Všechny recenze
Motiv pastora, skrývajícího svoji citovou orientaci - alespoň ve filmech ze Spojených států amerických - neslibuje většinou mnoho zajímavého. Německý televizní film, vzniklý pro veřejnoprávní stanici Das Erste, však přináší příběh vyprávěný schopnými herci, kvalitní režií i kamerou. Uprostřed uzavřené komunity evangelikální nové církve "Der Weg" žijí pastor a jeho manželka život zcela zaplněný organizační prací pro církev. Jednoho dne však potkají mladého bezdomovce, živícího se pouličním hraním na kytaru a závislého na drogách... později o něm náhodou zjistí, že je navíc gay. Představitel pastora Edgar Selge může být mnohým známý z filmu "Reine Geschmacksache" (2007), kde se představil...
A máme tady zase vir, tentokráte ne covid, ale už přes deset let starý japonský vir věčného mládí, který "chytla" třígenerační rodina Kanba. Vir způsobil, že celá rodina chce mít sex pouze s dědečkem Koichi a zabraňuje jakémukoli stárnutí. Tato ztřeštěná "komedie", kdy jsem se tedy moc nesmál, byla spíše na hlavu postaveným erotickým filmem, kdy dědečka láduje jakýsi "medvěd", dále jeho syn Shusaku a i vnuci a snacha. Takže úsměv mi vykouzlila akorát ta ztřeštěnost. Je mi jedno, co tady moralisté budou psát, hodnotím svým hodnocením jako raritní film tady na GT a doplnil bych do profilu filmu ještě...
Mám rád dokumenty a tento mi dal nahlédnout do soukromí jedné z bývalých gay porno hvězd. Od její zářívé slávy v počátcích kariéry až po tvrdý pád na konci. Líbí se mi dokumenty, které mají časosběrný charakter, a proto jsem ohodnotil nadprůměrně. Jak je to s kariérou tohoto "herce" se dočtete v Podrobnostech od Jiřika na první straně-profilu filmu. Já už teď jen své další poznatky mimo hodnocení: -Jonathan mi trošku připomínal Freddie Mercuryho - výškou, postavou, ochlupením, méně širokými rameny -gay má většinou silný vztah k matce, tady to byl vztah ještě...
Tento kraťas od Toleda mě tolik nazaujal, jako ostatní jeho filmy, nicméně stále je to dobrý průměr. Shodl jsem se spíše s tou postavou, která by raději šla do kina na nějakou tu oddychovku ...
Asi natáčení porna moc nejde, protože jinak tuhle nepovedenost chápat nelze.
Výmluvné zobrazení pasti, do níž spousta gayů v mládí padne a často se z ní nevymaní už po celý život. Začínat vztah od konce, nebo přesněji od vrcholu (tedy od sexu), je snadné a jednoduché. Ale málokdy perspektivní. Ano, je to moralita, ale potřebná a odpozorovaná ze života. A výborně natočená.
Aj táto sezóna seriálu často hodnoteného ako "najlepší nemecký exportný", s celkom širokou popularitou na domácej pôde - vyšla na výbornú. Aj keď je v mnohých ohľadoch temnejšia, plná cynizmu a rozčarovania - veď rok v ktorom sa odohráva napovedá veľa. No gay motívy, ktoré sa rozohrali v prvej a druhej sérii a tak trochu aj zapadli do dramatického oblúku príbehu - Alex, Tischbier, americký vojak - tu už nijako v podstate nepokračujú, okrem Tischbiera, ktorého pretvárka príde na pretras, no už nie jeho sexualita. Hoci ma toto zamrzelo, ako kvalitná seriálová/filmová práca to stále stojí...
Když je situace vystavěná i na vzájemné interakci více osob, je dobré, aby spolu nekomunikovaly jen verbálně. Chyběla mi lepší řeč těla a hlavně pověstná chemie.
"Divní priatelia" sú vo výsledku celkom zaujímavý experiment, pokiaľ sa človek odhodlá pozrieť ho až do konca. V podstate je to pseudodokument (mockumentary) v ktorom skupina priateľov/milencov (oboch pohlaví) rozpráva o svojej citovo-intímnej skúsenosti s mladým bisexuálnym a supertalentovaným režisérom, ktorý spáchal samovraždu. Slzy však až tak neronia "pre neho", pretože vzťah každého jedného s ním bol náročný a pre niektorých i zraňujúci. Sam bol náročná povaha, "nič nikomu nedaroval", nemal rád keď na ňom lipli, obdivovali ho s psími očami, chceli sa mu votrieť do priazne, páchali inváziu jeho súkromia, citovo ho vydierali či kotvili...
