Všechny recenze
Když jsem to dokoukala, měla jsem v hlavě jediný pocit... WOW... ...jeden bolestně zjišťuje, že to, co ztratil, se znovu prožít nedá, ať se snaží sebevíc. ...a druhý, že je lepší být sám sebou, i když se nemám rád, než někým jiným. ...a oba, že nikdy není pozdě na nový začátek, a že každý má právo na štěstí.
Pokud bych tenhle snímek brala vážně, dostala bych podprůměrný film s nijak originálním dějem. Když jsem se na něj ale podívala jako na komedii, která si bere na paškál spoustu homosexuálních klišé, prochechtala jsem většinu těch 90 minut, které jsem u toho strávila? Přesto... Nevím, kdo překládal titulky (zkusila jsem postupně asi desatery a všechny byly stejné), ale pokud rozumíte alespoň trochu anglicky, doporučuju poslouchat, co v originálu říkají. Jeden příklad za všechny: Věta "Opravdu bych si přál strávit s tebou Vánoce" byla přeložená jako "Užij si rodinný svátky". A druhé přesto... Herec Derek Long. Jeho...
Musím se přiznat, že žádnou potlačovanou přitažlivost mezi hlavními hrdiny jsem necítila. Zájem jsem viděla jen ze strany Damiena, který na Toma neustále dorážel a snažil se ho přesvědčit, že cítí to, co on. Z druhé strany jsem cítila jen nenávist, žádné potlačované city, žádný strach z jinakosti... takže konečné sblížení jsem jim fakt nevěřila. Kde se ta přitažlivost najednou vzala? Neříkám, že film je špatný, vůbec ne. Krásná příroda, hory, sníh. Je o potřebě rodiny, o strachu ze ztráty, který se nakonec naplní, o hledání sebe sama. Jen forma, kterou je to zobrazené, a mluvím o ústředních...
Film je skoro stejný jako CHRISTMAS SETUP, takže cokoli napíšu, platí pro oba snímky. Nemám nic proti tomuhle žánru, ale když už někdo točí sladkou vánoční romantiku ve stylu Harlequin, byla bych raději, kdyby se inspiroval edicí Desire než Romance. Neříkám, že na to mají oba hned po seznámení skočit, ale aspoň jedna trochu?scéna by mi nevadila (když už tomu chci dát šanci do budoucnosti, nebudu kupovat zajíce v pytli, ne??) Ale dobře... když tohle pominu, jde hlavně o lásku. V tom případě mi tam chyběl alespoň polibek... myslím pořádný polibek a ne to "babičkovské" ďobnutí, které si...
Když se řekne Brazílie, většině z nás se spíše vybaví Rio de Janeiro s pláží Copacabana a Kristem nad městem, než São Paulo, ve které se v posledních letech točí queer produkce podporovaná i ze státních kinematografických fondů. Meio Irmão se dotýká sociálních problémů spojených s brazilskými čtvrtěmi, kam turisté většinou nemíří a nemusí to být nebezpečné Favely. Zachycení bezmoci a bezvýchodnosti působilo realisticky. Ovšem děj je spíše nijaký, než nějaký. Pomáhal dokreslit onu tíživost místa. Gay zápletka byla minimální, řešily se více rodinné vztahy díky nenadálému příchodu nového člena rodiny.
Souhlasím zcela s předešlou recenzí Jirky. První série sestává z krátkých epizod různých dvojic a líčí jejich osudy jen velmi zkratkovitě. Druhá série se věnuje vývoji vztahu dvou kluků po dobu celého studia na střední škole a končí až nějakou dobu po maturitě. Líbila se mě mnohem víc, šla víc do hloubky. Kluci byli sympatičtí a hlavně: nezasahovala do toho ještě cenzura a homofobní komunistické zákony. Líbí se mi ústřední soudtrack.
Vyšší počet (ko)producentů mívá za následek přistřižení režisérských tvůrčích křidélek díky nutnému tupení možných ostrých hran, aby nedošlo náhodou k pohoršení byť i jediného (nejen) festivalového diváka v sále. Tento postup je bohužel patrný i v tomto případě. Celý výsledek by se dal klidně sestříhat do krátkého snímku. Ale, pokud máte rádi střet testosteronem nasáklého macha s vílou v době, kdy se rozdíly mezi pohlavími spíše stírají a nevadí vám rozvleklý děj naplněný zvláštní tíživou atmosférou plnou očekávání, budete spokojeni. Třeba i s koncem. Stejně jako já.
A ano, solidní, ale ne výborné, vynikající či vyjímečné. Přemýšlím o vhodném slově pro tento seriál v tom velkém množství Asie ... RUTINNÍ. Seriálu by prospěl větší prostřih, dost se v některých momentech vlekl, klidně i o dvě hoďky, někdy byl chvilku zajímavý, jindy trošku méně. Každopádně pánové režiséři se snad nikdy nelíbali se ženou ani mužem. Některé "líbačky" (ty ve stoje, hlavně ta závěrečná) Maze-Phap byly, jako když k sobě přirazíme dvě nahnuté figuríny - tělo v odstupu, hlavu držíme dlaněmi, aby neucukla i ta. Snaha byla, nejsympatičtější mi přišel při vší úctě k Sigtovi - Phap,...
