Recenzi napsal/a petr12
Po všech stránkách vyspělý seriál, který pozvedl pinoy produkci o další stupínek.
Zatímco Dominik svěřil svůj osud do rukou vyhlášené kartářky, Luke si s oblibou házel mincí. Nakonec je osud svedl dohromady a přes pár klopýtnutí dospěli do zářného konce. Jednoduše další pestrobarevná romantická komedie ze školního prostředí o hledání toho pravého.
Jsou určité zákonitosti, vycházející především z odlišných tradic, se kterými divák musí při sledování asijské produkce počítat. Děj bývá často variací na stejné téma. Používá se stejný klíč při obsazování nejenom hlavních postav. Námět bývá jednoduchý, předvídatelný, zvraty působí často nepochopitelně. Ale i přes všechny nedostatky lze najít občas klenot, jako v tomto případě. Mezi kluky to zkrátka funguje a především ne příliš sympatický Ace je tím pravým kořením přidávajícím jinak běžně chutnajícímu pokrmu ten správný šmak.
Takový krátký "školní projekt" vycházející ze zažité představy typizovaných gay vztahů - homo - fag hag (zde zřejmě lesba)- chápající a podporující matka.
Duchařský seriál vyčnívající z klasické thajské BL produkce.
Moře covidové produkce vyplavilo na břeh takový malý klenot, který mě oslnil svým civilním zpracováním. Vyloženě zapůsobil jako balzám na duši. Až na afektovanou paní učitelku.
Když je situace vystavěná i na vzájemné interakci více osob, je dobré, aby spolu nekomunikovaly jen verbálně. Chyběla mi lepší řeč těla a hlavně pověstná chemie.
Klidně by Skauti mohli Brújulu použít jako náborové video. Poselství otevřené náruče je patrné na první pohled.
Prosluněná romance dostává záhy ne příliš příjemný tmavý nádech, aby se ponořila zcela do tmy. Počáteční příjemný pocit ze sledování se tak u mě změnil v nevěřícné pomyslné kroucení hlavou nad absurdní gradací děje.
Je pozitivní, že se v posledních několika letech razí v některých asijských státech teorie, že ne všechna zvířata patří na talíř.
Lockdown zapříčinil značné omezení volného pohybu. Stále více času trávíme v domácnostech. Sledovanost stoupá, stejně jako hlad po nové produkci. Toho dokázali mistrně využít Filipínci chrlící jeden seriál za druhým. Většinou bohužel nevalně kvality. Gameboys naštěstí i přes téměř jistou vysokou sledovanost vsadili na kvalitu. Mistrně využili komunikačních možností sociálních sítí. No a kdo by odolal Gavreelovu úsměvu? Na mé gusto těch roztažených koutků a přivřených očí bylo příliš. Stejně jako neustále se opakujícího baby.
Během masových nepokojů v ulicích Paříže probíhalo v laciném hotýlku vyšetřování sledující podezřelou dvojici určitě se chystající spáchat nějaký trestný čin. Tedy podle podezíravé manažerky. V kontrastu k ní blonďatá recepční oněm záhadným Italům zcela zobala z rukou díky malému počátečnímu flirtu. Na ploše něco málo přes hodinu trvajícího snímku se odehrála tak strašná fraška a parodie na několik žánrů, že by se za ni nemusel stydět snad jen ochotnický spolek z Horní Dolní.
Další zářez na pažbě low costové produkce přináší jediné pozitivum oproti svým konkurentům. Snahu pojmout problematiku kolem COVID-19 z odbornějšího hlediska. Vzhledem ke způsobu zpracování jde však spíše o medvědí službu.
Jedním slovem - OPLODŇOVÁK.
Kolekci letošních vánočních snímků se kromě tradičních televizních produkcí rozhodl rozšířit i Jorge Ameer. Ostřílený matador, jehož umělecké počátky sahají až do roku 1994. Očekával bych tedy vyšší roveň, než jaká mi byla naservírovaná. Jedná se totiž jen o klasickou "bytovou produkci" tak typickou pro partu nadšenců točících pro sociální sítě s minimální diváckým zájmem. Stopáž je neúměrně dlouhá vzhledem k minimu děje, který získá na dynamice až v samotném závěru. Pozitivní jsou snad jen pohnutky hlavních hrdinů.
Když se brusiči dostane do rukou nevzhledný nerost, dokáže z něho svým umem zhotovit obdivuhodné dílo. V tomto případě, snad i díky nezkušenosti, došlo k zásahu, který výsledný produkt znehodnotil a určil k umístění na dně šuplíku. Přitom měl k dispozici všechny potřebné nástroje.
Solidně zpracovaný pohled na vztah dvou kluků, kteří nedokáží žít spolu, ale ani bez sebe.
Pinoy gay produkce v poslední době slušně plní prázdné žaludky rychlých strávníků požadujících stále nové a nové "kulinářské" zážitky. Je smutné, že kvalita celé ty roky v lepším případě stagnuje a kromě vůně dálek nabízí maximálně odhalující se svalnaté mladíky, zajímavé prostředí a tuctové scénáře.
Zcela nekoncepční triptych o průběhu lidského života, který působí jako kdyby jednotlivé scény režisér poházel po stole a ani do závěrečných titulků se mu je nepodařilo poskládat do smysluplného díla.