Klidně by Skauti mohli Brújulu použít jako náborové video. Poselství otevřené náruče je patrné na první pohled.
Vážně to brát nelze. Ale jako parodie nebo recese na dnešní dobu covidovou se to povedlo. Umocněno samozřejmě oběma herci :-)
Pro mladší to bude jistě zajímavé, kdo má už nějaké zkušenosti se seznamováním, tak se nad tím lehce pousměje. Na Youtube to někteří dokonce oslavují. Tvůrci se snažili vyplnit mezeru na trhu....na tom českém určitě, tady není mezera, ale kráter. V evropském nebo světovém měřítku to však rychle zapadne ve spodním šuplíku.
Minipříběh z doby covidové, kdy se nakonec dva kluci domluvili, že si "to" udělají v rouškách ... Co dodat, prostě Toledo a zase hodnotím nadprůměrně.
Vždy, když se dívám na Toledův film, mi na samotném konci zvlhnou oči. Co k tomu více napsat? ... že žádný snímek se nemůže líbit každému, každý má jiný vkus, vnímání, souznění s tím, co tím tvůrce chtěl říci ... prostě Toledo je můj šálek kávy, i když jeho filmy nesahají až do nebes ... a ... "ach, Toledovi herci, kam skôr pozrieť " cituji khaktuse, jako bych to napsal i já ...
Klukům to sluší, jak nemají skoro nic na sobě. Ale filmem bych to nenazýval.
"Polyamoria vysvetlená pre mamky a babky" je zatiaľ môj najobľúbenejší Toledov kraťas. (Znova) nie je to možno film v klasickom duchu ale skôr konverzácia, ale (znova) nasnímaná s veľmi profesionálnym vizuálom a (znova) s neznesiteľne sympatickými hercami (a herečkou). Dovolím si o kúsok dlhšiu recenziu, pretože na tému polyamorie (nie milostného trojuholníku, nie otvoreného vzťahu, nie sexuálnych orgií) som ešte film žiadnej dĺžky nevidel. Možno za poly-otvorený poly-uletený možno považovať Shortbus, ale ten mieril niekam inam aj trochu inak. Tento snímok sa zaoberá (aj keď len náčrtom) plnohodnotnou láskou - citovým aj telesným...
"Kompas" je konverzáciou dvoch skautov kdesi v olivovom háji po "situácii z minulej noci", ktorá zneistila toho "heterosexuálneho" z nich. Na jednej strane je to tisíckrát okukaný motív, na druhej oceňujem, že bol podaný s adekvátnou dávkou humoru ak nie dokonca sebairónie - takže to nepôsobí ako žiadné slizké dobiedzanie. Ako koncept celkom chvályhodné - keďže je to v podstate didaktický film, ktorý možno pustiť študentom na hodine spoločenskej výchovy - a neotrávi ich prílišným "nasilu". Celkom sa mi páčilo vyobraziť ako inak (priateľskejšie, otvoreneješie, zodpovednejšie) môže kamarát kamarátovi napomôcť so sebahľadaním. A že sa o to...
"Áno na všetko." - bol pre mňa jeden z menej obľúbených Toledových kraťasov, možno kvôli východziemu motívu, kde nenechavý obdivovateľ (nebolo mi jasné či ide o náhodné stretnutie alebo rande) obletuje okolo hluchonemého chalana a vyznáva sa mu z absolútneho zaľúbenia (trochu rýchlo?) napriek tomu (alebo možno preto) že ten druhý ho nepočuje a ani mu nevie čítať z pier. Veta na spôsob "a je mi jedno čo cítiš Ty" ma trochu zarazila. Na druhej strane, trúfalosť môže byť vnímaná aj ako sympatická a vo výsledku môže priniesť i ovocie. Nevnímajúci objekt záujmu môže byť vnímavejší než...
"Tajný ctiteľ" poslal dievčine už niekoľko dopisov - a ona ich číta svojim trom kamarátom (ach, Toledovi herci, kam skôr pozrieť :)) - z ktorých každý túto situáciu vidí po svojom. Niekto skôr romanticky a niekto patologicky, Ako sa však ukáže, odosieľateľ môže sedieť v tej istej miestnosti a ani adresát nemusí byť taký zrejmý. Celkom milý skeč, ktorý načrtáva tému hanblivosti, nevypovedanej túžby a možných interpretácií zmiešaných signálov ktoré občas všetci vysielame.
