Recenzi napsal/a petr12
Další snímek na téma vzájemné přitažlivosti dvou zcela rozdílných lidí, který sice nepřináší nic nového, nezaujme příliš ani filmařským uměním, neoslní hereckými výkony, přesto se na něj hezky dívá.
Odnikud nikam směřující příběh zachycující pár dní ze života dvou Newyorčanů a jednoho kluka z Denveru.
Silvio Nacucchi - režisér, scénárista a producent v jedné osobě, natočil snímek dle americké filmové školy. Filmu chybí opravdovost a hlavně uvěřitelnost, tolik typická pro italskou produkci. Vše bylo nepřirozeně umělé a strojené.
Synopse ve mně vzbudila očekávání něčeho nového, originálního. Děj zasazený do prostředí opuštěné nemocnice absolutně nevyužil možný potenciál a spíše jsem měl pocit života na kolejích plný "originálních" postav, které vystihovaly mnohá klišé. Nevyoutovaný gay lovící vagíny, tichý gay zamilovaný do kamaráda, upjatá správcová, "kamarádský vztah" mezi holkou a klukem, kreativní umělkyně a její múza...Pokud vám nevadí místy fekální humor, který střídá "životní moudra", budete se bavit.
Zajímavá kamera umocňuje ponurou atmosferu režijního debutu vykreslujícího nesnadné dospívání zatížené traumatizujícím zážitkem z dětství. Během sledování jsem měl hodně nepříjemný pocit, který mi kazil prožitek.
Tolik estrogenu v "mužských tělech" na jediném místě se hned tak nevidí. Pro mě šlo o další lekci z (ne)tolerance menšiny uvnitř menšiny.
Po dlouhé době příjemný konverzační snímek španělsko-americké produkce s nezbytným happy endem.
Jeden z mnoha příkladů výroby hvězd "velkými bílými hochy" ovládajícími (nejen) Hollywood. Je až zarážející, že podobné principy "výroby" platí i v dnešní době a do " velké hry" se dostanou jen vybraní a proto není vyjímkou vidět herce, kteří neumí hrát, zpěváky, kteří moc neumí dobře zpívat. Jen byli ve správný čas na správném místě a hlavně...si jich všiml ten správný člověk - agent, producent..., kterého upoutali...
Příjemná konfrontace dvou rozdílných kultur - čínské a americké.
Občas mívám pocit, že by hranému filmu spíše slušela animovaná verze s postavičkami bez výrazu a bez hereckých zkušeností. Přesně to je tento případ. Herci působí ploše. Nad všemi jen vyčnívá "neuvěřitelně uvěřitelný" Christian Slater, který se propůjčil k hraní v tomto dílku, pro mě z nepochopitelných důvodů a pěkně nám zestárnul. James Franco se svým postojem...Chci hrát gaye, je už docela nudný, jako LP deska hrající dokola jen jednu píseň. Milovníkům Brenta Corrigana se film bude zřejmě ze "studijních důvodů" zamlouvat. Pro mě to byla docela ztráta času. App...Proč hlavní postavu neztvárnil sám Sean Paul Lockhart, který se dal...
Výborně obsazený, vizuálně a hudebně podmanivý, snímek, kterému snad jen chybí místy "přidat plyn".
"Školní projekt" na téma: "Zachyť obyčejný den v životě...s dramatickým koncem."
Civilně pojatý a zahraný snímek s několika zcela zbytečnými postavičkami, které filmu uškodily.
Závažné téma, které by si zasloužilo mnohem lepší zpracování.
Esteros v sobě kombinuje sílu nevyřčeného ("Co by se stalo, kdybys tehdy neodjel?"), erotického napětí, podmanivé hudby a krásných exteriérů.
Námět vyrovnávání se s bolestivou minulostí během cesty ze San Francisca ke Grand Canyonu zněl zajímavě. Sice se povedlo obsadit typově vhodné herce, kteří působili celkem věrohodně a natáčení probíhalo v zajímavých exeriérech, přesto...Mi přišel potenciál hodně nevyužitý, škoda...Film působí nakonec celkem tuctově.
Snímek zdánlivě o ničem. S "minimem" dějových zvratů a dialogy, které dávají smysl a neslouží jen jako hluková kulisa.
Díky nedorozumění dostane Dave svůj první velký případ. Politicky korektní "komedie" plná intrik a hovorů o...ničem.
Co se stane, když Amorův šíp pro jednou nemine svůj cíl.
Sice napatřím do typické cílové skupiny, pro kterou se podobné seriály natáčí, přesto mě Sotus oslovil a vlastně i docela pohltil. Nejen atmosférou, výběrem hereckých představitelů a chytlavým hudebním doprovodem. 2. série: Propracovanější děj (vzhledem k dané kategorii a regionu) mě nejen opětovně okamžitě vtáhnul, ale udržel ve mně napětí během sledování všech částí 2. série, ve které kromě ústřední dvojice ustupují ostatní postavy do pozadí a nové se derou do popředí. Série působí dospěleji, byť z pohledu Evropana hodně naivně a místy teatrálně.