Recenzi napsal/a Blesk

Omlouvám se, budu osobní, ale pro mě ten film zavání kýčem, vadí mi sladkobolně poetizující ladění i jemně nahozený příběh-nepříběh o mladém tanečníkovi, který si prochází coming-outem. Vlezlá hudba a především ukázky moderního tance se všemi jeho klišé vazeb a póz, uf, to je pro člověka, který se léta motal kolem baletu, nestravitelné sousto. Kluci jsou to ovšem hezcí s nádhernými postavami, zvlášť Theo, který hlavního hrdinu svede, ale to je tak všechno. (A mimochodem i ta přeestetizovaná milostná scéna je pojatá spíš jako vlezle líbivý balet, než jako sexuální akt...)

Hezká koláž různorodých filmů s gay-tématikou. Zvlášť utkví bezdějový norský o dvou nahatých klucích na skateboardech, animovaný americký o nabušených hercích chystajících se na premiéru gay-muzikálu či španělský o tom, že není snadné vypudit z hlavy starou lásku, i když nová už je na dosah. (P. S. Snad jsem země vzniku zmiňovaných kraťasů postřehl správně...)

Nádherný film, který odzbrojí autenticitou obou hlavních postav a vůbec každého detailu. Intimita, něha a smutek, to vše je Weekend. Takřka neuvěřitelně na mě působí, jak přirozeně se dokáží chovat herci před kamerou.

Na svou dobu mimořádně odvážný film, žádné obvyklé spojování gay-tématiky s krimi zápletkou či s přehlídkou psychopatologií, ale delikátně vyprávěný příběh coming-outu ženatého lékaře. Nechybí ani vkusně natočené milostné gay scény. Nadbytečné jsou jen monology hlavních postav vyprávěné přímo na kameru. Naopak vysoce cením smířlivý, optimistický závěr.

Komorní příběh o setkání dvou cizích mužů, Američana s Italem, které spojuje pouze "ten třetí", tedy jejich nedávno zesnulý společný přítel. Nijak originální téma zpracované se záměrným, paradoxně snad přímo okázalým minimalismem. Ačkoliv režisér se snaží zasáhnou diváka citově, jeho film na mě chvílemi působí takřka sterilním dojmem. Ital Andrea (Alessandro Calza) je ovšem tak krásný, že už kvůli němu stojí zato si Ciao pustit.

Strhující, neobvyklý příběh fatálního setkání gay a hetero (nebo bi?) kluka, kteří k sobě nesnadno hledají cestu, ale jejich vztah je přesto pohltí a poznamená na celý život. Nádherné homoerotické scény a dokonalá práce kamery, která jakoby přímo opěvovala krásu chlapeckých těl. Téma osudové lásky se místy plynule, místy možná trochu násilně prostupuje s tématem odchodu ze světa a smrti. To vše v přízračných kulisách současného Hongkongu. Jen ten nastavovaný několikerý konec bych poněkud zredukoval, ale přesto jde o mimořádný filmový zážitek.

Předešlý režisérův film Permanent Residence byl podle mě o něco zdařilejší, víc mě strhl propojením tématu lásky gay a hetero kluka s úvahou o pomíjivosti a smrti. Ale rozhodně i Amphetamine vás upoutá, a to jak neobvyklým propojením reality se snovými scénami vrcholícími v psychedelickém závěru, tak vytříbenou estetikou a citlivým zobrazením krásy mužského těla.

Přenesení shakespearovského dramatu do prostředí americké armády považuji za originální nápad, navíc citlivě filmově zpracovaný. Prolnutí klasické zápletky se soudobými reáliemi a motivace jednání hlavních postav v kulisách kadetní školy působí bohužel scénáristicky nedotaženě, místy až kostrbatě. Kluci ve filmu zcela přirozeně přejímají i texty ženských postav, aniž by se přitom uchylovali k vykroucenému přehrávání. Píseň při závěrečných titulcích v podání "Julie" - Matta Doyla je úžasná a úžasně interpretovaná.

