francouzštiny a návštěvami u lékaře. Jeho život se stává také bojem s vlastní rodinou, s otcem a duševně nemocnou tetou. Pablo věří, že mu zbývá pouhý rok života, a proto se rozhodne uniknout ze svízelné situace tím, že si podá inzerát s textem „Chci být tvůj sluha nebo pán“ a začne stále častěji navštěvovat diskotéky, porno kina a sex kluby, až nakonec pronikne do sadomasochistické skupiny.

Po romantické oslavě prvního výročí vztahu Rui spěchá od přítele Pedra domů. Cestou zemře při autonehodě. Ve stejném domě jako Pedro bydlí Odete a Alberto. Odete touží po dítěti, Alberto dítě odmítá, a proto se rozejdou. Na pohřbu se Odete vrhne na Ruie v rakvi a ukradne prsten, dárek od Pedra. Vetře se do Ruiovy rodiny předstírajíc, že je s ním těhotná.

Film My děti ze stanice zoo byl natočený podle stejnojmenné knihy v 80. letech. V té době byl Berlín i přes politický režim doslova zaplněný narkomany, prostituty a prostitutkami. Do toho přijíždí dvanáctiletá Christiane, spolu se svou sestrou, matkou, zvířaty a otcem, který se zanedlouho, kvůli násilnostem spáchaným na své manželce i dcerách, odstěhuje pryč a jeho místo nahradí potenciální partner matky. Mimo to se Christiane sžívá s novou školou a kamarády a tyto okolnosti ji dostanou do "špatné party". Byla jimi unesena - poslouchali stejnou hudbu, oblékali se zásadně jinak než ostatní, byli zhnuseni lidmi okolo a kouřili...

Milostné přátelství mezi zraněným německým vojákem a mladým venkovanem, který ho ukryje na svém statku. Venkovan není homosexuál, ale když se Rolf rozhoduje odejít, Guy se s ním vyspí v naději, že ho zadrží. Když má gestapo přijít dezertéra zatknout, jeho milenec ho zabije sám a obřadně ho pohřbí. Neobratná i poutavá směsice jinošského studu, venkovských dojmů a pohřební parády.

Italský režisér Luchino Visconti převedl na filmové plátno životní příběh Ludvíka II. Bavorského, jednoho z nejkontroverznějších panovníků druhé poloviny 19. století. Tento citlivý, vzdělaný muž s vytříbeným estetickým cítěním a milovník všeho krásného nebyl nikdy předurčen pro to být dobrým politikem. Politickými úskoky své doby byl znechucen, a proto se ještě více věnoval svým zájmům, hudbě, divadlu, architektuře. Díky jeho marnotratnosti vznikla geniální Wágnerova díla a překrásné zámky jako Linderhof, Herrenchiemsee a především pohádkový Neuschwanstein. Helmutovi Bergerovi se podařilo bezchybně vcítit do postavy rozervaného Ludvíka, který přímo zbožňoval svoji sestřenici, rakouskou císařovnu Sisi (Romy Schneider), kvůli...

Arakiho proslulý film z roku 1992 o dvou homosexuálech. Jon je filmový kritik a Luke prostitut, oba jsou HIV pozitivní a rozhodnou se vydat na jízdu životem. Jejich společné motto zní : "F××k the world".

K jezeru přijíždí na víkend pět přátel z dětství, aby zavzpomínali na staré časy.

HIV pozitivní Mark a jeho přítel Joye musí zvládnout boj nejen s nemocí, ale i vlastními rodinami.

Paul se vrací po letních prázdninách do katolické školy. Musí se vyrovnat nejen se svojí sexualitou, ale i všudypřítomnou homofóbií.

Jeden malý králíček zapříčiní jednu velkou lásku.