Recenzi napsal/a petr12
Nápad obsadit malé dítě jistě potěšil nejedno dívčí srdce lačně čekající na první, druhé...políbení hlavních hrdinů odbývajících si své debuty před kamerou.
Rozlišit kvalitní humor od trapnosti nebo dokonce až urážky, je složité, protože každý vnímáme dané kategorie odlišně. První třetina mi přišla až tak trapná, že jsem se červenal studem za všechny ze štábu. Nejsem příznivcem vyprázdněných postav působících jako karikatury. I proto mi trvalo delší dobu, než jsem vstřebal náhlou změnu a posun k vážnějšímu pojetí.
Koncept mě zpočátku hodně oslovil. Je fajn si připomenout, že zvyšující se věk nemusí ubírat na atraktivitě gayů. A hlavně, že dlouhodobé vztahy se nepočítají na týdny, maximálně měsíce, ale roky, či desetiletí. Z občasného "otlapkávání" se, objímání a ronění slz se stalo rušivé pravidlo. Z Jasona se stal postupně otravný křen. Zážitku ze sledování by prospělo, kdyby se krátké epizody spojily po řadách do 2 filmů.
Existuje velice dlouhá řada (nejen) "herců" čekajících na sebemenší roli v áčkové hollywoodské produkci. Někteří prozřeli, zhodnotili své možnosti na úspěch blížící se nule a začali produkovat vlastní snímky. Často nevalné kvality. Já se na ně v tomto případě snad ani nemůžu zlobit.
V záplavě produkce (nejen) s gay tematikou si cením především míry opravdivosti a uvěřitelnosti, kterou mi vždy severská produkce dosud dosyta poskytovala. U Øyevitne jsem měl problém se scénářem. Je těžké udržet tolik potřebnou míru napětí, když znáte téměř od počátku vraha. Děj se zbytečně rozvětvil, ve snaze odvést od něj pozornost a některé větve uschly bez vysvětlení. I dramatický hudební podkres použitý v nevhodných scénách působil minimálně úsměvně. Vrcholem byly nelogické veletoče vedoucí odnikud nikam. Vyzdvihnout lze tak jen herecké výkony.
V období mého dospívání jsem vysloveně prožíval s hlavními hrdiny BH 90210 všechna jejich trápení a hltal každý nový díl, na který jsem se nemohl dočkat. Bylo to ještě v době, kdy tv stanice vysílaly pouze jeden díl týdně. Dovedu si představit, že mnohým učaruje stejným způsobem Love, Victor i teď, v době internetové plné virtuálních sdílení a rychlých emocí. Během sledování jsem zažíval bohužel jedno déjà vu za druhým a děj mi nenabídl nic nového.
Taková malá sonda do zákulisí vlivných gayů, kteří žijí běžně dvojí životy a vydržují si své zajíčky. Tento se rozhodl, že zůstane věčně mladý a přejde z jedné náruče do druhé a zůstane v rámci jedné rodiny.
Pojmout vážný námět formou taškařice se docela vydařil až na pár zbytečných hysterických výlevů a nemístného zesměšňování.
Počáteční nedůvěra se postupně přetavila v pochopení a souznění (nejen) s hlavními hrdiny. Celek působí kompaktně a promyšleně, bez zbytečného větvení a zabíhání do slepých uliček.
Krátká epizoda z deníčku dvou kluků, kterým jedno nedorozumění změnilo dvouletý vztah.
Vojenský dril beru jako nedílnou a nutnou součást výcviku v prostředí, které vyžaduje kázeň, respekt a bezvýhradné plnění rozkazů. I na mě byly mnohé scény příliš dlouhé a metody přinejmenším sporné. Důraz je opět kladen hodně na odhalená těla podněcující divákovu představivost.
Citlivě pojatý snímek o androidech včetně potřebného etického a morálního rozměru se sluníčkovým vyvrcholením.
V rámci pokusů o zneplatnění dříve platných vzorců, nejen sexuálního chování, jsme v posledních letech svědky zpochybňování a odmítání základních životních a společenských procesů. Say Yes koketuje celkem slušně s otázkou pansexuality, byť odůvodněnou šlechetnými pohnutkami. Je fajn si uvědomit, jak jsem rád, že mám v oblasti své sexuality zcela jasno. I díky dlouhému procesu hledání.
Kevin James Thornton si očividně splnil svůj dětský sen a natočil film tak říkajíc na koleně a zřejmě i za pochodu. Výsledek je díky zvláštní atmosféře docela sledovatelný.
Filipínské gay snímky často sází na chlapecká těla, která se více či méně odhalují před kamerou. I v tomto případě se to hemží polonahými kluky v první části zachycující přípravy a průběh soutěže krásy. S příchodem "baby" se vše mění a pomalu se rozjíždí kriminální zápletka, která bohužel vyznívá do ztracena.
Zaujmout diváky lze mnoha způsoby. Třeba netradičním snímání, střihem...Výsledek by ale neměl působit zmateně a snad až bezradně. Obliba v zrcadlech zbytečně ruší. Námět touhu vymanit se z šedi vzdal hned v počátku a spokojil se s pouhým klouzáním po povrchu a vykreslováním mnoha klišé a stereotypů. Výsledek je nemastný a neslaný. Pokud se ovšem spokojíte se sledováním polonahých těl...
Stejně jako dlouhé zástupy lidí před, tak i po Danielovi, toužil i on po prosazení se v městě s obrovskou konkurencí - LA. Cestou se na něho usmálo štěstí a tak si mohl dovolit ihned pronajmout polovinu domku pro rozjímání nad ukončeným vztahem, čekání na políbení múzou a později i na poznávání nových lidí. S některými ho pojila současnost. S jinými minulost. Zatímco současní přátelé bojovali se svými těžkými osudy, ti z minulosti v doprovodu několika stejně smýšlejícími, kráčeli k "bazénovému rituálu". Během filmu Daniel dospěl a v závěru dokázal učinit zásadní, pro mě trochu překvapivá, rozhodnutí.
Komorně zpracovaný příběh o každoročním setkávání se dvou milenců ve stejnou dobu a na stejném místě, Junově hotelu. Ač k sobě cítí silnou náklonnost, doba a jiné okolnosti jim nedovolují žít v pevném svazku. Snad díky vykreslení tehdejších revolučních události, sledujeme pár v průběhu mnoha let, které se ale téměř neprojevily na vizáži páru, jen na růstu Rolandových dětí.
Na pozadí přelomových událostí konce devadesátých vrcholí jedna etapa dlouhodobého vztahu, která není tak zajímavá, je spíše nudná a hodně pomalá.
Prostředí dunícího klubu, ukrývajícího se v bývalém protiatomovém krytu. Těla zmítající se v rytmu techno hudby, drogy... Nepatří k mým vyhledávaným námětům. Šanci Beat dostal díky lidem, kteří se na realizaci podíleli. Party bus nabírá na obrátkách s každým novým dílem. Laťka se zvyšuje společně s množstvím požitých drog všeho druhu. Hereckým výkonům není co vytknout. Ale rozhodně by si mnohé zasloužily reálnější pojetí. Právě scénář je největší slabinou. Včetně vykreslení zločinecké a techno scény.
