Film přeložil: Mingo

Antonio je 30ročný muž, ktorého život nečakane zmení smer hneď po tom, ako mu jeho manžel, od ktorého je emocionálne a finančne závislý, dá kopačky. Antonio tak musí nájsť nový zmysel života a cestu k nezávislosti.   V roce 2024 bylo natočeno pokračování s názvem Maschile Plurale.

Omri má sex s Yonatanem, když tu ho přijde navštívit jeho matka Esther a nehodlá jen tak odejít. Omri před ní tají svůj vztah s Yonatanem. Jak den ubíhá, napětí mezi všemi vzrůstá.

Mario, citlivý mladý muž, žije v malé vesnici v Jižním Tyrolsku, miluje tanec a chce se stát tanečníkem. Jednoho dne se setká s přítelem z dětství Lenzem. Mario odjíždí za Lenzem do Říma, kde se setkávají v gay baru. Poté co ozbrojení muži zaútočí na bar, Lenz je při útoku zabit. Mario přežije a vrací se domů, zde potkává Nadima. Mario je přitahován Nadimem i islámem.

Hongkongskému taxikáři Pakovi se nechce do důchodu, protože mu jeho práce dává svobodu. Třeba vyzkoušet holandu v parku, kde potkává svého vrstevníka Hoi-e. Oba muži jsou dědečkové, pevně ukotvení ve svých rodinných strukturách, a musejí pečlivě skrývat svou sexualitu. Náhodné setkání přeroste od sexu k hluboké romanci podzimu jejich životů. Cena coming outu by ale v hořkosladkém, okouzlujícím filmu s hvězdným obsazením byla pro oba příliš vysoká. (Febiofest)

Lucas přijíždí na několik dní na návštěvu ke své sestře Catalině žijící v Nieble na jihu Chile, a poté má v plánu odletět do Montrealu, kam získal stipendium v rámci postgraduálního studia. V Nieble poznává Antonia, který se živí jako rybář. Mezi oběma ihned přeskočí jiskra, jež se rázem mění ve vášnivý vztah, kterému však nepřeje Antoniův bývalý milenec Roca, ani Lucasova budoucnost ve vzdálené Kanadě. (ČSFD)   Film byl natočen dle krátkého filmu San Cristóbal z r. 2015.

Na rodný Vietnam nemá Kit mnoho vzpomínek. Když se po 30 letech ocitá v zemi zlaté hvězdy, nedokáže místní realitu nazírat jinak než pohledem západního turisty, pro něhož je prostředí exotické a jazyk nesrozumitelný. Cíl najít správné místo pro rozprášení popela jeho zesnulých rodičů je tak pro Kita spojen především s cestou k vlastním kořenům a identitě, která se vlivem vnějších okolností stala nejasnou a komplikovanou. Svým subtilním snímkem o pocitu vykořeněnosti, procesu rozpomínání a nacházení nových kontextů, dávajících bytí nový smysl, navazuje Hong Khaou na svůj debut Chvění, v němž se mu obdobně dařilo sugestivně vyjadřovat vnitřní přerod...