Recenzi napsal/a petr12
Solidně zpracovaný pohled na vztah dvou kluků, kteří nedokáží žít spolu, ale ani bez sebe.
Pinoy gay produkce v poslední době slušně plní prázdné žaludky rychlých strávníků požadujících stále nové a nové "kulinářské" zážitky. Je smutné, že kvalita celé ty roky v lepším případě stagnuje a kromě vůně dálek nabízí maximálně odhalující se svalnaté mladíky, zajímavé prostředí a tuctové scénáře.
Zcela nekoncepční triptych o průběhu lidského života, který působí jako kdyby jednotlivé scény režisér poházel po stole a ani do závěrečných titulků se mu je nepodařilo poskládat do smysluplného díla.
Forma vysoce převyšuje obsah, který by při civilnějším zpracování mohl oslovit i jiné, než vysoce artově založené publikum.
Tchajwanské snímky pro mě osobně mají v sobě ukryté zvláštní kouzlo. Snoubí v sobě asijskou exotičnost se západními hodnotami. A hlavně dokáží prostoupit do mého nitra.
V rámci odpočítávání do Štědrého večera Hallmark natočil podle osvědčených a léty prověřených postupů další vánoční snímek. Tradiční rovnici obohatil o gay pár řešící adopci, tímto si splnil úkol ozvláštnit nudnou předvídatelnou klasiku.
Colm je ten typ chlapa, který se nechával pouze unášet životem. Jednoho dne však jeho loďka začala nabírat vodu a se zvyšující se vodní hladinou se musel chopit vesla. Namířil si to bohužel do zcela neprobádaných vod, ve kterých lovil mladý rybář. Ten mu nabídl pomoc, za kterou si ale nechal slušně zaplatit. Kromě peněz mu Colen ale přihodil i ranec lásky, kterou udusil nejen vztah s klukem na prodej, ale i vlastní rodinou.
Kontroverzní snímek, který je těžko zařaditelný na stupnici tvrdosti erotických scén. V místě vzniku zřejmě spadne do kategorie hard. Já ho vnímal spíše jako soft díky zakrytým genitáliím.
Vzdát hold velikánům své doby by mělo být dopřáno především mistrům oboru a ne ochotníkům z malé scény, kteří se utápí ve vlastních emocích a přehnaných gestech.
Další z gay dárků pod vánočním stromem. Hezky zabalený, převázaný krásnou stuhou. Uvnitř bohužel byli dva plastoví Kenové zabalení ve spoustě vaty.
Jeden ze zástupců klasické televizní tvorby Lifetime začal reflektovat společenskou poptávku a zařadil do své produkce vánoční gay romanci. Udělal to tím nejlepším možným způsobem, pouhým zaměněním postav, bez zbytečných výstředností a výstřelků. Výsledek působí uvolněně a celkem přirozeně.
Během sledování jsem si připadal jako při listování dětskou knížkou, ze které předčítají po večerech rodiče svým ratolestem. Obrázky doplňuje jednoduchý text. Nechybí dobrý konec a jedno či více ponaučení. Oh, Mando! je zkrátka taková pestrobarevná pohádka, na kterou se hezky kouká.
Deepa Mehta dokázala pomocí zakázaného vztahu dvou kluků věrohodně zprostředkovat divákům napětí mezi Tamily a Sinhálci přetrvávající do současnosti, kdy na Srí Lance vládne křehký mír. Mám pocit, že gay linka tvořila spíše takové pomyslné beranidlo do festivalového světa a mezi akademiky udílející ocenění.
Agnieszka Holland je pro své příznivce určitě sázkou na jistotu. Dokáže z látky vytěžit maximum a ještě zabalit do vizuálně zajímavého hávu. Své herce dokáže pevně vést. I zde si vybrala pozoruhodné a přitom neotřepané téma léčitele - šarlatána. Nechyběla odpovídající atmosféra několika období, ve kterých se příběh odehrává. Tíživosti přidala i vhodně zvolená hudba. K výkonům obou pánů nemám co dodat. Josef se však bohužel jen párkrát mihl. Měl jsem ale pocit, že sleduji rozměrově ořezanou kopii. Chyběly mi širší záběry a mnohé detaily působily spíše jen na vyplnění dlouhé stopáže, která je ale zřejmě nutná pro zařazení do...
Eytan Fox natočil další snímek, jehož děj vystavěl na vzájemných konfrontacích - mládí se "stářím", neukotvenosti s pevně zajetými kolejemi. Bohužel i na herecké nepolíbenosti s vyzrálým hereckým projevem. Právě začátečník Niv Nissim se mi jevil nejslabším článkem jinak silného řetězce. Dovedu si ho představit spíše na titulní stránce nějakého módního časopisu, než před kamerou.
Citová zátěž z minulosti je tou správnou ingrediencí sloužící k okořenění vztahových snímků. V kombinaci s dysfunkční rodinou a volnomyšlenkářským vysokoškolským prostředí vznikl poživatelný výsledek hodný konzumace.
Výčet rolí ztvárněných od roku 2018 do letošního narušují střípky z osobního života, které svým rozsahem zřejmě adekvátně korespondují s jeho nabitým diářem. Formou mi dokument připomínal curriculum vitae sepsané k přihlášce do nějakého věhlasného operního domu. V něm se uchazeč také moc nerozepisuje o osobním životě. Bratra snad jen zmínil. Mám jen malou výtku. Docela mě iritoval jeho lehce plačtivý mluvený projev v kontrastu s bezchybným pěveckým.
Z boxu s vánočními ozdobami se postupně, jako každý rok, opět vytahovaly osvědčené kousky, tolik typické pro vánoční rodinné komedie. S jedinou výjimkou, možná pro někoho i pomyslnou třešničkou na dortu - lesbickou zápletkou.
Mé vnímání krásy bývá často v rozporu s optikou tvůrců četné (porno) produkce a tudíž nedokážu plně ocenit objekty zájmů sledované skrze objektiv kamery. Ať už masturbují s čerstvě utrženým ovocem (Cal me by your namel), nebo brázdí moře na loďce v upnutých slipech. S výše uvedeným filmem tento pojí snad jen solidně zachycená dobová atmosféra a opojení mládím. Díky solidně vystavěnému ději, který už od první scény dával najevo, že se nebude jednat o procházku růžovou zahradou a rychlému spádu jsem se naštěstí nenudil a vydržel se dívat až do konce.
Vizuálně podmanivý a oku lahodící seriál, kterému rozhodně prospělo opuštění tolik známého a opakujícího se prostředí sterilních školních komplexů a zasazení do "malotřídky" v malebné koloniální čtvrti. Zajímavá kamera a hlavně citlivá hra se světlem přidávají na komornosti celého díla. Dokonce i zdrženlivé chování Oh-aewa lépe korespondovalo s celkovou atmosférou, než Tehovy emocionálními výlevy. Jak už ale bývá dobrým zvykem, tak jsme se ani zde nevyhnuli obrovské dávce vaty, tvořící především první tři díly zaměřené na doučování okořeněné občasnými dotyky či trochu "odvážnějšími" fyzickými projevy. Teprve čtvrtý díl měl ten správný švih, aby si v posledním dílu uvědomili, že téměř...