Vždycky jsem hltala filmy o upírech a to dávno předtím, než Stmívání spatřilo světlo světa? a zajímaly mě legendy, které v různých filmech různě vysvětlovaly, jak upíři vznikli (věděli jste, že podle jednoho filmového zpracování byl první upír český kněz??) Tohle zpracování bylo velmi příjemné zpestření ustálené normy… Že jim nevadí sluneční světlo? Že pití krve přímo z člověka je cesta do pekla? Že zabití někoho vlastního druhu se trestá? A proč ne? Je to osvěžující, netradiční pohled na stvoření, která byla popsána už nesčetněkrát. K samotnému seriálu musím říct, že scénář by mohl být propracovanější, mohli...
Nemôžem si pomôcť, upírov milujem a Kim Ji Woong je doslova na role upírov stvorený. Dúfam, že ho ešte v nejakej uvidím. Seriál bol veľmi dobrý, bolo v ňom cítiť tie motýliky v bruchu a myslím, že obaja herci sa do svojich postáv vžili a neodflákli ani tie intímnejšie časti scenára. Určite veľmi pekný filmársky počin s netradičným koncom, ktorý sa mi napriek tomu páčil, nie vždy všetko skončí rozprávkovo. Ale napriek tomu, mám pocit, že si tu nahrali na druhú sériu, uvidíme či ma moje pocity neklamú.
Konečně vím, proč se podobné dokumenty natáčí. Pro potěchu těch za kamerou. Podobných projektů jsem viděl několik. Tento vybočuje "jen" závěrečnou nadějí na lepší zítřky a uplatnění se v jiném oboru.
Prvotní obchodní setkání, které mělo být jednorázové, se postupně změnilo na společné trávení volných chvil, na první pohled zcela rozdílných lidí, mající za cíl Ethanovo zocelení (pochlapení). Během "sbližování" a nacházení společných vztyčných bodů vyplavalo na povrch, díky přečtení si části deníku, Davidovo niterné tajemství. S nabídnutou pomocnou rukou však naložil (ne)překvapivě po svém. Snímek je výjimečný svojí, na první pohled tíživou, atmosférou.
MTV jsem sledoval ještě v době analogové. S převažujícím obsahem reality a jiných show jsem "přesedlal" na ONYX a VIVU. Three Months přesně zapadá do konceptu formování (převážně) náctiletých. Jsi teenager, tak je naprosto normální mít nějaké trauma(ta). Hlavně když jsi gay. Zde mi chyběla pohodlná pohovka a hovory v leže. Zastoupila ji komunitní skupina. Naprosto nezbytně ve tvé blízkosti musí obíhat fag hag. Ideálně lesba. Patříš mezi (dříve) privilegovanou část společnosti? Vybírej si kamarády a lásky z jiného etnika. Jediným vybočením ze stereotypů vykreslujících (nejen) americkou mládež byl netypický konec, za který jsem byl rád. Herecké výkony, především Troye...
Mě vůbec nevadilo, že "upíří" příběh je podán takto, nadneseně, a plně jsem chápal záměr autorů (to zn. že upírovi chyběly krvavé tesáky, za světla by se měl klidit nebo spát atd. ?). Veškerý čas (a že se jedná dle stopáže o typicky korejský BL projekt) byl věnován především oběma hlavním postavám, navíc dle mě byly zahrány velmi solidně, především mě přesvědčil "upír" Jun Ho. Konec mě absolutně nerozčaroval, jako mnohé jiné nebo například duo ŠK, připadl mi v tom smyšleném příběhu nejreálnější včetně toho prstýnku - alepoň to zůstane v divákovi, ať už kladně nebo záporně. Mé hodnocení je...
Poslední roky mám pocit, že filmaři už odepsali tradiční komedie. Tento film mi dává naději, že ještě není všem dnům konec. Úžasný, toto se fakt povedlo.
Mexický film zcela ze života, překvapivý, pravdivý, téma klidně na celovečerní film. Není to jen podívání, ale nastoluje i otázky, a to se mi na krátkých filmech líbí. Přesvědčivě zahráno. Příběh zůstane ve mě. Výborné.
Někdy vážně uvažuji, zda nejsem k české queer produkci příliš kritický, zda bych neměl být také rád za to, že se u nás alespoň něco točí. Záhy u mě ale převáží názor, že je spíše zarážející, jak málo v naší tolerantní (čti ignorantské) zemi, vzniká projektů se sexuálně menšinovým námětem. V tomto studentském filmu se mi líbilo využití času do poslední vteřiny. Bez zbytečné vaty ukázal na některé problémy pojící se s přijetím a tolerancí gay vztahů. Zarazila mě ale zcela zbytečná generalizace. Svět není černo bílý.
Byla to naprostá pecka ? Geniální konverzační komedie plná hlášek, které mě přinutily zastavit přehrávání a vychechtat se, než budu pokračovat. Jediné, co se mi nelíbilo, že David Martinovi nevysvětlil, proč s ním skončil?... A pak to, že jakmile se Martin oblékl, vypadal najednou o deset let starší? Ale celkově ???
Po dokoukání jsem film dlouho nemohla pustit z hlavy. Má naprosto jasné poselství, a i když někdo může namítat, že je prvoplánové nebo klišoidní, já ho beru, protože pořád je pravdivé. Každá z hlavních postav má něco svého. Lorenzo představy, Blu promlouvá ke svému staršímu já a Antonio má svého bratra, jehož změna z podporujícího přítele na někoho, kdo promlouvá hlasem jeho nejtemnější obav, je opravdu děsivá ? A přitom by stačilo tak málo, aby všechno skončilo jinak... "Mohli jsme být lepší, silnější... Stačilo jen se míň bát."
