Recenzi napsal/a petr12
Čínská produkce často dává na odiv okolnímu světu svoji vyspělost. Děj se často odehrává v jasně stanovených mantinelech s minimem odchylek. Ale zde se podařilo něco nevídaného, balancovat na pomezí ochranářského přístupu ruku v ruce jdoucího s majetnickými sklony a oddaností, láskou, kombinovanou s odtažitostí u objektu zájmu. Výsledný mix je hodně povedený.
Originálně pojatý příběh o druhé šanci, kterou by si mnozí z nás přáli také dostat.
Počáteční sledování červené knihovny dostává v závěru nový a mnou nečekaný rozměr, který katapultoval snímek ne o jeden, ale o více stupňů na pomyslném žebříčku originality vzhůru.
Zhmotnění alter ega doprovázené pozorováním kreseb mapujících vývoj vztahu vedl ke kýženému uvědomění si příčiny rozpadu vztahu. Zajímavý nápad, kterému bych vytkl hlavně přílišnou palbu slov.
Je příjemné si připomenout dobu nedávno minulou.
Kdo by neměl rád šťastné konce?
Stejně jako i v jiných pohádkách, také v této, plné intrik, nakonec zvítězí dobro nad zlem.
Konverzační snímek mapující milníky vztahu dvou kluků připravujících se do manželského chomoutu.
Osvědčený koncept školního prostředí a sbližování učitele s žákem na počátku působil dost uvolněně a otevřeně. Vše se záhy změnilo a nakonec jsem se dočkal jen pár fyzických náznaků a výmluvných výměn pohledů.
Pohled do zákulisí natáčení nízkorozpočtového nezávislého filipínského snímku se zaměřuje převážně na samotný tvůrčí proces. Nabízená vztahová linka mezi asistentem a hlavním hercem zůstala bohužel nevyužita.
Naštěstí existují osvědčené party hry, které mohou pomoci ostýchavým jedincům ve vyjádření svých citů.
Vybít si vztek a frustraci lze mnoha způsoby, ale rozhodně ne tímto.
Stačilo pár kapek a pomyslný pohár přetekl. Snímek o dysfunkčních vztazích, které se hlavní hrdina rozhodl vyřešit radikálním způsobem.
Lehce depresivní snímek o partnerské zkoušce s předem známým koncem.
Téměř "dobový snímek" o ujasňování si životních priorit.
Režijní prvotina působí místy strojeně a učebnicově, hlavně Justinova postava. Ale po dlouhé době jsem měl z hlavních představitelů pocit, že jim jde o odvedení co nejlepší práce a ne jen o pouhou účast na projektu. Jen ten konec nemusel být tak přeslazený.
Nedorozumění odstartovalo sérii reakcí, které vyvrcholily porozumění.
Při sledování jsem se nemohl zbavit dojmu určitého nevytyčení směru, kterým by měl snímek směřovat. Potemnělá pasáž sází na erotično, hru světel a hlavně stínů, přitom výsledek je bez postelových scén a hodně ponurý. S příchodem denního světla loď konečně otočila kormidlem a i přes mnohé vrtochy počasí doplula do přístavu zvaného happy end. Zvuk je opravdu největší slabinou celého snímku. Je zcela okleštěný.
Díky originálnímu způsobu zpracování jsem si připadal tak trochu jako voyer.
Čtyřdílná reklama, nejen na luxusní hotel, kolem které vystavěli jednoduchoučký děj, aby se pokusili zamaskovat product placement.