Five Dances (2012)

Na začátku se setkáváme s pěti cizími lidmi, z nichž každý má svůj osobní příběh. Začnou spolu trénovat na vystoupení a postupem času se poznávají, přátelí i zamilují.
Velkým překvapením pro mě bylo, že tanečníci zkoušejí bez hudby, ale když se nad tím zamyslím, dává to smysl. Prostě musí mít choreografii v krvi, nesmí být závislí na hudebním doprovodu ♪♫♪
Je to příjemný příběh, který mě zaujal právě svou jednoduchostí, a snaha o nějaké „drama“ (třeba linie s Chipovou matkou) mi přišla zbytečná...
A teď k tomu nejhezčímu... Ryan Steel a Reed Laplau.
Jako všichni ostatní jsou to profesionální tanečníci a já pokaždé zůstávám v úžasu, když jsem konfrontovaná s tím, jak někteří lidé dokáží vypracovat svoje tělo k naprosté dokonalosti a ovládají každý svůj pohyb???
Krásně se na ně kouká a pokud se vám to líbí stejně jako mně, doporučuju vyhledat si jejich videa na YT.
Třeba:
https://www.youtube.com/watch?v=0u9QSsqx4pc
nebo
https://www.youtube.com/watch?v=dwRSHfM_wI0

Asi první taneční film, kde se mi tanec opravdu líbil a nenudil mě. Dobrá hudba dokresluje jemný komorní příběh. I když se nejedná o klasické filmové herce, jejich herecké výkony byly perfektní, o tanečních ani nemluvím. Jen možná mohl být film o 20 minut delší a příběh mohl být o to prokreslenější, složitější.

Film asi nebude pro každého. Kdo vyhledává akční trhák tak zde najde "pouze" romantický příběh o hledání sama sebe a své první lásky. Příběh je rozdělen do několika dějství a postupně jak se odehrává taneční příběh se i odkrývají malé střípky z příběhů jednotlivých účastníků. Příběh je milý a bylo mi až líto že skončil tak brzy a s tak otevřeným koncem. Skoro bych se těšil na pokračování příběhu :) Oceňuji moc příjemnou hudbu od Scotta Matthewa s malou vzpomínkou na Shortbus :)

Pohlazení po duši, nenáročný děj, žádné drogy, násilí a vraždy, hezcí lidé, krásné taneční výkony a příjemná hudba, co víc si přát na pohodový večer se sklenkou vína …

Omlouvám se, budu za škarohlída. Pocitově se mi film líbil, to musím říct hned na začátku. Pocitově ano, jinak bych u něj asi nevydržela. Filmově už je to horší. Zpracování se mi nelíbí, příběh se mi zdá plný klišé, i když samozřejmě drnknul na ty správné strunky. Komorní obsazení je pochopitelné, herci jsou vybraní dobře a já jim jejich výkony věřím, to je pozitivum, které na tomhle filmu vidím. Tím to ale asi končí. Nelíbí se mi kamera, řemeslně by to chtělo trochu víc (to si opravdu ve střižně nikdo nevšiml, že v páté části je v odrazu zrcadla vidět čtvrtá tanečnice, ale v sále není?), taneční scény, ačkoliv na nich zřejmě má být vidět vývoj vztahů mezi tanečníky, nudí, ale jasně, je to tréninkový film. Co mě opravdu neskutečně vysilovalo, byla hudba. Chápu, proč je taková, jaká je, chápu její účel, ale to nic nemění na tom, že mě asi v polovině začala příšerně s*át. Když už pochopitelně nemají podkres přímo ve zkušebně, klidně bych to zvládla, aniž by tam byla. A dost možná by to pro mě osobně bylo koukatelnější.

Nicméně, děkuji překladateli za titulky. :)

Omlouvám se, budu osobní, ale pro mě ten film zavání kýčem, vadí mi sladkobolně poetizující ladění i jemně nahozený příběh-nepříběh o mladém tanečníkovi, který si prochází coming-outem. Vlezlá hudba a především ukázky moderního tance se všemi jeho klišé vazeb a póz, uf, to je pro člověka, který se léta motal kolem baletu, nestravitelné sousto. Kluci jsou to ovšem hezcí s nádhernými postavami, zvlášť Theo, který hlavního hrdinu svede, ale to je tak všechno. (A mimochodem i ta přeestetizovaná milostná scéna je pojatá spíš jako vlezle líbivý balet, než jako sexuální akt...)

Film jsem už viděl po třetí, už prvně jsem byl nadšený, titulky byli jako Živá voda. Mám rád tanec a už jen z toho pohledu jsem byl spokojen, a proto, že se jedná o Gay film , byl jsem opravdu nadšený přesto ,že zenské postavy byly trochu v pozadí. Oba hlavní hrdinové byli uvěřitelní a prostě jsem to zbaštil. Jen nevím v kůži kterého hlavních aktérů bych chtěl být víc. Pro mne jak z emočního tak estetického pohledu - pohlazení !!! Tento fil jsem určitě neviděl naposledy.

Rozhodně jeden z nejpovedenějších gay filmů loňského roku..)

Zatiaľ najpríjemnejší film roku 2013, svojim spôsobom variácia na Weekend, možno menej slzopudná. Patrí k vzácnym súčasným filmom bez vyumelkovaného deja, prostredia alebo postáv, kde môžeme pobudnúť so živými a uveriteľnými ľuďmi, voyeursky sa zúčasniť ich trápenia aj veľmi erotických situácií... erotických podaním - ľudskosťou a živosťou - nie mierou toho čo vidíme.

Súčasný tanec na tému sexuality a genderu sme už videli, toto je gay film z prostredia tanečníkov. Plynie v pokľudnom tempe, podobne ako tanečné predstavenie ktoré postavy nacvičujú, pozadie ich životov sa len nenápadne vkráda do deja, bez neprimeraného kriku. Film nás neľaká zbytočne predramatizovanými a násilnými situáciami, postavy sa správajú ako ľudia, sú ozajstné a dostatočne príjemné na to, aby s nimi človek strávil hodinu a pol. Film podmazáva pohodová hudba a láskavosť z neho doslova žiari - čím ho robí vhodným i pre kardiakov. Zlú náladu napraví (bez toho aby sa nasilu snažil baviť), dobrú náladu nijak nepokazí (bez presladenosti).

Film se mi moc líbil. Je pravda, že se toho moc nenamluví, ale o to více si můžete představit, co se odehrává při tanci. Dal bych filmu nejradši 10/10, ale tak alespoň Ryanovi Steeleovi (Chip) za taneční kreace...

Většinu filmu tvoří tréninky, ale budiž. Jinak pěkný, líbil se mi konec, nelíbila se mi kamera.

Pokud přijmete fakt, že je film především o nacvičování taneční choreografie a jen okrajově o probouzejících se citech a nejistotě, tak vás Five Dances osloví stejně jako mě.