Pozoruhodný příběh dvou krásných gangsterů, kteří se mají rádi víc než jen jako kamarádi... Vzrušující drama s poněkud rozvleklou střední částí a grandiózním závěrem plným pocitu zmaru. Jediná věc, která mě iritovala, byl hetero-úlet jednoho z hrdinů, navíc právě sexuální scény s milenkou byly podstatně explicitněji zachycené než milostné okamžiky mezi oběma muži. (Což bývá bohužel běžné i v jiných filmech s gay-tématem, jako by se tím tvůrci chtěli "omluvit" většinovému divákovi...)

Krásný gay-film z poměrně neobvyklého prostředí bahamských ostrovů. Téma vyostřené netolerance a nesnadného c-o dostává v atmosféře převážně černošského světa ovládaného křesťanskou ideologií další rozměr. Oba hlavní hrdinové uvěřitelní, netuctoví, přitažliví.

Skutečně milá, místy dost vtipná italská komedie na tisíckrát prověřené c-outové téma. Tvůrci netlačí na pilu, hlavní hrdinové jsou sympatičtí (zvlášť mladičký Španěl je neodolatelně pohledný), takže proč ne.

Pro mě trošku ubíjející podívaná. Hlavní hrdina (dlužno uznat, že ve velmi autentickém podání dánské filmové gay-hvězdy) se točí v bludném kruhu podivného vztahu stále se zmítajícího v extrémních polohách ano-ne. Vidět se to dá, i když já jsem si film musel pustit na několikrát, abych ho zhlédl až dokonce.

Sympaticky nenápadný film o ničem jiném, než o pomalém, nesnadném sbližování dvou mladých kluků uprostřed současného Berlína. Minimální děj, hezká hra s atmosférou, s detailním zachycením rozpaků, trapného přešlapování a nevyřčených otázek...

Vezmi umírající matku v luxusním sídle, která zaměstná mladého atraktivního zahradníka, aby tak obšťastnila svého svalnatého syna-gaye... Přimíchej do toho jednu nervní mladou holku-svalnatcovu sestru, četné makro záběry na krásy příroda, příjemnou hudbu, koupání obou krasavců v bazénu, jejich něžné milování, při němž se kamera úzkostlivě vyhýbá intimním partiím... A vyjde ti z toho pouhý kalkul, nevěrohodný příběh šustící papírem snaživého scenáristy. Pokud ale chceš trávit hodinku a půl ve společnosti dvou skutečně krásných adonisů, klidně na tento tuctový film mrkni.

Výborný film z dnešní Francie o vztahu dobře situovaného gaye a mladého kluka z Ukrajiny, vyprávěný bez iluzí a bez sentimentu. Milostné scény naprosto věrohodné, chování hlavních postav velmi uvěřitelné, závěr docela nervydrásající.

Příběh mladého gaye, který prožívá první milostný vztah je vyprávěn poněkud přerývaně a útržkovitě, zato mu nechybí francouzská bezprostřednost, otevřené zobrazení sexu a nahoty, ale především až impresionostické zachycení prchavých pocitů. A to úchvatné pobřeží Bretaně! Rozhodně stojí za vidění.

Příběh o jednom pokusu vrátit se k bývalé lásce je vyprávěn v pomalém tempu, ale přesto je stále na co se dívat, neboť herci v ústředních rolích jsou na první pohled mimořádně přitažliví...

Pro mě nestravitelný film o ničem, pozorovat takovou dobu, jak se jeden kluk plácá ve svém životě od ničeho k ničemu, od vztahu ke vztahu, aniž by režisér nabízel jakýkoliv přesah, důvod k zamyšlení. Prostě jedna obrovská nuda.

Pozdní dílo klasika italské kinematografie, skutečného mistra svého oboru L. Viscontiho. Příběh profesora, citlivého estéta, a jeho osudového střetu s bohatou rodinou, která bez váhání naruší klid v domě i v duši stárnoucího muže. Homoerotický motiv je spíš jen v druhém plánu, přesto má ve filmu klíčový význam.

Další geniálně nenápadný film argentinského režiséra Marca Bergera, který by neměl uniknout vaší pozornosti. Tentokrát vážný, až tragický, ale přesto delikátně tajemný a vzrušující příběh studenta, který se pokusí svést svého heterosexuálního učitele... Bergerův talent pro hru s detailem, pro neokázalé objevování mužské krásy a křehkosti lidské duše, naprosto vybočuje ze současné světové produkce.